Holandský spisovatel a sociolog Ruud Koopmans tento týden řekl, že muslimy jde do Západní společnosti integrovat daleko obtížněji než jakékoliv jiné skupiny migrantů kvůli doslovné interpretaci Koránu, která u muslimů převládá.
Koopmans, který je profesorem Berlínského centra sociálních věd a autorem několika knih včetně Sporné občanství: Imigrace a kulturní diverzita v Evropě, řekl dánským novinám Berlingske, že zatímco většina skupin migrantů se integruje relativně rychle, zvláště z jedné generace na druhou, tak islám zůstává výjimkou.
„Ač u muslimů příklady dobré integrace úplně nechybí, tak je u nich změna daleko pomalejší,“ řekl spolu s tvrzením, že je to doslovná interpretace Koránu, co jim brání v integraci do Západních zemí.
Koopmans v předtím publikované studii nazvané, „Fundamentalismus a mimo-skupinové nepřátelství,“ porovnával muslimský radikalismus s křesťanským radikalismem, aby lépe pochopil, proč islám tolik usiluje o svůj izolacionismus.
„Téměř 60 procent z nich souhlasí, že muslimové by se měli vrátit ke kořenům islámu,“ napsal, „75 procent si myslí, že existuje jen jediná možná interpretace Koránu, jíž by se všichni muslimové měli držet.“
Koopmans, který islám studuje už přes dvacet let, rovněž zjistil, že „65 procent jich říká, že pro ně jsou náboženská pravidla daleko důležitější než zákony země, v níž žijí.“
Ohledně křesťanských občanů na druhé straně Koopmans zjistil, že jen necelá 4 procenta „jich lze charakterizovat jako důsledné fundamentalisty.“
„Dospěl jsem k závěru, že islámský svět za světem zaostává, co se týče demokracie, lidských práv a politického a ekonomického rozvoje,“ řekl tento týden v interview Koopmans Berlingske.
„Hlavní problém spočívá v tom, jak mnoho muslimů, a globálně jako mnoho muslimských zemí, islám interpretuje. Zejména ohledně základních tvrzení, že Korán a Sunna se musí brát doslova a že ten způsob, jakým žil Prorok v 7. století, musí být vzorem, od něhož se nelze odchylovat v tom, jak by muslimové měli žít ve století 21,“ řekl.
„Takovéto pojetí islámu je zaprvé hrozbou světovému míru. Zadruhé brání integraci,“ dospívá k závěru Koopmans.
Ač je politickým tabu provádět, co se týče imigrace, rozlišování etnických skupin, tak někteří badatelé včetně někdejšího papeže Benedikta XVI na Západ naléhali, aby nepředpokládal, že všechny kultury spolu sdílí základní východiska ohled lidských bytostí a společnosti.
Joseph Ratzinger před svým zvolením papežem napsal, že „provázanost mezi společností, politikou a náboženstvím má v islámu úplně jinou strukturu,“ než na Západě.
K čemuž dodal, že bohužel spousta dnešních diskusí o islámu na Západě předpokládá, že všechna náboženství mají v podstatě tu samou strukturu, a že všechna svými pravidly a možnostmi vycházejícími z těchto pravidel zapadají do demokratického systému.“
„Korán je náboženstvím totálního zákona, které reguluje celý politický a sociální život, a trvá na tom, že veškerý řád života musí být islámský,“ napsal Ratzinger. „Šaría společnost utváří od počátku až do konce. V tomto smyslu může těžit z takových částečných svobod, jaké jim naše ústavy poskytují, ty ale nesmí být jejím konečným cílem, aby mohli říci: Ano, nyní i my jsme jedněmi mezi nositeli práv, nyní jsme tu zrovna tak jako katolíci a protestanti.
V takové situaci by dostáhli statutu, který je neslučitelný s jejich vnitřní přirozeností, bylo by to pro ně odcizení sobě samým,“ řekl.
8 Mar 2019