Každých pár staletí s sebou úžasné nové technologie přinesou fundamentální změny lidské civilizace.
Během lidské historie je pro spousta dalších příkladů. Zemědělská revoluce. Průmyslová revoluce. Vynález tiskařského stroje.
Ten tiskařský stroj má zvláště zajímavé paralely s tím, co se děje dnes.
Před tiskařským strojem žili lidé v temnotě. Jejich informovanost byla těžce kontrolovaná a byli nuceni v osobních, vzdělávacích a spirituálních záležitostech spoléhat na ‚autority‘.
Tiskařský stroj ale všechno změnil. Byla to sociálně nesmírně mocná technologie, která podnítila úplnou politickou revoluci a rychlý pokrok lidského vzdělání.
V Evropě se v počtu tištěných knih přešlo od milionů až doslova k miliardám.
Informace začalo být pro vlády náhle extrémně těžké kontrolovat. Myšlenky přestaly mít omezení. Zastaralé politické režimy se svrhávaly. A intelektuální úspěchy jen bujely.
A my jsme teď v raných stadiích úplně nové transformace vyvolané dalším technologickým pokrokem – Digitální revolucí.
A ta mění všechno od toho, jak děláme business, až po to, jak se jeden s druhým seznamujeme a vzájemně jednáme.
Co je nejdůležitější, Digitální revoluce vytvořila schopnost svést dohromady doslova miliony lidí a rychle a efektivně šířit myšlenky. Informace už kontrolovat nelze.
Má to moc zapříčinit zastaralost celých průmyslových odvětví. A jedním ze zářných příkladů pro to je bankovnictví.
‚Moderní‘ bankovnictví pořád ještě spočívá na tom samém systému, který tu funguje přinejmenším století.
Ano, teď už mají jistě i webovou stránku. To z nich ale nedělá high-tech.
Banky jsou ve svém jádru pořád ještě institucemi s částečnými rezervami z 19. století, které berou peníze od vkladatelů, provádí s nimi nezodpovědné půjčky a investice, udržují si jen jak vlásek tenké bezpečnostní krytí a pak žebrají o vykoupení, když se ten systém sesype.
A po celou tu dobu hledají každou příležitost jak oškubat spotřebitele.
Komerční banky mají navíc de facto kontrolu nad celou ekonomikou.
Jmenují zástupce, kteří zasedají mezi guvernéry centrálních bank, kteří následně stanoví politiky úrokových sazeb a dávají půjčky zdarma přímo komerčním bankám z peněz, které vyčarují z klobouku.
Ten systém je zvrhlý a nemravný. Teď se ale situace změnila.
Dnes lze díky Digitální revoluci pomocí nových technologií všechny funkce banky počínaje úsporami, přes půjčky až po peněžní transfery provádět rychleji, levněji a efektivněji.
Webové stránky jako Transferwise nebo Azimo umožňují posílání peněz po celém světě se zanedbatelnými náklady.
Stránky sociálních médií dávají lidem příležitost vyměňovat si peníze s jinými bez absurdní potřeby placeného finančního brokera.
Ze stránek crowdfundingu (hromadných půjček veřejností) můžete také získat půjčky nebo investiční kapitál, ať už jde o zakladatelský kapitál společnosti nebo hypotéku na svůj dům.
A dokonce můžete i své úspory přemístit úplně mimo bankovní systém – ať už to bude na platformě nových digitálních měn nebo v něčem starobylém a tradičním jako drahé kovy.
Všechny tyhle technologie už existují a je jen otázkou času, jak rychle budou přijaty.
Vůbec nepřekvapuje, že jsou tu miléniánci (generace narozená na konci 20. století), kdo tu změnu vedou.
Podle zprávy ironicky pocházející od Goldmana Sachse 33% tázaných milieniánců odpovědělo, že nečeká, že by do pěti let banku ještě potřebovali, a 50% počítá s rozběhem technologií, které banky úplně převálcují.
A já předpokládám, že do 10 let přinesou technologie a jejich přijímání takový pokrok, že dnešní banky budou naprosto zastaralé.
Thomas Jefferson kdysi napsal, že „moc by se měla vzít bankám a navrátit ji lidem, kterým řádně náleží.“
Pak uplynula dvě století. Teď k tomu ale začíná docházet.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com
Čtěte také:
- Už to začíná: Německé banky snižují systém záruk za vklady
- O 25 bankách se povídá, že neprošly evropským stres-testem, 10 vede rozhovory kvůli kapitálové nepřiměřenosti
- Jozef Kollár: Dalších 700 miliard eur, prosím!
- Bacha na banky! Začíná peklo.
- Deset procent finančního systému je v háji