Kam Evropa směřuje? Předzvěsti politické bouře

Pozornost vládnoucích kruhů Evropy pohltily denní rutiny. A tak se jim nepodařilo včas spatřit erozi politického řádu v důsledku rostoucího vměšování nadnárodních struktur do záležitostí národních států. První varování se ozvala během voleb do Evropského parlamentu v květnu 2014. Rozmanité a různorodé politické strany sdílející své proti-EU snahy v nich získaly 30% hlasů. Lisabonská smlouva byla v roce 2007 přijata, aby nahradila selhavší Dohodu o Ústavě EU. Od té doby už začalo být jasné, že evropská integrace je proces, by se docela dobře mohl i obrátit nazpět.

Source: sputnikipogrom.com

To mocné euro-skeptické hnutí se dělí do dvou hlavních táborů. Tuto sílu lze nazývat „Novou pravicí“ a „Novou levicí“. Ta první získává půdu na tom, co bylo vyštípáno z tradičních pravostředových stran. Volá po návratu k tradičním kulturním a rodinným hodnotám, přijímání protekcionistických opatření v ekonomice, získávání nezávislosti na nadnárodních orgánech (zvláště Evropské unii), obnově Evropy skládající se z vlastí jejích národů a po stopce pro imigraci z Asie a z Afriky. Síly „Nové levice“ se pouští do toho, jak Sociální demokraté a Komunistické strany starého modelu celoevropsky ustoupily. Strany evropské levice, souhrnně označované zkratkou PEL, jsou evropskou politickou strukturou, která funguje jako asociace asi 30 Demokratických socialistů, Socialistických a (reformních) Komunistických politických stran v Evropské unii a v dalších evropských zemích. Ta se zformovala v lednu 2004 za účelem vedení voleb do Evropského parlamentu 2004. Na rozdíl od většiny členů PEL jsou ti z „Nové levice“ přesvědčenými euroskeptiky. Dříve nebo později si zřídí svou vlastní zastřešující organizaci. Ty stojí za rozpuštěním NATO, rozvojem mezinárodních vztahů na základě spravedlnosti a rovnosti a za skoncováním s militarizací Evropské unie. Staví se proti vojenské a politické spolupráci mezi Spojenými státy a EU a promlouvají proti Transatlantické zóně volného obchodu (TAFTA).

* * *

Vliv jak evropské „Nové pravice“, tak „Nové levice“ od voleb ještě vzrostl. Na podzim rozvrátili stabilitu politického života i ve Švédsku. Po parlamentních volbách v září 2014 Švédští demokraté (typická síla „Nové pravice“) získala 13% hlasů (v porovnání s asi 10% při volbách do Evropského parlamentu), aby se tak stala třetí největší stranou země. Získali svůj „zlatý podíl“ v Riksdagu (švédském parlamentu). 3. prosince Švédští demokraté hlasovali proti rozpočtu předloženému koalicí Sociálních demokratů a Zelených, čímž svrhli vládu. Teď se země potýká se svými prvními mimořádnými volbami za 60 let, které jsou naplánovány na 22. březen 2015. Sociologové věří, že tentokrát ta „Nová pravice“ dostane nejméně 18% hlasů, aby se tak stala hlavním politickým arbitrem toho, do čí vlády vstoupí. V takovém případě může Stockholm revidovat svou politiku k Bruselu. Švédští demokraté na rozdíl od tradiční pravice podporují výraznou politiku státu blahobytu. Zvláště mluví ve prospěch podpory rodin s dětmi, chtějí penzistům ulehčit jejich strádání a zvýšit fondy určené k financování zdravotních potřeb a zvýšit dotace na pokrytí dopravních nákladů těch, kdo bydlí v odlehlých částech země. Švédští demokraté odporují masové imigraci. Tato strana před časem hlasovala proti Asociační dohodě Ukrajiny s Evropskou unií.

* * *

Švédsko není jedinou evropskou zemí, kde začíná volební kampaň. Španělsko, Velká Británie a nejspíš i Řecko zažijí v roce 2015 volby. V těchto státech mohou přijít velká překvapení.

