Ve svém druhém článku na iDnesovém blogu se pokusím odpovědět pouze na jednu otázku. Ačkoliv je to otázka velice jednoduchá a téměř každý na ni zná odpověď, dovolím si ji přesto položit, kolik ve skutečnosti platíme na daních? Rád bych podotknul, že tento článek se pokusím orientovat na průměrného Čecha zaměstnance, nikoliv na podnikatele, kteří si dokáží sami zajistit daňové úlevy.
Právě jsem podotkl první důležitý fakt, že podnikatelé mají své daně pod kontrolou. Narozdíl od toho zaměstnanci platí i přímé daně vlastně nepřímo, tudíž si nemohou odečíst své náklady například za dopravu do zaměstnání. Proč nemáme všichni stejné výhody? Odpověď je jednoduchá stát by přišel o peníze.
Kolik tedy průměrný Čech odvede státu na daních?
Ačkoliv se uvádí průměrná hrubá mzda v České republice aktuálně kolem 24 000 kč (listopad 2011), tak je obecně známo, že je toto číslo velice irelevantni. Protože je to průměr vysokých a nízkých mezd, tedy se dá tvrdit, že průměrnou mzdu nedostává nikdo a je to zcela smyšlené číslo.
Přestože však jiné číslo nemám představte si, že máte 24 000 kč pravidelnou hrubou mzdu a podle státu jste průměrným Čechem. Protože jste průměrným Čechem, tak budu předpokládat, že máte i 2 děti, které Vám zajistí určitou daňovou výhodu.
I když máte na papíře napsáno, že vaše hrubá mzda je 24 000 kč ve skutečnosti však za vaši vykonanou práci zaměstnavatel zaplatí 32 160 kč – to je suma, kterou byste dostali, kdyby nebyly daně.
První daň, kterou jste zaplatili a o které jste někteří ani nevěděli, protože ji odvádí zaměstnavatel bez vašeho vědomí je ve výši 34% Vaší hrubé mzdy . V našem případě je ve výši 8160 kč a to rozhodně není zanedbatelná suma. (v našem státě se této dani neříká daň, ale sociální a zdravotní pojištění, sociální se platí ve výši 25% a zdravotní ve výši 9%) Jelikož se však jedná o pojištění povinné a neuhrazení tohoto pojištění je ilegální označuji jej za daň.
Druhá daň je ve výši 15% a říká se jí daň z příjmu fyzických osob. O této dani ví nejvíce lidí, avšak ne všichni tuší, že se nejedná o 15% z hrubé mzdy, ale o 15% z takzvané super hrubé mzdy. Super hrubá mzda není nic jiného než částka 32 160 kč o které jsem mluvil výše a která by vám náležela, kdyby neexistovaly žádné daně s tím, že se zaokrouhlí na celé stovky nahoru – tedy v našem případě dělá super hrubá mzda 32 200 kč. 15% z částky 32 200 kč je 4 830 kč. Zde však naštěstí můžeme využívat daňových slev na poplatníka to dělá 1 970 kč a za 2 děti získáme slevu 1934 kč – tudíž skutečná daň z příjmu by pro nás teoreticky byla pouze 926 kč.
Třetí daní je opět povinné sociální a zdravotní pojištění. Jednou už jsme jej sice platili viz. první daň, avšak tentokrát je nám odebíráno přímo z hrubé mzdy, tedy z částky 24 000 kč. Za sociální daň je to 6,5% což je v našem případě 1 560 kč a za zdravotní daň je to 4,5% v našem případě 1 080 kč.
Rekapitulace. Ve skutečnosti si zasloužíte dostat 32 160 kč (nezaokrouhlená super hrubá mzda). Ve smlouvě máte uvedeno, že dostanete 24 000 kč (hrubá mzda). Ve skutečnosti dostanete 20 434 kč (čistá mzda). Takže ještě než k vám dorazila výplata stát si vzal 11 726 kč z Vaší kapsy (32 160 – 20 434). Což dělá v našem případě 36,46% – to jsou skutečné povinné odvody u průměrného Čecha.
Nerad bych Vás rozzlobil, ale toto ještě není vše.
Čtvrtá daň. Touto daní není nic jiného než DPH a spotřební daně. Vydělané peníze přeci chceme utratit a užít si jich. Sazby DPH jsou všem známé, avšak se spotřebními daněmi je to mnohem složitější. Proto vyhledání těchto informací nechám na Vás. Já jen budu vycházet z toho, že na těchto nepřímých daní (průměr snížené sazby DPH 10%, zvýšené sazby DPH 20% a spotřebních daní) je u průměrného člověka někde kolem 20%. Toto je velmi těžké určit, protože záleží zda kouří cigarety, pije alkohol či nakupuje benzín do auta.
Myslím, že mých 20% je velice optimistických, když na litr benzínu platíme 42% spotřební daň + DPH.
Tedy je potřeba z naší čisté mzdy odečíst 20%, což jsou z 20 000 kč celé 4 000. Vyjde nám částka 16 000 kč.
Dá se tedy shrnout, že když odvedeme práci, za kterou si zasloužíme 32 160 kč, tak ve skutečnosti si z těchto peněz můžeme koupit pouze věci v hodnotě 16 000 kč. Což je přibližně 50%.
Můžu tedy s čistým svědomím konstatovat, že průměrný Čech od ledna do června pracuje pro stát a pouze od července do prosince sám pro sebe!
Po té, co jsem si uvědomil pravdivost předcházející věty jsem se začal sám sebe ptát. Proč stát vybírá tolik peněz? Proč se zadlužuje, když vybírá tolik peněz? Proč jsou tak nízké důchody? Proč doplácíme ve zdravotnictví? Proč se i přesto zvyšují daně? Odpovědi a řešení na tyto otázky očekávejte v následujících článcích.
Přeji Vám krásnou neděli.
Ladislav Výsmek je podnikatel a student střední školy, vyšlo na NEdaním.cz
Kam dál: