Většina států a místních správ zavřela významné sektory své ekonomiky v naději, že minimalizují opravdu velice skutečné zdravotní škody z šíření koronaviru. Očekávaným přínosem měly být zachráněné životy, nebo přinejmenším „zploštění křivky průběhu,“ které nemocnicím poskytne čas, aby posílily a své kapacity a vystačily s nimi a lékařskému výzkumu, aby případně našel léčbu a vakcínu. V tomto směru by odstavení ekonomiky mohlo přinést spoustu dobra.
Je však rozumné se ptát: „Za jakou cenu?“ Ekonomika není nějaký stroje, který lze vypínat a zapínat podle rozmarů politiků a zdravotních expertů. Ekonomika, to jsme my, my lid, jak si vedeme ve svých každodenních životech, v nichž se snažíme zlepšit pro sebe a své milované životní podmínky. Jak už jsem to v minulosti psal, to odstavení přineslo přes 20 milionů dalších nezaměstnaných pracujících (myšleno je v USA, odkud článek je) a zničení nespočetných podničků. A to není malá cena. Stojí to za to?
Rozumný člověk se musí ptát, zda přínosy převyšují náklady, nebo zda náklady převyšují přínosy. To lze měřit jen nesnadno, jelikož přínosy a náklady ne vždy můžeme vyčíslit v penězích. Nicméně je třeba, aby si politici byli vědomi, za cenu jakých nákladů příležitostí bylo jimi nadiktované dosaženo. Argumentace se často klade jako hodnota lidí versus peníze. To je ale nesprávný rámec, je to lidé versus lidé, tj. životy zachránění odstavením ekonomiky (přínos) versus životy ztracené kvůli zastavení ekonomiky (náklady).
Nesčetné ekonomické studie ukazují vysokou korelaci mezi chudobou a úmrtností a mezi nezaměstnaností a úmrtností. Odhadovaný rozsah je od 10 000 dodatečných úmrtí na 1 procento zvýšení nezaměstnanosti (v USA) až do 40 000. Sebevraždy narůstají dramaticky, případy zneužití drog a alkoholu také dramaticky rostou, zločinnosti proti osobám a majetku též narůstá a kriticky důležitá lékařská péče se odkládá nebo ruší. A tento seznam neustále roste a roste.
Abychom vytvořili zdraví, musíme vytvořit příjem. Zničíme-li příjmy, ničíme i zdraví. Ale abychom vytvářeli příjem, musíme produkovat zboží a služby. Příjem je platba za produkci. Nemůžeme zastavit ekonomiku, tj. zastavit produkci a pak tisknout peníze, abychom předstírali, že k žádné odstávce nedošlo. Peníze jsou pouhým prostředníkem směny; ty nejsou příjmem na základě produkce. V určitém bodě začnou náklady na odstavení přesahovat přínosy. Ale kde je ten bod? U některých bohatých lidí nebude toho bodu dosaženo nikdy. U některých chudých lidí, jsme už dávno za tím bodem. Myslím si, že se rychle blížíme bodu zvratu pro velkou většinu lidí.
Když nezaměstnanost přerůstá 20 procent míry před karanténou, tak i ty nejnižší odhady předpovídají dalších 200 000 úmrtí. Při 30 procentní nezaměstnanosti to bude 300 000 úmrtí. Tato čísla rostou do mnohonásobku nejvyšších odhadů úmrtnosti, takže bychom kvůli té odstávce ekonomiky mohli (v USA) mít i přes 1 milion dalších úmrtí.
Stojí to za to? Neexistuje jiný způsob, jak minimalizovat zdravotní škody z koronaviru, aniž by se vytvořily tak strašlivé zdravotní škody pro ekonomiku? Jestli se ekonomika neotevře do dvou až čtyř týdnů od tohoto psaní, budeme mít z hlediska nezaměstnanosti ekonomická data, jaká jsme neviděli od Velké deprese s nezaměstnaností přes 25 procent a ztrátou HDP přes 30 procent.
Určití zdravotní experti a politici nám tvrdí, že ekonomika by měla zůstat částečně odstavená, dokud nebude nula nových obětí koronaviru. Jiní říkají, že by měla zůstat zavřená dalších 18-24 měsíců, dokud se nenasadí účinná a bezpečná vakcína. To je přeci šílenství!
Situaci ještě zhoršuje to, že uvedená katastrofální politika se zakládá na přinejmenším pochybných zdravotních údajích, o nichž je známo, že nadhodnocují smrtnost na koronavirus. Co když na jednu stranu klademe záchranu životů, aniž bychom na druhou stranu kladli ničení životů? Víme, že velká většina lidí, kteří chytí koronavirus, je buď asymptomatická, nebo má jen mírné příznaky. Nejvyšší smrtnost je mezi seniory a těmi, kdo mají už předtím existující zdravotní problémy. Co kdybychom se soustředili na jejich záchranu místo zničení ekonomiky a stovek tisíc, snad i milionů životů, které to postihne jinak?
To je sice nepohodlná otázka, ale víte taková, jakou je nutno položit.
Tento článek vyšel The Gazette, Colorado Springs, April 19, 2020.
05/01/2020Paul T. Prentice
Zdroj: https://mises.org/power-market/coronavirus-vs-economy-we-are-tipping-point