Hluboká ekonomická krize ve Španělsku a korupční skandály ve vládnoucí straně vedly k nárůstu veřejné podpory pro levicovou politickou stranu Podemos („Můžeme“). K politickému manifestu Podemos patří restrukturace národního rozpočtu a EU zadlužení. Podle průzkumů veřejného mínění se podpora pro Podemos vzepjala až na 28%, tedy jak před centro-pravicovou vládnoucí Lidovou stranu, tak opoziční Socialistickou stranu. Tahle nová síla představuje pro systém dvou stran ustanovený po Francovi bezprostřední výzvu.

Ve Velké Británii je to nárůst popularity Strany nezávislosti UK, která tam ohrožuje systém dvou stran. Ta ve volbách do Evropského parlamentu získala 28%, což je více než kterákoliv z britských politických stran. Její platforma je ve volání po odchodu UK z Evropské unie, v zavedení přísnějších imigračních zákonů a v podpoře malých a středních podniků.

Mnoho euro-skeptiků je i uvnitř Konzervativní strany vedené Davidem Cameronem. Experti říkají, že ta by se mohla rozdělit. Euro-skeptici by mohli Torye opustit a přidat se ke Straně nezávislosti Spojeného království s tím, že příznivci EU by mohli doplnit řady britských Labouristů. Každopádně míra podpory, které se Strana nezávislosti UK těší, znemožňuje, aby se zemi vládlo jako před tím, kdy Konzervativní strana a Labouristická vítězily každá sama. Jestli se UKIP zúčastní tvorby vlády, tak vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií významně ochladí.

V Řecku dala ekonomická krize vzniknout nárůstu popularity SYRIZA (Koalice radikální levice), což je levicová politická strana odporující agendě zbídačování uvalené Evropskou unií. Ta získala ve volbách do Evropského parlamentu 27%, což je více než kterákoliv další politická strana v Řecku. Po těchto volbách volal Alexis Tsipras, vůdce Koalice radikální levice, po předčasných volbách, aby se v nich odrazila změna v sentimentu voličů, ale stará politická elita ze strachu z porážky jejich konání odmítla. Příští rok bude řecký parlament volit nového presidenta. Řecké vládní pro-EU zaměřené koalici sestávající z Nové demokracie, hlavní z centro-pravicové strany v Řecku, a z Panhelénského socialistického hnutí, tj. ze sociálně demokratické strany známé převážně svým akronymem PASOK, chybí hlasy do minima 180, které potřebují, aby zvolily svého kandidáta. Podle ústavy v případě, že se parlamentu nepodaří zvolit presidenta, tak dojde k předčasným volbám. Podle průzkumů se předpovídá, že ve volbách SYRIZA získá 5% náskok. Tato strana chce restrukturalizovat vnější zadlužení, aby tak opětovně otřásla Eurozónou. SYRIZA odporuje „bezhlavé a iracionální“ politice Řecka k Ukrajině a odporuje protiruským sankcím uvaleným Západem.

* * *

Síly odporující „Evropské volbě“ získávají půdu pod nohami v jiných členských státech Evropské unie: v Itálii, Francii, Dánsku, Rakousku, Maďarsku, Holandsku, Finsku a na Slovensku. Ať vypadá Německo, jak chce, prosperující, tak tam roste popularita euroskeptické Alternativy pro Německo (AfD). Tato strana byla založena v roce 2013. Sama sebe popisuje, že není ani levicovou ani pravicovou stranou, a trvá na tom, že ji nelze zařadit do tradičního levo-pravého politického spektra. Tato strana získala ve volbách do Evropského parlamentu 2014 7 z 96 německých křesel. V průběhu roku 2014 pak překročila průzkumy a získala první zastoupení při volbách do zemských parlamentů v Sasku (9,7% hlasů), v Braniborsku (12,2%) a Duryňsku (10,6%).

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: strategic-culture.org

Čtěte také:

• Nejhorší noční můra Merkelové: Euroskeptická strana AfD nabírá v Německu voliče
• Německá euroskeptická strana se poprvé v průzkumech místila jako třetí
• UKIP nasměrovaná k vítězství
• Parlamentní strany ztratily 2 miliony voličů
• Němečtí euroskeptici by mohli ochromit zotavení Eurozóny, zjišťuje ratingová agentura

Sdílejte přátelům