Je Tvořivá společnost kult zkázy?

16. 4. 2023

202

Na sociálních sítích se lze setkat se spolkem Fyzika a tvořivá společnost. Podle názvu by si člověk mohl myslet, že na rozdíl od nějakých takových anti-humanistických kultů zkázy, ve kterých se nás neomalthusiánci snaží dostrašit, abychom se zřekli vizí rozvoje a prosperity, jako kult uhlíkové zkázy, by mohlo jít naopak o ty, kdo usilují o návrat skutečné průmyslové revoluce na základě tvořivosti a vytvoření nové fyzikální báze pro technologie. Ale bohužel přes dost seriózně vyhlížející formální dojem, to zase poněkud připomíná zase další kult zkázy jako klima-alarmismus. Sice není zjevné, že by chtěli společnost nebo své přívržence manipulovat k nějakému antihumánnímu programu jako ekoteroristické spolky, ale strašení zkázou v jejich počínání nechybí.

Mezinárodní organizace Tvořivá společnost ve svém 11hodinovém Dokumentu s názvem „Globální Krize – Naše záchrana je ve sjednocení“ tvrdí, že kvůli zemětřesením v roce 2030 kompletně zkolabuje ekonomika na celém světě a celé lidstvo má podle jejich výpočtů zahynout nejpozději v roce 2030. To má být způsobeno pravidelným 12000letým cyklem, který právě vrcholí. To je velmi silné tvrzení, které vyžaduje mimořádně silné důkazy, ale doložit předchozí 12000leté cykly jde dost těžko. Připomíná to tedy tak trochu nedávný kult zkázy Mayského kalendáře, podle nějž měl náš svět zaniknout 12. 12. 2012.

Autoři v dokumentu nabádají diváky, aby si sami ověřili tyto veřejně dostupné informace, a určitě prý potom dojdou ke stejným závěrům. Tím se trochu podobají klima-alarmistům, kteří nás nabádají, abychom každé počasí vnímali jako důkaz nadcházející apokalypsy, když už jsme neuvěřili ve vyčerpání zdrojů, kterým nás neomalthusiánci strašili na počátku.

Pojďme si tedy ověřit, jak je to s těmi zemětřeseními. 🙂

Zemětřesení

Tvrdí, že po roce 2014 je vidět v seismických databázích naprostý nesoulad a to je podle nich způsobeno úmyslnou manipulací, tedy částečným vymazáním záznamů.[1] Dále podle nich před rokem 2014 zaznamenávaly databáze stejné soubory zemětřesení a po roce 2014 vidíme naprostý nesoulad, protože se data „začala strkat do různých šuplíků“. Tyto databáze se ve skutečnosti nikdy ani shodovat nemohly, protože:

Evropsko-středomořské seismologické centrum (MSEC) – Monitoruje převážně evropsko-středomořský region.[2][3]
Národní seismický systém Amerického geologického průzkumu (USGS) – Celosvětový systém stanic s největší koncentrací v USA.[4][5][6]
Mezinárodní seismologické centrum (ISC) – Provádí analýzu všech celosvětově dostupných údajů o zemětřeseních, která zpracovávají a vydávají nejprve ve formě věstníku a potom ve formě katalogů ISC-GEM (zemětřesení od roku 1904 od síly 4.7) a ISC-IHB (od roku 1964 a naměřená na vzdálenost více než 1000 km). Pouze data od ISC jsou považována za definitivní obrázek o globální seismicitě.[7][8]

Dále ve stejném segmentu tvrdí, že od roku 1979 katastrofálně narůstá síla a počet zemětřesení. Nebo v jiném segmentu geoložka Elizaveta Khromova tvrdí, že na grafu máme vidět jasný a nekontrolovatelný exponenciální nárůst počtu zemětřesení od roku 1979.[9] Tento graf jistě nečerpá z věstníku ISC, protože ten např. pro rok 2020 ukazuje o několik tisíc zemětřesení méně.[10] Přičemž katalog ISC-GEM neukazuje žádný exponenciální či katastrofický nárůst, pouze větší nárůst počtu mezi lety 2000 a 2010:

