Český euroskeptický politik Vít Jedlička odhaluje aspirace na ‚anti-stát‘ na parcele o 7 km2 v zemi nikoho na srbsko-chorvatském pomezí.
Gornja Siga dostupná jen přes míle klikatých, prašných chorvatských silnic – kde je současný počet obyvatel nulový – není pravděpodobným testovacím terénem pro utváření politické budoucnosti světa. Je to odloučená oblast, kde se zelené hvozdy prolínají s bílými písky západního břehu řeky Dunaj. Jediným projevem života je tu jediná zchátralá budova s kuriózní vlajkou vlající před ní, tu jelen, příležitostně divoký kanec a nad hlavou krouží orli a sokoli.
Ovšem i tak minulé pondělí euroskeptický český politik Vít Jedlička a dva další libertariáni těchto 7 km2 (2,7 čtvereční míle) země nikoho v srbochorvatském pomezí vyhlásili za nejnovější suverénní stát světa s názvem Liberland. Ač se Jedlička v prvních presidentských volbách Liberlandu zdržel hlasování, tak se díky hlasům svého druha spolu-otce zakladatele Liberlandu a matky zakladatelky (a zároveň své dívky, a tudíž teď první dámy tohoto národa) z těchto voleb vynořil jako vítěz. Pak věci nabraly divný spád.
Během týdne, kdy Liberland oznámil své vytvoření a přizval výhledové obyvatele, aby se k tomuto projektu připojili, obdrželi asi 200 000 žádostí o občanství ze všech zemí světa – jednu každé 3 sekundy.
Výhledoví občané Liberlandu rovněž nabízí svou odbornost v oblastech od solární energie a telekomunikací až po plánování měst a ražení mincí. „Tady dochází k formování spontánního uspořádání,“ říká Jedlička. „Lidé během tří dnů naplánovali celé město a další se do něj opravdu chtějí nastěhovat a investovat do něj, takže to, co vypadalo jen jako sen, teď už opravdu vypadá jako možné.“
Jediné, co Liberland pro žadatele stanovuje, je úcta k právům jednotlivců, k názorům a k soukromému vlastnictví, a to, že nesmí mít záznam v trestním rejstříku nebo nacistickou či komunistickou minulost.
Jedlička říká: „Modelovým občanem Liberlandu by byl americký otec zakladatel Thomas Jefferson, a proto jsme tuto zemi založili na jeho narozeniny. Občané budou moci usilovat o štěstí a tohle je místo, kde můžeme zařídit, aby k tomu docházelo.“
Věří, že aby to vzkvétalo, tak je kriticky důležitá fiskální politika. Liberland je snem jednoho muže, jehož předchozí členství v české Občanské demokratické straně a jeho současná loajalita ke straně Svobodných občanů jej spolehlivě řadí k politické pravici. Rozhodně proti-EU orientovaný Jedlička říká, že má „dost blízké vztahy“ s švýcarskou Lidovou stranou a „sejde s britskými politiky, aby prodiskutoval plány Nigela Farage na opuštění EU.“
„Zdanění bude dobrovolné a lidé budou financovat pouze konkrétní rozvojové projekty,“ říká Jedlička. „Uvidíme, jak na to zareagují ministerstva zahraničí a bude jim třeba vysvětlit ty možnosti prosperity, které bychom tomuto regionu mohli přinést. Přivede to sem peníze z celého světa, a to ne jen do Liberlandu, který by se mohl stát daňovým rájem, nýbrž i do celé oblasti. Mohli bychom tuto oblast přetvořit na Monako, Lichtenštejnsko nebo Hong Kong.
„Rozhodli jsme se začít od píky a ukázat, jak málo státu je zapotřebí, aby zajistil funkčnost společnosti. Média nás prohlašují za pravičáky, tak tomu ale není: nejsme tu pro bohaté; nejsme tu pro chudé; my jsme tu pro všechny. Tento projekt má něco pro každého a to je na něm fantastické.
„Jsme národem lidí, kteří nejsou pod současným status quo šťastní, s jeho vměšováním státu a vysokým zdaněním. A co opravdu vytváří národ, pokud to není společné cítění a společný přístup k něčemu?“
Vít Jedlička promlouvá k posluchačům na Vysoké škole ekonomické v Praze. Photograph: Michal Cizek/AFP/Getty Images
Jaromír Miškovský je jedním z těch v malém týmu zpracovávajícím tu záplavu přihlášek na dočasné „ambasádě“ Liberlandu v Praze 2. „Rozmanitost lidí projevujících zájem o Liberland je ohromující,“ říká. „Dobrovolníkem je francouzský policista, právník z Černé hory řekl, že nám pomůže s ústavou a poslouží jako soudce. Máme tu egyptského instalatéra i německého profesionála pro správu dat.“
„Neklademe zbytečné otázky týkající se sexuality nebo osobních záležitostí: jsme společností otevřenou všem. Tolika rozmanitých lidí, které svedla dohromady myšlenka svobody.“
Liberland leží v oblasti mezi Chorvatskem a Srbskem, nad níž žádná země nikdy neměla plnou suverenitu. Bilaterální spor propukl již v roce 1947, nebyl ale tak naléhavý, jelikož ty země byly členy Jugoslávského superstátu. Teď je tedy Gornja Siga největším ze sporných území při březích Dunaje, na nějž si žádná ze zemí nečiní nárok.
