Muslimské skupiny dostaly po sériích teroristických útoků od francouzského prezidenta Macrona dva týdny na podepsání „Charty republikánských hodnot,“ ale ani o šest týdnů později se ty skupiny ještě nedohodly na finalizaci dokumentu k podepsání.
Tato charta vyzývá muslimské skupiny, aby zavrhly politický islám a zavrhly anti-semitismus, homofobii a další problémy, které jsou často pozorovány u těch, kdo se přiklání k ultrakonzervativním a radikálním ideologiím islámu.
Tato charta o politickém islámu mluví jako „o politických anebo ideologických směrech obvykle označovaných za wahhábismus, salafismus; tj. doktríny Muslimského bratrstva a obecněji jako o jakémkoliv místním hnutí, nadnárodního nebo mezinárodního ismu k použití islámu pro zřízení politické doktríny,“ hlásí Le Journal du Dimanceh.
Tři muslimské skupiny však tuto definici politického islámu odmítly. Jedna z nich, Musulmans de France, rovnou řekla, že má úzké vazby na radikální Muslimské bratrstvo.
Další koncept této charty vytvořila s Tureckem spojená Millî Görüş, jedna z největších islamistických skupin v Evropě, která působí v Evropské unii v řadě zemí.
Také došlo k tomu, že první koncept unikl do francouzských médií, a vedl franko-egyptského muslimského aktivistu Marwana Muhammeda, aby muslimské skupiny vyzval k odmítnutí charty s prohlášením na Twitteru: „Vyzývám všechny mešity, spolky a imámy, kterým ještě zůstala špetka cti, aby tu chartu nepodepisovali, když to není nic jiného než čin zřeknutí se.“
Pan Muhammed se v roce 2016 stal výkonným ředitelem Kolektivu proti islamofobii ve Francii (CCIF). Prezident Macron po říjnovém stětí učitele Samuela Patyho radikálním islamistickým čečenským uprchlíkem nařídil rozpuštění CCIF spolu s několika dalšími s islamismem spojenými skupinami.
I tento výkonný ředitel CCIF sám byl obviňován, že má vazby na islamisty včetně Muslimského bratrstva.
Další problémy vyvolal konflikt s těmito skupinami včetně debaty o odpadlictví čili lidech opouštějících islám, což je podle tohoto náboženství zločin, kdy v některých státech s muslimskou většinou, jako je Írán, se opuštění islámu trestá smrtí.
MIGUEL MEDINA/AFP/Getty Images
28 Dec 2020