[11]

Vývoj po roce 2018 je dostupný ve věstníku ISC, který obsahuje data vždy se zpožděním 2 let a nejpřesnější dostupné údaje pro zbylé období jsou k dispozici v katalogu ComCat od USGS. I přes aktivnější rok 2021 zde opět není vidět žádný katastrofální exponenciální nárůst:

[12]

[13]

Tyto celkové počty jsou navíc podle samotných institucí do určité míry nafouknuté. USGS to vysvětluje takto:

„Katalog zemětřesení ComCat obsahuje v posledních letech rostoucí počet zemětřesení – ne proto, že je tu více zemětřesení, ale proto, že existuje více seismických přístrojů a ty jsou schopny zaznamenat více zemětřesení.“ a dále uvádí, že:

„Dočasné zvýšení nebo snížení seismicity je součástí normálního kolísání četnosti zemětřesení. Ani nárůst, ani pokles celosvětově není pozitivní známkou toho, že hrozí velké zemětřesení.“[14][15][16]

ISC to ukazuje ve studii, kde je vidět, že nejvíce se počet měřících stanic zvýšil právě mezi lety 2000 a 2010[17].

Podobně to popisuje také zpráva EMSC:

„Pravidelný nárůst pozorovaný mezi lety 2005 a 2012 je většinou způsoben dodatečnými seismologickými stanicemi dostupnými v reálném čase (červená křivka na obrázku 4) a zlepšením detekční kapacity různých seismologických agentur, které do EMSC posílají údaje o zemětřesení v reálném čase. Pokud jde o zemětřesení Euro-Medu, jejich počet se od roku 2012 nezvýšil. Meziroční změny se v tomto případě řídí většinou přirozenými změnami seismické aktivity.“[18]

Růst počtu stanic započal již na začátku 60. let minulého století, kdy v rámci budování Celosvětové standardizované sítě seismografů (WWSSN) bylo nainstalováno asi 120 seismografických stanic, které vytvořily bezprecedentní sbírku vysoce kvalitních seismických dat.[19]

Mezi důkazy o vlivu navyšování počtu stanic dále patří např. Írán[20], kde je vidět, že mezi lety 1995 a 2020 se zvyšujícím se počtem stanic přibývala zemětřesení. Dále je to Jižní Kalifornie[21] nebo Řecko[22], kde je vidět umělý nárůst slabších zemětřesení po roce 2000 způsobený zvýšeným počtem a zvýšenou citlivostí měřících stanic. Na Kanárských ostrovech také došlo po instalaci nových stanic po roce 2000 ke znatelnému navýšení počtu zaznamenaných zemětřesení.[23]

Co se týče síly zemětřesení, tak od roku 1979 nepozorujeme katastrofální, ale pouze velmi zanedbatelný nárůst a od roku 1904 síla zemětřesení dokonce klesá:

[11]

pozn: Jsou použity pouze magnitudy od 5.8, aby lineární regrese nebyla zkreslena chybějícími záznamy nízkých magnitud před rokem 1960.

V posledních pěti letech nepozorujeme téměř žádnou změnu:

[13]

[12]

Dále na stejném grafu prezentovaném Elizavetou Khromovou, jsou uvedena zemětřesení již od síly 3 a zároveň v dokumentu nezaznělo, že zemětřesení až do síly 4.9 (některé zdroje uvádí až 5.4[24]) způsobují pouze mírná poškození – dochází maximálně k rozbití oken nebo k převrhnutí malých předmětů.[25][26].

