Labouristé utrpěli největší volební porážku od roku 1935, když tato levicová strana přišla ve prospěch Toryů Borise Johnsona o 24 křesel v důsledku kolapsu tzv. „Rudého valu“.
Rudý val znamená průmyslové oblasti Británie, zvláště Severní Anglii, které kdysi bývaly domovem uhelných dolů, oceláren a strojírenství. Je to stejný region jako Rezavý pás ve Spojených státech (nebo Ostravsko a Mostecko u nás), kde pracující třída typicky volila Labouristy – jejichž tradiční barva je rudá.
Avšak počínaje érou Tonyho Blaira začala tato strana svým kořenům v pracující třídě ukazovat záda a přiklánět se k vedení liberálně progresivního elitářství a identariánských politik pod Londýnskou kavárnou.
Když pak v červenci 2019 podpořil pokrokový Corbyn progresivně druhé referendum o EU, tak se z pěti milionů Labouristický voličů rázem stali političtí bezdomovci.
Někteří labourističtí poslanci už přiznávají, že to byla chyba, kdy předseda strany Ian Lavery BBC řekl: „Vidíme, jak jsou lidé v tradičních labouristických oblastech roztrpčeni skutečností, že strana v podstatě opovrhla postojem k Brexitu, který měli oni.“
„Ignorujte demokracii, a buďme si upřímní, pak vás důsledky doženou a zakousnou se vám do zadku,“ dodal pan Lavery.
Před úsvitem vůdčí stínový ministr Labouristů John McDonnell přiznal, že přišli o voliče hlavně kvůli Brexitu a že prohráli se Stranou Brexitu, nikoliv s Toryi.
Ale ať předali Labouristé své voliče Straně Brexitu nebo Konzervativcům, tak se odveta pracující třídy za zradu promítla do ukořistění 24 křesel z Rudého valu stranou Toryů.
Boris Johnson: „Přebarvili jsme tu Rudou káru na Modrou káru.“
Telegraph dělal rozklad vítězství Konzervativců, ve kterém zjistil, že některá křesla, která teď přešla z rudé labouristické strany k modrým Toryům, změnila barvu poprvé za století.
Některá z nových křesel Toryů drželi Labouristé už od časů před Druhou světovou válkou včetně Rother Valley, které se drželo levicové už od roku 1918, tedy 101 let.
Obvody Don Valley a Leigh byly oba labouristické 97 let a Wakefield 87 let, než se staly minulou noc konzervativními. Celkem asi devět obvodů, které byly rudé od války, zmodralo.
I ta Rudá kára (obvod Redcar), která nikdy nevolila Konzervativce, od jejího založení v roce 1974, se stala poprvé podle slov ministerského předsedy Borise Johnsona „Modrou károu“.
Mnoho z těchto vítězství nebylo ani těsných. Dudley North měl dvojciferný náskok. V Bolsover zvítězili Konzervativci o více než 5 000 hlasů. Great Grimsby, které bylo labouristické od roku 1945, ale které v roce 2016 v referendu hlasovalo z 71 procent pro Odchod, dalo této levicové straně facku vítězstvím Konzervativců s 8 000 náskokem.
Největší převaha byla v Brexit podporujícím Bassetlaw, kde získal konzervativní kandidát Brendan Clark-Smith 28 078 hlasů vůči labouristickému kandidátovi Keir Morrisovi s 14 065 hlasy – tj. náskok přes 18 000.
Bassetlaw před tím držel labouristický poslanec John Mann, který byl přívržencem Brexitu, ten však z Dolní sněmovny rezignoval kvůli antisemitismu, které v této straně narůstá.
Mann byl jmenován šéfem antisemitského vyšetřování konzervativní vlády a povýšil do Sněmovny lordů.
Labouristé také přišli o vysoce profilovaná křesla zvláště v Leighu, tj. křeslo bývalého ministerského předsedy a současného starosty Manchesteru Andy Burnhama a bývalý obvod Tonyho Blaira Sedgefield.
