Ať už Henryho Kissingera milujete či nenávidíte, tak byl během asi tak posledního roku v době izolace washingtonské vládnoucí elity neocony nepříjemně upřímný.
V květnu, když se opovážil navrhnout, že Ukrajina by ta území měla Rusku s cílem dosažení míru podstoupit, tak ho modrými kontrolními značkami šikanovali.
„Doufám, že Ukrajina se svému hrdinství, které projevují, vyrovná i moudrostí,“ varoval Kissinger posluchače na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu s dodatkem ve stylu svého proslulého smyslu pro reál-politiku, že řádná role této země, jaká jí přísluší, je být neutrálním státem nárazníkové zóny a ne být hranicí Evropy.
A jak jsme poukazovali ve svých posledních poznámkách, tak určitě narazí na hromadné útoky think-tank-ismu, když se opovážil poukázat, že pro Ukrajinu není vstup do NATO dobrý nápad.
Pan Kissinger letos rozpoutal kontroverzi poukazem, že to asi byly namyšlené politiky ze strany USA a NATO, co vyvolalo krizi na Ukrajině.
Viděl to tak, že není jiná volba, než brát Vladimirem Putinem vyjádřené bezpečnostní obavy vážně, a že signalizovat Ukrajině, že by mohla případně vstoupit do této aliance, bylo chybou.
„Myslím, že takové Polsko, tj. jedna z těch tradičních Západních zemí, která byla součástí Západní historie, je logickým členem NATO,“ řekl.
Ukrajina je z jeho hlediska ale jen sbírka území, kdysi náležejících k Rusku, na které Rusko pohlíží jako na svá, ač „někteří Ukrajinci“ to tak nevidí.
Stabilitě by lépe posloužilo, kdyby jednala jako nárazník mezi Ruskem a Západem:
„Byl jsem pro plnou nezávislost Ukrajiny, myslím si však, že její nejlepší rolí je být něčím jako Finsko.“
No a tento 99letý expert na ně teď ještě přitvrdil, když Radě pro mezinárodní vztahy bez obalu řekl, že jakýkoliv pokus zbavit Rusko jeho historického „bezpečnostního pásu“ je nemoudrý.
„Spojené státy se z ruského hlediska pak pokusily celý tento region bez výjimek vtělit do Amerikou vedeného strategického systému,“ načež zdůraznil, že „to od americké politiky nebylo moudré pokusit se Ukrajinu začlenit do NATO.“
Nakonec tento bývalý ministr zahraničí USA řekl, že Západ bude muset s Ruskem dříve či později zahájit dialog.
„Určitý dialog, třebas i na neoficiální úrovni, třeba jen takový průzkumný, je velice důležitý,“ opakoval s dodatkem, že „v jaderném prostředí“ je takový výsledek přijatelnější než „rozhodnutí na bojišti.“
Počátkem srpna Kissinger varoval, že USA se ocitly s Ruskem a Čínou „na pokraji války kvůli problémům, které samy zčásti vytvořily,“ s tvrzením, že Washington odmítl tradiční diplomacii, neboť „se pokoušel své diskusní protistrany konvertovat na svoji víru nebo je zatratit, místo aby zkusil proniknout do jejich myšlení.“
Jak letos výstižně poznamenala Caitlin Johnstone, Henry Kissinger varuje před nebezpečím válečných štváčů v USA ne, protože že by přišel více k rozumu, ale protože americká válečná mašinérie se více zbláznila:
To, že když se teď řítíme ke konfrontaci, se nejeví racionálním pro někoho, kdo strávil většinu svého života sledováním mechanismů impéria zevnitř jeho vnitřních kuloárů, by nám všem mělo dělat starosti. Když mluvíme o hře s ohněm mezi hlavními světovými mocnostmi, zvláště o hře s jaderným ohněm, tak je tou poslední věcí, co potřebujete, aby se jedna ze stran chovala nevyzpytatelně a absurdně. Potřebujeme de-eskalaci a odpoutání a potřebujeme to už zítra. Když jste přílišní jestřábové i pro Henryho Kissingera, tak jste příliš zvrhle jestřábí.
Nemohli bychom to říci lépe.
BY TYLER DURDEN
SUNDAY, OCT 02, 2022 – 06:00 PM