Tento text vznikl jako reakce na článek „Veřejnoprávní média v době Babišově“ Ondřeje Trhoně.
Veřejnoprávní média mají své chyby. Ale nejsou to chyby v lidech, kteří v těchto médiích pracují, kteří je řídí nebo je ovlivňují. Systémové chyby veřejnoprávních médiích jsou zakořeněny již v předpokladu, že iluze alespoň částečného oproštění od ekonomických vlivů povede k větší nezávislosti médií.
Právě ekonomický vliv na vlastníky soukromých médií je nejsilnější stránkou komerčních médií a čím komerčně orientovanější médium, tím více se projevuje. Proč nejvíc věřím bulváru? Protože motivy jeho vlastníků jsou čitelné – jde jim o zisk a jeho maximalizaci. Komerční média a bulvár dosahují tohoto zisku skrze čtenost, poslouchanost a sledovanost – jinými slovy skrze uspokojování co nejširší poptávky. Nemůžeme tedy od bulváru čekat intelektuální elaboráty o stavu současné literatury, ale taková „Dívka dne“ a pořádně okořeněná kritika poslední kauzy, vytěžená v co nejvíce číslech, má šanci na komerční úspěch. Bulvár však zároveň nezabírá prostor médiím orientovaným na menší tržní segmenty.
Bulvár politiky nešetří, nemá k tomu jediný důvod. Jeho redaktoři každý den musí naplnit vymezený prostor informacemi o populárních tématech. Cokoliv pro poptávku, protože co pro své publikum neudělají v jednom bulváru, to rád otiskne další bulvár. Bulvární plátky jsou také relativně málo diferenciované a loajalita čtenářů vůči nim je menší – pokud vámi žádané informace neotiskne první, není pro vás problém si koupit konkurenci.
Jak to funguje u veřejnoprávních médií? U nich tento tržní mechanismus chybí, ačkoliv si nikdy nepustíte veřejnoprávní stanici, stále jste pod hrozbou perzekuce nuceni přispívat, pokud chcete mít legální přístup k dalším médiím. Co tedy určuje kvalitu a obsah zpravodajství veřejnoprávních médií, když ne trh? Jsou to různé kodexy a správní rady a především podmiňovací způsob – „veřejnoprávní média by měla“. Správní rada ČT je navíc jmenovaná Poslaneckou sněmovnou, a se stává tak součástí politických dohod, což se vylučuje s nezávislostí a nestranností.
Nejen ve světle uplynulých událostí u mě bulvár a komerční média, včetně těch panem Babišem vlastněných a veřejností nyní bedlivě sledovaných, budí větší důvěru, než nečitelná struktura, nejasné cíle a pozadí veřejnoprávních médií.
Originální článek naleznete zde:
Jan Tománek: Proč věřím bulváru víc než všem veřejnoprávním médiím dohromady