Reformy Dublinské smlouvy Evropské unie by měly z Schengenské bezpasové zóny volného pohybu podle tvrzení řeckých novin vykázat země, které nepřijímají migranty.
V rámci těchto změn v Dublinských smlouvách, kterými se řídí politiky uprchlíků a migrace v rámci Evropské unie, se podle řeckých novin Ta Nea a zpráv Courier International, což je součást skupiny Le Monde, letos diskutovalo o nejméně šesti prioritách.
O těchto šesti bodech údajně diskutovala německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Emmanuel Macron s řeckým ministerským předsedou Kyriakosem Mitsotakisem během srpnové návštěvy tohoto řeckého vůdce v Paříži a v Berlíně.
Mezi tyto priority patří zesílení spolupráce mezi pohraniční agenturou EU Frontex a řeckými úřady při boji s příjezdy ilegálních migrantů spolu se sledováním pašeráků a zjednodušením deportací ilegálů.
Součástí této nové dohody by podle těchto řeckých novin měla být i otázka nové dohody o redistribuci, podle níž by země, které nebudou přijímat příděl nových migrantů, nebo bránit sjednocování rodin měly být vyloučeny z Schengenské oblasti volného pohybu bez pasů.
Schengen je oblast volného pohybu bez pasů, kde se může asi 400 milionů občanů EU volně pohybovat a kam mohou i návštěvníci ze zemí mimo EU přicestovat do některé z Schengenských zemí, aby pak už nadále cestovali bez pasových kontrol. Země smí dočasně Schengen suspendovat z různých důvodů včetně bezpečnostních a nedávno vyplývajících z masové migrace, když v roce 2018 Dánsko s Německem zavedly nouzovou pohraniční kontrolu v reakci na pokračující ilegální imigraci.
Ne všechny členské země EU jsou v Schengenu – např. Velká Británie a Irská republika nejsou – a Schengen není to samé co Volný pohyb – který je v rámci členství v Evropské unii povinný – kdy občané EU mají právo cestovat a žít a pracovat v jakékoliv z 28 členských zemí. I když bude Schengen omezen, bude volný pohyb občanů EU pokračovat.
Řecká vláda nedávno oznámila opatření k zamezení ilegální migraci, ale v poslední době zažívá mohutný nárůst připlouvajících migrantů.
Jen během jediného dne dorazilo na ostrov Lesbos 500 nově příchozích, což je nejvyšší počet příjezdů za jediný den od migrační krize v roce 2015.
Řekům rovněž dělají starosti podmínky na těchto ostrovech v Egejském moři, z nichž mnohé jsou nesmírně přeplněné a trpí zločinností a násilnostmi.
Tábor migrantů Maria na Lesbu byl určen k ubytování asi 3 000 lidí, ale v současnosti je v něm přes 10 000 lidí.
Předtím Itálie vyjádřila podobné obavy ohledně distribuce migrantů, kdy odcházející ministr vnitra Matteo Salvini prohlásil, že Itálie není ochotna přijímat migranty a požadoval dočasná přijímací centra zřízená v zemích, které hraničí s domovskými zeměmi migrantů.
BENOIT TESSIER/AFP/Getty Images
7 Sep 2019