Před pár dny zemřel „známý český anarchista a ochránce práv Romů“ Jakub Polák. ČTK to řekl politolog Ondřej Slačálek. Takové pojetí zprávy, převzaté českými médii, je jedním z důvodů současného stavu soužití mezi většinou a menšinou. Říkám tomu nenápadné přikrmování. Jakoby snad nějaká práva Romů existovala.
A tak mi jako blogerovi opět nezbývá, než vyvažovat. Sice malou trochou do mlýna, ale třeba je to konečně jednou semele. Před pár dny nemohl zemřít žádný „známý český ochránce práv Romů“. Nemohl zemřít ani někdy před tím a žádný další člověk, který kdy zemře, nezemře jako „známý český ochránce práv Romů“. Žádná práva Romů totiž ve skutečnosti neexistují. To je jen uměle udržovaný mýtus, aby hodně lidí mělo uměle co dělat. Nebo možná programově nedělat a přesto za to brát prachy. Aby v pravou chvíli mohli politici zaplavit média dalšími rádoby nacisty, neonacisty, holými lebkami a já nevím čím ještě, když normální lidé, dotčení každodenním soužitím s minoritou, řeknou otevřeně svůj názor, založený na osobní zkušenosti. Ne na ceně křesla a vybavení kanceláře, ze které má někdo snahu jejich problémy „řešit“, aniž by kdy mnohdy příslušníky minority viděl nebo vedle nich dokonce žil, ne na výši dotace z veřejných peněz, kterou přerozdělí a z podstatné části sám spotřebuje, ale na opravdovém životě.
Jakub Polák mohl být čímkoli. Nejlépe se to dozvíme od lidí, kteří měli možnost prožít něco přímo s ním, což jsem já nebyl, to přiznávám. Jedno vím ale určitě. Žádná práva Romů nejsou. Máme jen práva občanská a ty nelze dělit mezi romská a neromská. No, nelze. Nemělo by jít. Ale to je nekonečný příběh, který poběží v televizi tak dlouho, dokud si nenabijeme držku – a zdaleka to neplatí jen u této problematiky. Takže: Nezemřel žádný „známý český ochránce práv Romů“. Zemřel prostě Jakub Polák, milí novináři… pokud vám tedy za ty „známé české ochránce práv Romů“ někdo neplatí.
František Matějka vyšlo na:
Milí novináři, žádná práva Romů neexistují. Jsou jen práva občanská