Francouzský prezident Emmanuel Macron tvrdil, že hnutí Žlutých vest je už převážně uneseno asi 40-50 000 „ultra-militanty“ jak z francouzské krajní pravice, tak z krajní levice.
Tento týden prezident Macron přijal v Elysejském paláci několik žurnalistů a vyprávěl jim, co si myslí o hnutí Žlutých vest, kdy říkal, že si o tomto hnutí, které tuto sobotu provedlo dvanáctý týden svých protestů, myslí, že si jej unesli jak ultralevičáci, tak ultrapravičáci, hlásí Paris Match.
Macron tuto skupinu definoval jako „sociální a politické hnutí, které nevznáší žádné nároky, nemá žádného vůdce, je mimo jakékoliv podnikání a které se vyvíjí do několika mutací.“
„Jestli být Žlutou vestou znamená, že bychom rádi, aby se nám za práci platilo více a aby parlament pracoval lépe, tak jsem také Žlutá vesta,“ tvrdil údajně s rozšklebeným úsměvem Macron.
Ač některé aspekty tohoto hnutí chválil, tak se Macron uchýlil k tvrzení, že si ho nechali unést asi „40 až 50 tisíci ultra-militanty, kteří chtějí rozbíjet instituce,“ k čemuž dodával, že se to daří jak krajní pravici, tak krajní levici kvůli těm mnohačetným „mutacím“ tohoto hnutí na platformách sociálních médií.
Macron se také pustil do hnutí Národní obrození vedeného Marine Le Pen, že to má za sebou v Evropské unii „špinavou“ historii.
Průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že Národní obrození (NR) je v preferencích do květnových europarlamentních voleb daleko před Macronovou Republikou na pochodu (LREM).
Macron před pár týdny vytáhl myšlenku spuštění „Grandiózní debaty“ ve snaze utišit hněv Žlutých vest a zabývat se jejich starostmi, ale přes tento jeho gambit toto hnutí neobehrál a to v posledních týdnech zažívá vlnu nárůstu popularity.
Tuto sobotu by tato událost měla být zvláště intenzivní, když jí předcházel apel jednoho z vůdců tohoto hnutí Erica Drouteta, aby přešli k povstání poté, co další klíčová postava tohoto hnutí přišla při protestech XI týdne o oko vystřelené policií.
BERTRAND GUAY/AFP/Getty Images
2 Feb 2019