Vystoupit z EU – ano či ne? To je otázka, kterou si klade český europoslanec Jan Zahradil. V článku píše: “Uvedu jeden jediný argument, týkající se obchodu : Předpokládám, že i stoupenci našeho vystoupení z EU chtějí, aby ČR zůstala členem EEA (evropského ekonomického prostoru), stejně jako země EFTA (Norsko či Švýcarsko). To ovšem předpokládá, že drtivá většina eurounijní legislativy (která se týká právě tak či onak vnitřního trhu) zůstane v ČR zachována i po našem vystoupení, které tak na tyto naše závazky nebude mít žádný dopad.”
Jak ale sám již před dvanácti lety napsal v Manifestu českého eurorealismu: “EFTA (vyjma Švýcarska) má podepsanou dohodu s EU o vytvoření Evropského ekonomického prostoru (EEA), také její členové mají plnoprávný přístup na jednotný trh EU. Museli převzít pouze tu část “acquis communautaire”, která se volného trhu bezprostředně týká. Její experti se navíc mohou spolupodílet na vytváření této legislativy.”
Nechme stranou, že se pan Zahradil za těch 12 let nepřišel na to, že European economic area se do češtiny překládá jako Evropský hospodářský prostor (EHP). Všimněte si ale zásadního obratu. V prvním případě píše o “drtivé většině” zatímco před 12 lety psal o pouze o části, která se “bezprostředně týká volného trhu”.
V realitě bychom se zbavili okolo 70 až 90 procent veškeré byrokratické zátěže, kterou nám dnes EU přináší. Norsko díky tomu, že je pouze členem EHP mezi roky 2000 a 2009 muselo schválit pouze 8,9 procenta legislativy, která se přijala v EU. Nejsou to žádné tajné informace. Detailní článek k problematice od Zahradilova kolegy z britské Konzervativní strany vyšel v časopise Laissez Faire v březnu tohoto roku. Vystoupit z EU není žádný problém. Proces popsal detailně před třemi lety Petr Mach ve své knize Jak vystoupit z EU. Poté, co budeme pouzečleny EHP, můžeme usilovat o ještě volnější vztah s EU podobný tomu, co má Švýcarsko. Nikdo nás už nebude dusit společnou zemědělskou, zahraniční, měnovou politikou ani vysokými cly se světem, přeregulovanými pravidly pro zahraničních obchod a podobně. Žádné zrušení prodeje žárovek, žádná povinná podpora biopaliv ani solárních panelů, žádné povinné spotřební daně, fiskální a bankovní unie. Žádné šílené ESM.
Podle studie samotné Evropské komise břemeno nadbytečných regulací EU dosahuje až 3,5 % HDP. Zbavení se byť jen poloviny této zátěže, by významně nakoplo hospodářský růst v ČR.
Jan Zahradil svými články dokazuje, že v ODS myšlenky došly. Na rozdíl od britské Konzervativní strany v ODS neexistují relevantní síla, která by volala po vystoupení z EU. Britští konzervativci společně se Stranou za nezávislost Velké Británie vyhlásí v roce 2017 referendum o vystoupení z EU. Česká republika by se měla k tomuto prvnímu kolu opouštění EU připojit.
Je nutné na tomto kroku s Brity v maximální možné míře spolupracovat. Vážnou debatu o tom můžeme začít již 9. listopadu na konferenci v Londýně. Tam organizace The Bruges Group přichystala konferenci nazvanou: Jakou cestou ven z EU? Já tam rozhodně nebudu chybět.
Vít Jedlička je lídr Strany svobodných občanů v Královéhradeckém kraji a zakladatel Reformy.cz