„Kritickou otázkou budou vztahy s Chorvatskem a Srbskem,“ říká Jedlička. „My jim opravdu chceme pomoci s řešením tohoto problému. Pozveme oba presidenty k prodiskutování pohraničních vztahů, protože Chorvatsko formálně své hranice s Liberlandem uzavřelo, což je od nich pochopitelné, jelikož jsou v Schengenské zóně, ač můžeme říci, že nás tímto krokem vlastně uznali.“
Liberland má už své motto – „Žít a nechat žít“ – a vlastní vlajku. „To žluté na vlajce představuje svobodu, modré Dunaj a černá představuje náš odpor proti systému. Strom znamená hojnost, pták svobodu a slunce energii,“ říká Jedlička. Národní hymnu teď skládá český hudebník ze straight-edge rapu.
„Do právního systému se vtělí dobré zvyky z jiných zemí: ze Švýcarska, Británie, Estonska, některé části US ústavy,“ dodává. Liberland bude mít vládu o „10 či 20 členech a policejní síly, ale nebude mít žádnou armádu, provozovat bude politiku otevřených hranic.“ Plánuje se oficiální krypto-měna ve stylu bitcoinu a státní dluh bude zakázán ústavou.
Jedlička říká, že klíčovou formující zkušeností, která ho přivedla až k Liberlandu, pro něj bylo, když zažil bankrot společnosti svého otce poté, co centrální banka České republiky svévolně zvedla své úrokové sazby o 25%. „Byl jsem v té době dost mladý a pro naši rodinu to byly krušné časy, a tak jsem chtěl přijít na to, co za tím opravdu je, a začal jsem tudíž studovat Institut CEVRO, jedinou libertariánskou universitu ve Střední Evropě.“
Loni byl postaven pravicovými Svobodnými občany do voleb do Evropského parlamentu, ale neuspěl, jelikož byl na čtvrtém místě seznamu této strany, která získala jen jedno křeslo.
Jedlička odporuje „korporativismu“ Evropské unie. „To prostě není žádná pravda, že abychom mohli obchodovat s Evropou, tak musíme být v EU. Mohli bychom prostě být jen členy EFTA (Evropské sdružení volného obchodu) a členem Schengenské zóny. A to teď, když je možnost, že Velká Británie opustí EU, a Řecko zbankrotuje o trochu větší než tento kousek země. Teď tedy stanovujeme model dalším zemím k hledání nových cest strukturace společnosti,“ říká, když odhaluje, že „už máme jednu jihoevropskou zemi, která nás oficiálně kontaktovala.“
Jedlička argumentuje, že „každý stát byl původně zřízena na terra nullius a že zrovna tak, jako lidská mysl nemá hranic, tak neexistují hranice pro to, kolik by tu mohlo žít lidí: to závisí jen na tom, do jakých výšin můžeme budovat.“
Poznámka: Článek obsahuje názory a subjektivní interpretace předkládaných skutečností podle domněnek autora. Není to však přesné vylíčení názorů, záměrů a přesnějších znalostí představitelů Liberlandu. I citované výroky jeho představitelů, byť autentické, nemusí být bez dalšího kontextu zcela správně interpretovány. To samé platí i u níže uvedených dalších odkazech na materiály o Liberlandu.
Televizní reportáže a rozhovory s Vítem Jedličkou o Liberlandu v češtině:
Reportáž TV NOVA o Liberlandu
Už plánujeme audienci u Zemana, říká prezident Liberlandu
V Liberlandu je teď nová soukromá měna! Měnový úřad Liberlandu s hrdostí zlatem podloženou měnu Vik (VIK). Hodnota Vik je fixována na 1 gram zlata = 1 Vik. Předprodej 1 g mincí a krypto-certifikátů k Vik bude k dispozici už BRZY! Rovněž se brzy budou vydávat ekvivalenty k Viku v podobě elektronické měny (e-currency). (Další informace na Facebooku – viz odkaz.)
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: theguardian.com
Čtěte také:
- Vítejte v Liberlandu
- Reportáž TV NOVA o Liberlandu
- Nový libertariánský mikronárod by mohl být dostatečně šílený, aby fungoval
- Vít Jedlička: Fascinující důvody, proč Nečasova vláda zvyšuje daně
- Největší mýtus eurovoleb: Brusel jsme my