Počínáme noviny tyto v době předůležité. Státy se boří, národy se sbírají, stejný hledá si k sobě stejného. Nikdo nemůže, leč by vševědoucností nadán byl, říci, jaký bude letos na podzim stav politický zemí evropských.
V době takové rozhodně každý národ především musí dbát sám o sebe, neboť se mu jen takový osud dostane, jakého si sám zasloužil statečností, vytrvalostí, podnikavostí a především duchem svým. Kdo lenivě prospí dobu, ve které se rozdělují dary, ten odejde bez podílu, zůstaven porobě a nízké služebnosti. Kdo sám v sebe doufá, ten nalezl nejlepší podporu.
Národe můj! Zapomeň na dvě století hanebné poníženosti! Vyhub ze své paměti upomínku na tyto nešťastné časy, která jako skála dusí tvou důvěru v sebe. Odlož ze sebe přílišnou skromnost, která se nesluší potomkům Táborů! Zapomeň již na to, čím jsi byl po bitvě na Bílé Hoře, ale pamatuj na své staré časy, na ty časy, kde skvěle kvetla sláva tvého jména, kde vznešení hledali tvou přízeň a mocní se báli tvého nepřátelství. Vyhledej ve svých velikých dějinách ony listy, na kterých jsou zaznamenány velké činy tvých otců. Těmi nyní utužuj svoji mysl, těmi podněcuj svého ducha, těmi připravuj k velikým činům také sebe!
Bratři, již přes padesát let jsme bojovali v nerovném boji slabou silou proti proudu, který nás hubil, a starostlivě jsme pěstovali skromný ohníček se slabými nadějemi. Bůh žehnal našemu poctivému snažení! Naše práce nebyla marná a každým dnem se množil počet dělníků. Lhali falešní prorokové, kteří našemu národnímu jménu věštili zahynutí. V knihách osudu to bylo psáno jinak! Bůh tomu nechtěl, aby z tohoto světa vyhynul národ, jenž tolik síly a krve obětoval pro veliké záležitosti lidstva. Spravedlivý osud nemohl připustit, aby náš národ, který tolik trpěl pro pravou svobodu, nezakusil její ovoce! Nyní nastala doba žně. Teď anebo nikdy! Takto zní hlas osudu, který nás budí ke statečné činnosti.
Že se neztratíme ve všeobecném kvašení národů, zdá se nyní už jako velká jistota; avšak jména velikých předků není hoden ten, kdo se nyní spokojí s nečestným podílem. Chtějme jen zase být důstojným národem a naše upřímná vůle se brzy promění ve skutek.
Bratří! Směle kupředu! To budiž naše společné heslo! A takový bude i směr těchto Národních Novin.
Karel Havlíček Borovský, Národní noviny, 1. číslo, středa 5. dubna 1848
Ačkoliv je nám středoškolským systémem Karel Havlíček Borovský předkládán jako spisovat zábavných básniček, jeho podstatně větší přínos tkví ve velmi brilatních názorech na státní reformy, měnovou politiku, protekcionismus a výši daní. Směle bychom Karla Havlíčka Borovského mohli nazvat českým Frédéricem Bastiatem. I on se nejspíš dnes otáčí v hrobě při pomyšlení na to, kam jsme to s naším členstvím v EU a politikou bez myšlenek dopracovali.
„Jenom svoboda a dobré státní zřízení příčinou jest blahobytu a vzrůstu a jmenovitě ta část a stránka svobody, která k tomu vede, aby každý pokud možná jen pro sebe pracoval, a celý výnos přičinění svého sám pro sebe zachoval, neživě z toho žádných zahalečů.“ – Karel Havlíček Borovský
„V hospodářské politice jsou dva přístupy: Jeden, který chce, aby o stále větším dílu výdělků lidí rozhodoval stát, a druhý, který chce přerozdělovací moc státu omezit a nechat vydělané peníze v rukou občanů. Jeden, který chce, aby stát reguloval chování lidí na trhu všelijakými kvótami, cly, dotacemi a regulací cen, a druhý, který věří ve svobodnou volbu člověka a chce ekonomické chování nechat na svobodných občanech a jejich dobrovolných kontraktech. Deziluze ze stále narůstajícího zdanění, míry přerozdělování a zadlužování země nás mnohé vedla ke vstupu do politiky, ke snaze změnit demokratickou volbou tyto neblahé trendy. Karel Havlíček Borovský spočítal před sto šedesáti lety, že běžný pracující člověk odvádí státu na přímých a nepřímých daních dvanáct procent příjmů. Tehdy to bylo hodně a Havlíček záviděl severoamerickým státům svobodu a minimální daně. Havlíček byl jasným zastáncem svobody a brojil proti všelijakým státním dotacím a zásahům. Neúnavně publikoval a pouštěl se do politiky, přestože čelil neustálým obstrukcím ze strany úřadů a vídeňské vlády.Dnes stát přerozděluje přes polovinu našich výdělků a byrokracie a touha politiků přerozdělovat bují. Kdejaká zájmová skupina se s úspěchem snaží loupit peníze ostatních skrze státní mašinérii. Jedni si prosadí šrotovné, druzí dotace na olympiádu, třetí na lyžařské mistrovství. Úroky z narůstajícího dluhu tvoří padesát miliard ročně,“ řekl Petr Mach ve svém příspěvku nazvaném Úsporný a efektivní stát ve službách svobodných a odpovědných občanů.
Zdroj: Vysočina-news.cz
Kam dál:
- CEP: Sborník č. 14 ” Karel Havlíček Borovský – liberální politik a ekonom” (pdf)
- MACH: Výzva politikům v mimořádné situaci
- Petr Mach: Varuji ministra financí Kalouska, aby souhlasil s ručením za půjčky
- Petr Mach: Jak vystoupit z EU? (a MMF)