Schmidt z Googlu: Strach z dohledu skončí podlomením Internetu… Senátor Ron Wyden (D-Ore) využil této příležitosti, aby se pustil do dohledových aktivit Agentury národní bezpečnosti (NSA) jako do součásti nepřijatelné „digitální vlečné sítě.“ Ale to hodinové sezení se rychle přesunulo od rozhovorů o digitální ekonomice k rizikům představovaným programy vládního dohledu nad komunikacemi od člověka k člověku. Předseda Googlu Eric Schmidt mluvil o návštěvě u německé kancléřky Angely Merkel letos v létě a o tom jak s ní trávil čas v jejím východoněmeckém domovském městě. Merkelová, řekl Schmidt, už zareagovala na rozrůstání státu dohledu a odpojila svůj mobil. Schmidt vzpomínal, jak tato německá vůdkyně řekla: „Co to vlastně dělají, když odposlouchávají mé hovory s matkou?“ – Washington Post
Dominantní sociální téma: To, že US zpravodajská komunita zneužívá velkých technologických společností, ohrožuje důvěru – a podnikatelské příležitosti – po celém světě. To ale není vina toho průmyslu!
Analýza volného trhu: Přáli bychom si, abychom mohli mít s US technologickými giganty více soucitu, ale nemůžeme. Ty největší z US firem se zjevně – a nápadně – propůjčily jako něco na způsob Trojských koní pro US zpravodajskou komunitu a vedle toho i pro vynucovatele zákona.
Kongres teď vede slyšení o této záležitosti a vrcholní technologové jako Eric Schmidt – viz výňatek z článku výše – varují před děsivými důsledky.
Jsou ale tohle všechno jen ty příslovečné krokodýlí slzy? Google, Facebook, Microsoft, ty největší US technické firmy jsou zjevně ve virtuálním sňatku s dohledovými agenturami, od kterých by si teď přály se distancovat.
O tomto znepokojivém jevu jsme už napsali četné články.
Reuters: People Demand Government Action to Subdue Internet Surveillance
Facebook IPO Is US Intel Operation?
Surveillance State? Washington Post Explains It … Not!
Ten poslední článek se soustřeďuje na úsilí Washington Post o rozptýlení některých z těch kontroverzí obklopujících dohled NSA. Washington Post detailně vylíčil dohled NSA a pak dodal toto:
NSA se nezaměřuje na data o poloze Američanů plánovitě, nýbrž ta agentura získává značný objem informací o umístění domácích mobilních telefonů jen „příležitostně“, čemuž odpovídá právní termín předpověditelný, nikoliv však záměrný výsledek.
Tento druh technických zpráv, uváží-li se všechna pro a proti dohledu, se vůbec zabývá tím alarmistickým propagandismem, který vedl k současnému státu dohledu. Navíc chapadla současného US vojensko-průmyslového komplexu vyrůstají už z historie, která líčí čím dále užší spolupráci mezi US technologickými giganty a federální vládou.
Tím, že tu argumentaci prezentuje poněkud sterilním způsobem a omezuje řeč jen na NSA samotnou, minimalizuje Washington Post rozsah toho, co se děje – a k čemu stále dochází. Washington Post však není sám. Zprávy mainstreamu neustále zdůrazňují vládní roli při rekrutování největších US technologických společností.
Tady je to od Bloomberg:
Yahoo! by asi musela platit miliony dolarů denně na pokutách, pokud by tato společnost nadále odmítala vyhovět požadavkům US vlády na internetová data o jejích uživatelích, jak ukazují nově uvolněné dokumenty.
V malém vítězství pro Yahoo v jejím právním zpochybnění US špehování této společnosti soud ve čtvrtek dovolil vydat 1 500 stránek částečně redigovaných dokumentů, které vrhly světlo na rozsah a sílu metod vládního dohledu. Jeden dokument ukazuje, že US v květnu 2008 hrozily Yahoo pokutou $250 000 denně, která by se každým týdnem zdvojnásobovala, pokud by se tato společnost dopustila nevydání dat.
Yahoo se 12. května 2008 podvolila programu elektronického dohledu Agentury národní bezpečnosti Prism, který fungoval bez vědomí veřejnosti, dokud jej neodhalil bývalý kontraktor této agentury Edward Snowden. Tato odhalení zažehla debatu o rozsahu US špehování a podnítila internetové společnosti, aby přijaly dodatečná opatření k většímu využívání šifrování e-mailů a další komunikace.
My si nejsme jisti, jaký vidět účel v odporu Yahoo proti rekrutování federální vládou. Podobně i celé to kongresové slyšení vypadá, že bylo zrežírováno tak, aby vylíčilo US technologické magnáty jako nevinné oběti teroristické paranoi US vlády.
Zde je více:
Často se argumentovalo, že vyzrazení NSA a zprávy o dalších aktivitách prosazovatelů zákona narušily US technologickým společnostem konkurenceschopnost v zahraničí; Wyden sám citoval studii od Forrest Research, která zjišťuje, že obavy z dohledu by mohly US společnosti do roku 2016 stát čtvrtinu jejich zahraničních výnosů.
A buďte si jisti, že ve vzduchu jsou ekonomické těžkosti. Generální konšel Microsoftu Brand Smith zápasí se soudním příkazem, který od společnosti vyžaduje, aby vydala e-maily uložené na serverech Microsoftu v Irsku US vynucovatelům zákona. Ale i Smith udělal, co mohl, aby to, co je v sázce, polidštil.
„Základní problém je zcela jasný,“ řekl. „Všechno je to o důvěře. A tohle je pro ty lidi osobní. Zrovna tak, jako by lidé nedali peníze do banky, které by nedůvěřovali, tak se budou zdráhat skladovat svá osobní data v datových centrech nebo v telefonech, kterým nedůvěřují. Tyhle záležitosti podvrátili důvěru lidí v americké technologie, a to je hanba.“
„Prostě dohlédnutelný důsledek bude takový, že to skončí rozbitím Internetu,“ řekl Schmidt z Googlu. Zahraniční vlády, řekl, „nakonec prohlásí, my chceme v naší zemi svůj vlastní Internet, protože chceme pracovat podle svého, a nechceme v tom mít NSA a další takové lidi.“
Mělo by se poukázat – a to jsme už udělali – že Schmidt a Google s US ozbrojenými silami úzce spolupracovali téměř od samého počátku Googlu jako společnosti. Ve skutečnosti existuje záhadná dvouletá mezera v korporátní historii Googlu jako společnosti před tím, než Google vyšel na veřejnost, a během té byl zjevně zapojen do tajných prací pro ministerstvo obrany.
Nejspíš bude pokračovat rozpad úzkého spojení mezi US technologickým průmyslem a prioritami US ministerstva zahraničí. Avšak pochybujeme, že tohle úsilí s kontrolou škod bude nějak moc úspěšné. US vojensko-průmyslový komplex možná získal nejsofistikovanější technologii na světě – ale během toho procesu obětoval skutečně globální průmysl.
Závěr
Ano, Internet by mohl v budoucnu opravdu propadnout balkanizaci. A k závěrečnému zamyšlení dáváme, jestli to třebas celou dobu nemusel být jeden z žádoucích výsledků?
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: thedailybell.com
Čtěte také:
- Luboš Zálom: Google pod tlakem parazitů
- Sorosova hlásná trouba apeluje na Google, aby perzekuoval “konspirační teorie”
- Vynašeč ‚Hvězdného větru‘ odhaluje více o domácím špehování NSA