“První byt a první práce!” zahájila “vlajková loď české pravice”, zahalená do pláštíku modré sociální demokracie, svoji volební kampaň. Agitka jako ze seriálu Okres na severu má prý naplnit hlavní volební heslo “Volím_pravici!”. Tak jsem z toho mírně zmatený. Buď ODS dospěla konečně k nějakému racionálnímu bodu sebereflexe a uznala, že nemůže cílit na své bývalé voliče, neboť ti ji už prostě hlas nedají a musí lovit jedině v řadách mladých prvovoličů, nebo se partajní grémium rozhodlo konečně přiznat barvu své praktické politiky v podobě sociálně-klientelistického slepence státního dirigismu a přerozdělovacího krmelce.
Pokud si někdo jen malinko představuje pravicovou politiku jako současné vedení modrých ptáků, je natolik odtržený od reálného života, že snad ani nemá cenu to dále komentovat. Velkou radost udělali vyjukaní slimáci hlavně konkurenčnímu bloku Hlavu vzhůru, který by jinak také mohl rudě zářit jako hvězda jasná, ale tentokráte si mohla jeho třešničková domina udělat z odsoudruhů trhací kalendář:
“Jsme nadšeni tím, jak ODS vyklidila pole všem, kteří věří ve svobodu, individualitu, osobní zodpovědnost, férové podmínky a poctivou práci. Představa, jak mladí lidé, plní síly a odvahy, spoléhají na pomoc státu, vyvolala vzpomínky na socialistické novomanželské půjčky pro Husákovy děti. Je vidět, že lídři ODS se slzou v oku zavzpomínali na svá mladá léta tuhé normalizace a zcela pohřbili pravicové volební myšlenky.
Volební blok HLAVU VZHŮRU důrazně prohlašuje, že mladým lidem nedá první byt ani první práci, ale vytvoří takové podmínky, aby mohli bez zbytečných administrativních překážek rozjet vlastní podnikání a na byt si vydělat.”
No a v tomhle musíme žít. Na jedné straně socialismus modrý, jako alternativa socialismus oranžový, rudý stalinismus, dotační populismus, eurohujerismus či nakoupený celebritismus. Je těch ismů na naši malou zemi poněkud mnoho. Žádný však neřeší skutečné problémy, žádný nemá ty “koule” nutně potřebné k obnově tradičního morálního standardu a svobody občanské i tržní. Všechny ty billboardové ksichty jen slibují další a větší šátrání v kapsách produktivních lidí, další a větší přerozdělování nakradených peněz a další a větší nakupování volebních hlasů u cíleně vytvářené demokratické většiny parazitů závislých na státním penězovodu.
Pokud na tento fakt někdo poukáže a snaží se svým politickým programem alespoň nastínít možné zábrany v této cestě k socialistickému svrabu, již historicky znemožněnému, je označován za nerealistického snílka, který nechápe potřeby současné “vyspělé, sociálně spravedlivé” společnosti, která přeci umí bojovat s nezaměstnaností, s krizí, s multikulturními problémy soužití, s korupcí a vůbec se všemi problémy, které sama generuje jak na běžícím pásu.
Socialismus je filosofie neúspěchu, krédo nevědomosti a evangelium závisti, kterého důsledkem je rovnoměrné rozdělení bídy, pravil svého času Winston Churchill. Nerozumím tomu, proč si tolik mých spoluobčanů pořád myslí, že dalším utahováním šroubů občanských práv, svobod a daňového loupežnictví by to tentokráte mohlo být jinak.
Diskuse bez registrace, další články, volební anketa: ZDE.
Karel Kříž vyšlo na: