Kurátorka veřejných programů u britské památkové péče, tj. tzv. Národního trustu, řekla, že tato charita by konečně už měla skoncovat s tím zdůrazňováním rodin v památkových budovách po významných rodech, neboť se tím udílí nepatřičné „privilegium heterosexuálnímu způsobu života.“
Rachael Lennon řekla, že ty tradiční výklady o historických sídlech znamenají, že se tím „touze po stejném pohlaví a genderové diverzitě obecně udílí nepatřičně málo místa,“ uvádí The Telegraph.
„Vylučování a dezinterpretace v minulosti probíhajícího života LGBTQ+ je nepatřičnou realitou zděděnou současnými historiky a kurátory památek a stejně tak posluchači.“
„V historických budovách se pořád ještě dává důraz na sbírky vyobrazující průběhy životů ‚rodů‘, což často vede výkladům, které privilegizují heterosexuální způsob života,“ dodala.
„Ta svůdná nostalgie po takového historické stopě dovoluje hetero-normativnost zdůrazňující kontinuitu točící se kolem ‚manželských svazků a toho, kolik měly dětí a jaké dědictví zanechávaly v průběhu generací‘,“ napsala slečna Lennon ve studii Leicesterské univerzity o exhibicích ‚Předsudků a nepatřičné hrdosti‘ praktikovaných památkovou péčí, kdy ona je od roku 2017 u památkové péče kurátorkou pokrokové LGBT historie.
Během letního projektu historie pro-LGBT památková péče vykázala deset dobrovolných památkářů z památkového objektu Felbrigg Hall, aby se zdržovali jen v zadní komoře mimo dohled návštěvníků, neboť tito akci zneuctili odmítání nosit duhové stuhy a odznaky gay pride.
Tito dobrovolníci a i příbuzní oslavovaného historického básníka Roberta Wyndhama Ketton-Cremera, který tuto památkovou budovu uvedené charitě péče o památky po své smrti roku 1969 věnoval, protestovali, že byl při této akci vytrubován za homosexuála, ač šlo o „nesmírně soukromě uzavřeného člověka“, který o své sexualitě nikdy veřejně nediskutoval.
Tento Národní trust, který se stará o většinu nejvýznamnějších památkových budov, zahrad a míst přírodních krás, nedávno vzbudil kontroverze i tím, když v památkové budově Northumberland zahalil rouškami umělecká díla zobrazující muže ve snaze „odlákat od nich pozornost k ženám, které byly nedostatečně reprezentované.“
Ale toto tzv. „Grandiózní zahalení,“ zaplacené penězi daňových poplatníků z grantu za 114 748 liber (asi 3,5 milionu korun), kdy návštěvníci platili 18 liber (asi 550 Kč) za osobu, aby si nemohli prohlédnout kolekci v plném rozsahu, vyvolalo pobouření.
Oba tyto incidenty vedly k tomu, že památková péče čili Národní trust byla obviněna z protlačování agendy „kulturního Marxismu“ a ze zrady své role správce kulturního dědictví země.
JUSTIN TALLIS/AFP/Getty
27 Jan 2019