(commons.wikimedia.org)
Maďarský premiér Viktor Orbán se ukázal jako lídr pro-suverénní opozice vůči diktátu bruselských byrokratů. Když kancléřka Merkelová v Německu otevřela dveře dokořán tisícům migrantů (většinou z míst “osvobozených” německým spojencem Washingtonem), Orbán rychle rozpoznal blížící se pohromu a šel se vzepřít Bruselu a postavit pohraniční plot bleskovou rychlostí.
Když Brusel sdělil Budapešti, že musí převzít “férový podíl” migrantů zaplavujících Evropu, díky slibům Německa o azylu a mnoha věcech volně k dispozici, Orbán eurokratům řekl, že nikoli, že problém bude řešit demokraticky uspořádáním referenda, aby se vidělo, co maďarští občané chtějí.
Tato mračna nad Bruselem byla párou, vypouštěnou elitami, které nejsou na odpor zvyklé.
A pak se věci ubíraly pro elitáře špatným směrem, jelikož se přepočítali.
Merkelové Evropa se stává noční můrou, kde patrně nikdo není v bezpečí před pustošením nově příchozími hosty. Vládou sponzorované příručky s instruktáží pro nové migranty, o tom, že není slušné místní lidi znásilňovat, se rychle změnily v návod. Desetiletí chlapci, těšící se, jak si zaplavou v bazénu, pak posloužili jako sexuální pohotovost pro migranty.
Rakouští lídři, nejdříve označující Orbána za nácka kvůli brzdění migrační vlny proudící přes Maďarsko, pocítili pak takový nával, že museli příliv přidusit a zavést hraniční kontroly, bořící Schengen. Věří rakouský kancléř Werner Faymann, že je sám nácek, když podniká zběsilé kroky k ochraně rakouských hranic?
Nyní dal však Orbán svému vzdoru další rozměr. Evropský summit lídrů vlád a států měl schválit poslední vyděračské požadavky tureckého presidenta Erdogana. V říjnu tento despota (a spojenec Islámského státu) požadoval po Bruselu 3 miliardy dolarů za zpomalení přílivové vlny migrantů do Evropy. A nyní si chtěl skutečně vydělat. Žádal dalších 6 miliard a zrušení víz do EU pro turecké občany.
Erdogan měl již doma připravenou půdu tím, že převzal kontrolu nad novinami, které se opovážily kritizovat jeho sebevražednou zahraniční politiku (ministerstvo zahraničí nějak ztratilo jazyk, když došlo na téma groteskní persekuce médií). Mohl již předem upozornit svého švýcarského bankéře o velkém příchozím “vkladu.”
Orbán ale akci zlikvidoval. Dohodu vetoval. Jako Michael Corleone se zkorumpovaným senátorem Nevady, Orbán řekl Turecku “má nabídka je toto: nic.” Brusel prodělal kolektivní nervové zhroucení.
V případě zkaženého Bruselu není pochyb, že se teď tvrdě dře na tom, jak Orbánovo nehorázné trvání na národních zájmech a národní suverenitě obejít. Nějakou cestu si najdou. Ale už jen pro tento okamžik je důvod k oslavě, když se jeden člověk postaví zastrašování a řekne ne.
Zdroj: http://ronpaulinstitute.org/archives/featured-articles/2016/march/07/hungarian-revolution-orban-says-no-to-brussels-migration-plan/sels-migration-plan/