ŘÍM – V pondělí papež František řekl, že globální klimatická krize je „daleko složitější a trvanlivější“ než pandemie koronaviru.
Nejsou to jen lidské bytosti, kdo je nemocný, řekl papež členům diplomatických orgánů akreditovaných u Svaté stolice. „Pandemie zase jednou předvedla, že Země samotná je křehká a potřebuje péči.“
„Ta ekologická krize způsobená bezuzdným drancováním přírodních zdrojů je daleko složitější a trvanlivější než tato zdravotní krize,“ konstatoval pontifik, „a vyžaduje dlouhodobá společná řešení.“
„Např. dopady klimatických změn, ať už přímé jako události extrémního počasí jako povodně a sucha, nebo nepřímé, jako podvýživa nebo respirační onemocnění, s sebou nesou důsledky, které přetrvávají po značnou dobu,“ prohlašoval.
Papež stejně jako při jiných příležitostech využil tuto možnost, aby propagoval příští klimatickou konferenci OSN.
„Vkládám naděje,“ řekl, „do toho, že příští Konference o klimatické změně Spojených národů (COP26), co proběhne v listopadu v Glasgowě, povede k účinným opatřením k řešení důsledků klimatické změny.“
„Teď nastal čas jednat, jinak se musíme připravit, že pocítíme dopady dlouhodobé nečinnosti,“ varoval.
Papež se uchýlil k vysvětlování, že klimatická změna způsobuje postupné mizení „četných malých ostrovů v Tichém oceánu,“ zrovna tak jako provokuje „zkázu celých vesnic,“ stejně jako vyhánění rodin a komunit spolu se „ztrátou jejich identity a kultury.“
František rovněž klimatické změně přičetl nedávné povodně ve Vietnamu a na Filipínách i „zvýšené ohřívání země, které způsobilo zkázonosné požáry v Austrálii a v Kalifornii.“
Účinky klimatické změny jsou zvláště hrozné v Africe, varoval papež, a vedou tam k ohrožení potravinové dostupnosti „s miliony lidí trpících hladem.“
Roku 2015 vydal František kontroverzní encykliku o ekologii zvanou Laudato Si vyzívající národy a lid, aby projevili vůči stvořenému světu větší odpovědnost a péči.
V tomto dopise však František říkal, že si přeje spíše podnítit debatu, než aby vnucoval své vlastní chápání ekologických problémů.
„U mnoha konkrétních otázek,“ psal, „neexistuje žádný důvod, aby církev poskytovala definitivní názor; ta ví, že se mezi experty musí podnítit poctivá debata s respektem rozličných názorů.“
„Chtěl bych zde ještě jednou konstatovat, že církev nepředkládá dané odpovědi na vědecké otázky nebo na náhradu politik,“ řekl. „Stojím ale o to podnítit poctivou a otevřenou debatu, aby se partikulární zájmy nebo ideologie nestaly předsudky bránícími obecnému blahu.“
František též řekl, že je nutné vyvolat „sociální debatu,“ jejíž účastníci budou „mít přístup k adekvátním a spolehlivým informacím, aby mohli přijímat rozhodnutí pro obecné blaho,“ což je v současných diskusích o klimatické změně zřídka vidět, když ta se přiklání k vylučování nesouznících hlasů.
Australský kardinál George Pell, který měl tehdy na starosti ekonomický sekretariát, ve stejném roce řekl, že je důležité, aby církev k překládání vědeckých teorií přistupovala s pokorou.
„Církev nemá ve vědě expertní znalosti,“ řekl Pell a „nemá žádný mandát od Pána, aby překládala vědecké pravdy. Věříme v autonomii vědy.“
9 Feb 2021