Od Rudého valu po Rezavý pásKonec formuláře
Pan Johnson s vědomím toho, že voliči Odchodu z řad Labouristů mohli svoji podporu Konzervativní straně jen „propůjčit“, jim dnes ráno vyslovil své „pokorné“ poděkování a slíbil, že „nikdy nebude brát jejich podporu jako danou,“ čímž signalizoval, že strana asi projde trvalou přeměnou od partaje stereotypně vnímané jako „strana bohatých“ ke straně pracující třídy.
Fejeton v Guardian naznačuje, že tyto hlasy dost možná nejsou jen „propůjčeny“, nýbrž by mohly představovat v britské politice i trvalý posuv.
Spisovatel Dan Sabbagh si všiml, že Labouristé utrpěli nejtvrdší porážky od Toryů na venkově mimo Londýna a mimo obřích velkoměst a uvedl, že tento vzor by mohl být buď jednorázovou účelovou záležitostí kvůli dosažení Brexitu, nebo by mohl být důsledkem „trvalého přeskupení britské politiky, v níž se projevuje něco na způsob Trumpovy éry v USA.“
Rezavý pás je regionem USA analogickým k Rudému valu (a našemu Ostravsku a Mostecku) a představuje oblasti Středozápadu a kolem Velkých jezer, které bývaly lokomotivami průmyslu a centry těžby uhlí a výroby železa, jako Youngstown a Cleveland v Ohiu, Detroit v Michiganu a Pittsburg v Pensylvánii.
I tam voliči obecně volívali Demokraty, ale odmítli globalistku Hillary Clinton, rozbili její „Modrý val“ – ve Spojených státech jsou totiž barvy levice a pravice prohozené, takže levičáci jsou tam modří a pravičáci červení – a volili ve prospěch vlasteneckého národovce Donalda Trumpa.
Tehdejší kandidát Trump při kampaňovém sezení řekl, že Republikánská strana se musí přesměrovat na stranu pracujících tříd, aby z ní byla „strana pracujících.“
Prezident Trump to zakončil vítězstvím v Ohiu, West Virginii a Indianě. Zvítězil ale i v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, což bylo stejně jako mnohá vítězství Borise Johnsona ve čtvrtek pro levici ohromujícím překvapením. Všechny tyto státy měly i tzv. ‚přelétavé země‘ – tj. místa v Americe, přebíhající mezi liberálními městy s převahou Demokratů a státy jako Kalifornie a New York – srovnatelná s Johnsonovými vítězstvími kolem Londýna. Průzkum ze srpna 2019 odhalil, že většina příslušníků pracující třídy z Pensylvánie by chtěla, aby byl prezident v listopadu 2020 zase zvolen. Studie z června zjistila, že bílá pracující třída se k prezidentovi zase přiklání v ekonomických a imigračních otázkách.
Další průzkum z června ukázal, že prezident Trump pevně drží státy Rezavého pásu jako Wisconsin, Pensylváni a Michigan, kdy všechny tři se vymanily z někdejší kontroly Demokratů.
Kampanista za Brexit Nigel Farage v listopadu 2016 řekl, že Britové z pracující třídy zavrhující politický establishment a říkající v referendu o EU „ne“ globalizaci inspirovali Američany, aby se vydali stejným směrem a směle hlasovali pro alternativu (Donalda Trumpa) proti těm u moci (Hillary Clinton), která jim slibovala málo a dala by jim ještě míň.
Pan Farage řekl, že Brexit „přímo vedl k porážce establishmentu 8. listopadu a k dosazení Donalda J. Trumpa jako prezidenta. Byli jsme zdrojovou inspirací za většinou z toho a mám z toho radost.“
Stejně jako „ohromující“ vítězství Borise Johnsona, které znamená, že té žádosti Konzervativců „Umožněte nám ten Brexit udělat“ voliči vyhověli, tak mohou zase Briti poskytnout inspiraci, aby zase osmělili své bratrance za Atlantikem, aby podpořili prezidenta Trumpa a jeho dílo „Učinit Ameriku opět velikou.“
13 Dec 2019
Zdroj: https://www.breitbart.com/europe/2019/12/13/collapse-red-wall-labour-voters-backed-conservatives/