Libye se zmítá v chaosu od roku 2011, kdy tuto zemi napadlo NATO a svrhlo vládu Muammara Kaddáfího.
Teď ale už jsou v Libyi jen dvě vlády:
- Libyjská vláda národní shody (LGNA), která sídlí v Tripolisu a vede ji ministerský předseda Fayez al-Sarraj. Tu formálně uznává ta „mezinárodní komunita“.
- Dočasný kabinet Abdullah Al-Thaniho, který působí na východě země spolu se zvoleným parlamentem a podporuje ho Libyjská národní armáda polního maršála Khalifa Haftara.
Ta uznávaná LGNA formálně kontroluje Tripolis, Misratu a několik dalších oblastí na severozápadě Libye. Formálně ji podporují USA a některé další Západní mocnosti.
Tato protěžovaná LGNA však nemá žádné skutečné vlastní ozbrojené síly, ale formálně ji podporují různé ozbrojené skupiny, které buď dostávají podporu od USA a jejich spojenců nebo s nimi alespoň mají vazby. Jednou z nich je Suwwar Libya (Revolucionáři Libye, čili Spojený operační štáb Libyjských revolucionářů (LROR). Je to silná aliance vzbouřenců, kteří se zúčastnili povstání proti vládě Muammara Kaddáfího. Ti také otevřeně spolupracují s islamisty. Také Sedmá brigáda, jinak známá jako Kanyat také LGNA podporuje. Připojili se k nim i bojovníci z regionů Misrata a Zintan.
Jednou z nejdůležitějších postav podporujících LGNA je Abdel Rauf Kara, vůdce Speciálních odstrašujících sil (čili Rada), které jsou umístěny v komplexu Maitig. Také ozbrojené skupiny z oblasti Tripolisu Suq al-Juaa včetně brigády Nawasi hrají při zabezpečení LGNA klíčovou roli.
Jenže Libyjská národní armáda (LNA) pod vedením polního maršála Khalifa Haftara kontroluje ohromné části země včetně jejího východu a jihu. V médiích se o nich často mluví jako o podporovaných Spojenými arabskými emiráty, Egyptem, Francií a Ruskem.
Haftarova LNA rovněž zformovala pakty a aliance s nesčetnými libyjskými komunitami. Mnoho měst a kmenů se s Haftarem spolčilo ze zoufalství z naprosté neschopnosti v Tripolisu sídlící LGNA. Jiní to udělali, aby získali výhodu proti svým lokálním rivalům.
Tento týden LNA zahájila ohromné tažení k převzetí kontroly nad Tripolisem. 4. dubna Haftar oznámil, že „nastal čas“ k ovládnutí Tripolisu, kdy v audio-poselství slibuje, že civilistům a „státním institucím“ nebude nijak ubližovat.
„Pro naši armádu, která je rozmístěná na všech osách na okrajích Tripolisu, dnes nastal čas, kdy s Boží vůlí obnovíme svůj vítězných pochod… Dnes konečně vyslyšíme volání našeho lidu v našem milovaném hlavním městě a splníme, co jsme jim slíbili… Náš den slavného osvobození už přišel, a tak kráčíme vpřed… A přineseme do Tripolisu mír,“ řekl tento libyjský maršál.
Jen pár hodin po tomto oznámení zahájila LNA krátký blitzkrieg, kdy s lehkostí militantům spřažený s LGNA sebrala město Gharyan jen 80 km jižně od Tripolisu. Když to oznamovali, tak ve městě zrovna byl Generální tajemník OSN Antonio Guterres, aby tu diskutoval o krizi probíhající v této zemi.
Podle zpráv si pak 5. dubna s Guterresem popovídal i polní maršál Haftar a řekl mu, že jeho síly se nezastaví, dokud v zemi „terorismus“ nebude poražen.
Od té doby sice Haftarovy síly na určitý odpor od LGNA narážely, ale ve svém postupu pokračovaly a podle nejnovějších zpráv stojí už asi 10 km od městského centra Tripolisu.
Prozatím při dalších přestřelkách bylo zabito nebo zraněno 37 lidí. LGNA se také pokusilo použít své nevelké letectvo k útokům na postupující síly LNA. V odpovědi na to vyhlásila LNA v této části země bezletovou zónu pro bojové letouny. 5. dubna se síly loajální k LGNA pochlubily, že zajaly více než 100 bojovníků LNA.
Úspěch operace LNA není dosud jasný, jelikož LGNA chystá tvrdou obranu a provádí nálety na cíle kolem Tripolisu. LNA by tedy mohla při zabrání samotného hlavního města narazit na značné těžkosti. Nicméně je jasné, že Haftarovy síly mají na to, aby samy toto město dobyly.
Sarraj 6. dubna Haftara obvinil, že ho „zradil“.
„Podávali jsme ruce k míru, ale po té agresi, ke které dochází ze strany sil náležejících k Haftarovi a po jeho vyhlášení války našim městům a naší metropoli… nám nezbývá nic, než posílit svoji neochvějnost,“ řekl Sarraj v televizním projevu.
Celkovou reakcí mezinárodní komunity je volání po míru.
Vlády Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států amerických a stejně tak i Vysoká představitelka EU už ve společném prohlášení z 6. dubna už sdělily, že odsuzují tuto eskalaci násilí a varovaly: „Ten, kdo naruší bezpečnost Tripolisu nebo jiných míst Libye, bude za takové činy brán k odpovědnosti.“
„Takové pokusy oslabit legitimní libyjské úřady a překážet probíhajícímu politickému procesu jsou nepřijatelné,“ uvedlo prohlášení publikované francouzským ministerstvem zahraničí.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres také toto násilí odsoudil, ale pro spoustu Libyjců ta OSN podporovaná GNA žádnou skutečnou autoritu nemá.
Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov za stranu Ruska řekl, že situaci v Libyi bedlivě monitorují a vyzval k mírovému řešení.
„Situaci v Libyi sledujeme velice bedlivě. Bezpochyby věříme, že je důležité, aby žádné aktivity nevedly k obnovení krveprolití. Rovněž považujeme za nezbytné i nadále vyvíjet veškeré možné úsilí k plnému urovnání situace mírovými politickými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu.
Když mluvčí Kremlu komentoval činnosti polního maršála Khalifa Haftara (a všechna možná očekávaná obvinění Západu), tak řekl: „Moskva se toho žádným způsobem neúčastní.“
MORE ON THE TOPIC:
- Military Situation In Libya On April 7, 2019 (Map Update)
- Libyan National Army Declared No-Fly Zone In Western Part Of Country
- LGNA Warplanes Strike Haftar Forces South Of Tripoli