Autoři v dokumentu zároveň nesdělují, že ta nejsilnější zemětřesení, která jsme kdy zaznamenali, nastala v šedesátých letech: nejsilnější v Chile (1960) a druhé nejsilnější na Aljašce (1964).[27] Mimo to není ani možné, aby vůbec kdy nastalo zemětřesení silnější než 10, jelikož velikost zemětřesení souvisí s délkou zlomu, na kterém se vyskytuje a zároveň není znám žádný zlom dostatečně dlouhý na to, aby vyvolal zemětřesení o síle 10.[28]

Účinkující dále tvrdí, že je neobvyklé, že dochází k nárůstu zemětřesení v hloubkách několika set kilometrů.[29] Ano, v roce 2015 bylo zaznamenáno zemětřesení v rekordní hloubce 750 km, již ale opět nezmiňují, že síla zemětřesení klesá s jeho hloubkou a tedy zemětřesení, ke kterému dojde např. v hloubce 500 km, je podstatně menší, než kdyby k témuž zemětřesení došlo v hloubce 20 km.[30]

Na svém Facebooku Tvořivá společnost o nedávném zemětřesení v Turecku tvrdí, že bylo bezprecedentní svou silou a rozsahem.[31] Nicméně v roce 1939 ale Turecko zasáhlo zemětřesení o stejné magnitudě a nejsilnější tam podle odhadů nastalo již v roce 1668.[32] Podrobněji to popisuje studie z Turecka:

“Mezi lety 1969 a 1971 došlo v Turecku k 8 zemětřesením silnějších než 5. Mezi lety 1900 a 2012 tam došlo k 93 zemětřesením o síle více než 5. Některé z nich byly zničující katastrofy jako ty, které se odehrály ve východní a západní části Severoanatolského zlomu. Zemětřesení Erzincan ve východním Turecku v roce 1939 o síle 7.9 stupně Richterovy škály zabilo 33 000 lidí, poškodilo 117 000 budov a mělo za následek 360 km dlouhou povrchovou trhlinu na pěti různých úsecích (Barka 1996). Nedávnější zemětřesení v Marmaře v srpnu 1999 s epicentrem ve vysoce industrializované a urbanizované severozápadní provincii Kocaeli o síle 7.8 stupně Richterovy škály zabilo 17 500 lidí, zranilo 44 000 lidí, poškodilo 73 342 budov a způsobilo v průměru posun povrchu pevniny o 2.5 metru podél centrální části zlomové linie (Toksoz et al. 1999) a maximálně 5.7 metru (Reilinger et al. 2000). Ztráty na majetku ke 14. září 1999 se pohybovaly od 3 do 6.5 miliard amerických dolarů, což v té době odpovídalo 1.5 % 3.3 % hrubého národního produktu Turecka (USGS 2000).”[33]

Zdroje

1. https://www.youtube.com/live/s8JAE2HMzDA?feature=share&t=4694

2. https://www.emsc-csem.org/Earthquake/seismicity/real_time.php

3. https://en.wikipedia.org/wiki/European-Mediterranean_Seismological_Centre

4. https://earthquake.usgs.gov/monitoring/operations/network.php?network=GSN

5. https://en.wikipedia.org/wiki/Advanced_National_Seismic_System

6. https://ncedc.org/anss/catalog-search.html

7. https://en.wikipedia.org/wiki/International_Seismological_Centre

8. http://www.isc.ac.uk/iscgem/overview.php

9. https://www.youtube.com/live/s8JAE2HMzDA?feature=share&t=8448

10. http://www.isc.ac.uk/cgi-bin/web-db-run?request=REVIEWED&out_format=CATCSV&bot_lat=&top_lat=&left_lon=&right_lon=&ctr_lat=&ctr_lon=&radius=&max_dist_units=deg&searchshape=GLOBAL&srn=&grn=&start_year=2020&start_month=1&start_day=01&start_time=00%3A00%3A00&end_year=2020&end_month=12&end_day=31&end_time=00%3A00%3A00&min_dep=&max_dep=&min_mag=3&max_mag=&req_mag_type=&req_mag_agcy=

11. http://www.isc.ac.uk/iscgem/download.php