Když vlády omezují svobodu, lidé hledají ze státu únik. Jsou dokonce tací, kteří sní o tom, že by se bez státu zcela obešli. Čas od času se objevují romantičtí dobrodruzi, kteří se pokouší založit společnost mimo rámec existujících států. „Republiku Minerva“ chtěl na jednom ostrově v tichém oceánu vyhlásit v roce 1970 nevadský podnikatel Michael Oliver – na ostrůvku chtěl vybudovat městský stát pro zhruba 30 tisíc obyvatel. Samozvaný stát ale svoji nezávislost neuhájil a vláda království Tonga rozkládajícího se na blízkých ostrovech Olivera z opuštěného ostrova brzy vypudila. Jiný podnikatel Eric Klien si vysnil projekt plujícího města Oceania. Podobné pokusy osamělých dobrodruhů většinou selhaly.
Jistým úspěchem ve srovnání s těmito dobrodružnými pokusy byl projekt Sealand na opuštěné vojenské umělé plošině v Severním moři. Dobrodruh a voják Roy Bates si jako samozvaný kníže na Sealandu vládl 45 let do své smrti 9. října 2012. Bates odešel na moře v roce 1960, aby vysílal své Radio Essex z pozice mimo teritoriální vody Velké Británie a vyhnul se tak britským zákonům regulujícím soukromé vysílání. Tehdy existovala řada pirátských stanic, které ale vysílaly z lodí plujících podél pobřeží. Bates při svých cestách objevil opuštěnou plošinu z 2. světové války sedm mil od pobřeží, tedy mimo teritoriální vody a začal vysílat odtud.
Batesova stanice tehdy byla jedním z mnoha pirátských rádií. Když britské úřady chtěly vysílání rádia bez licence zastavit, udělily Batesovi pokutu 100 liber. Bates odmítl zaplatit a v roce 1967 vyhlásil nezávislost své plošiny na Spojeném království a prohlásil se hlavou státu a svoji ženu Joan kněžnou. Bates šel ve svém úniku před státní regulací dál než ostatní rádiové stanice operující bez licence. Britské pirátské stanice odlišoval od jiných pokusů uniknout před jurisdikcí státu jejich komerční motiv. Rozhlasoví piráti neodešli na moře jen proto, že by chtěli trávit čas na moři. Přítomnost na moři jim dávala konkurenční výhodu nad regulovanými stanicemi operujícími z pevniny. Konkurence mezi jurisdikcemi vede k tomu, že lidé často „hlasují nohama“ a přesouvají se do států s lepší legislativou. V tomto případě hlasovali piráti lodním motorem pro nulovou regulaci.
Osidlování moře
Pokud mají příští průkopníci osidlování za hranicemi států uspět, musí najít podobnou konkurenční výhodu oproti přeregulovaným konkurentům spadajícím pod jurisdikci některého státu. Jeden z posledních ambiciózních projektů tohoto hnutí je Seasteading Institute, jehož cílem je „osídlení moře formou plujících měst, která dají lidem příležitost vyzkoušet zcela nové způsoby mírumilovného soužití“ Na nedávné konferenci v San Francisku se hlavní pozornost soustředila na komerční životaschopnost takového projektu.
Seasteading Institute se rozhodl úsilí o takový projekt podpořit tím, že vypsal soutěž o cenu „Poseidon Award“, kterou chce udělit do roku 2015. Cena má být udělena „zakladateli prvního mořského osídlení pro alespoň 50 obyvatel, které bude finančně nezávislé a politicky autonomní a své pozemky nabídne na volném trhu,“ jak pro časopis Mother Jones uvedl Josh Harkinson.
Je to docela výzva. Dobrou zprávou ale je, že díky Batesovu precedentu s nezávislým vysílačem pro takový projekt není potřeba znovuvynalézat kolo. Bates a další provozovatelé nelicencovaných rádií odhalili na trhu mezeru a dokázali ji pokrýt. Kromě překonání technických a právních překážek je výzvou moderních osidlovatelů moře najít podobné niky na trhu. Moderní komunikační technologie poskytují podnikatelům, kteří se chtějí vyhnout státním regulacím, které bují v celém vyspělém světě, nové příležitosti.
Příběh britských rozhlasových pirátů zaznamenal historik z Chicagské univerzity Adrian John ve své knize Death of a Pirate: British Radio and the Making of the Information Age. John poznamenává, že existuje zajímavá souvislost mezi britskými rozhlasovými piráty a klasickým liberalismem. Jeden z provozovatelů nelicencované stanice byl oddaný zastánce volného trhu. Oliver Smedley byl obdivovatelem F. A. Hayeka, který si přál zlomit monopol veřejnoprávní BBC a pomáhal Anthony Fisherovi založit vlivný Institute of Economic Affairs, přední britský think tank na podporu volného trhu.
Politická levice prodává své romantické hrdiny – od ikonického portrétu Che Guevary od Alberta Kordy po pařížskou revoltu studentů roku 1968. Vůči těmto pokrouceným obrazům levicové historie nabízí příběh Roye Batese libertariánský protipól. Většina veřejnosti dnes vidí jeho příběh jako odvážný boj jednotlivce s přebujelou byrokracií – jak to ukazuje např. film Pirate Radio. Příběh oslavila v roce 1977 i punková kapela The Clash písní „Capital Radio One“, kde se zpívá “A long time ago there were pirates, beaming waves from the sea.” (Kdysi jsme tu měli piráty, co z moře vysílali vlny). Roy Bates sám také svým činem oslavoval svobodu, když si za motto svého Sealandu zvolil “From the Sea, Freedom!”
Ivan Osorio je vedoucím editorem v Competitive Enterprise Institute. Vyšlo v časopise Freeman, prosinec 2012. Přeložil Petr Mach.
Originální článek naleznete zde: