(foto: Flickr)
Když přijde řeč na bezhlavou přemíru války proti terorismu, co nemá konkurenci, je více jak 70 protiteroristických „fusion centers,“ které financuje Department of Homeland Security (DHS). Začala se v USA zakládat krátce po 11. září pro lepší stopování teroristických hrozeb. Jsou také od začátku prvotřídní černou dírou na peníze.
Fusion centers vyhnala federální shromažďování dat soukromého života Američanů do plných obrátek. Jak poznamenalo Brennan Center for Justice v roce 2012, „do 11. září měla policejní oddělení omezenou možnost shromažďovat informace o nevinných aktivitách jako co lidi říkají při bohoslužbě, či na politickém meetingu. Policie mohla tyto Prvním dodatkem chráněné aktivity zkoumat jen pokud přímo souvisely s podezřením ze zločinu. Útoky 11. září vedly k tomu, že vymahači práva toto pravidlo postavili na hlavu.“
Fusion centers daleko lépe vyvolávají paranoiu, než že chytají teroristy. Různá tato centra označila nálepkou „terorista“ aktivisty za práva vlastníků zbraní, proti-imigrační fanatiky a jedince či skupiny „odmítající federální autoritu ve prospěch autority státní či místní,“ přestože mnoho Otců zakladatelů USA mělo stejné krédo. Zpráva DHS z roku 2012 šla ještě dál, prohlašujíc, že „oslavovat práva jedince“ znamená mít jeden ze znaků potenciálního pravičáckého teroristy. Takto absurdní standardy vysvětlují, proč federální seznam sledovaných teroristů nyní obsahuje přes milion jmen.
Federální správa je tak nedbalá, že v roce 2012 senátní šetření zjistilo, že federální odhadované náklady na fusion centers se liší až o 400 % od 289 milionů USD po 1,4 miliardy. Interní zpráva DHS zjistila, že 4 ze 72 center vlastně neexistují, což ale neodradilo úředníky DHS od toho, aby dál tato čísla nadhodnocovali. Washington Post poukázal na několik takto pochybných zjištění: „Přes 2 miliony USD bylo použito na centra pro Philadelphii, která nebyla nikdy otevřena. V Ohaiu za tyto peníze úředníci koupili mazácké notebooky, které pak dali místní márnici. V San Diegu úředníci pořídili 55 televizorů s plochou obrazovkou, aby lépe shromažďovali informace „volně dostupného monitorování,“ lépe známé jako zprávy kabelové televize.
Senátní šetření zjistilo, že úředníci rozvědky DHS v centrech provádějí pozorování „různých kvalit – často lajdácké, zřídka aktuální, někdy porušující občanské svobody obyvatel a zákon na ochranu soukromí, občas převzaté z již odvysílaných veřejných zdrojů a častěji s terorismem nesouvisející.“ Nenašlo žádné důkazy, že by centra poskytovala nějakou asistenci v odhalování či narušování teroristických spiknutí. Senátor Tom Coburn, který senátní šetření vedl, pozoroval, že „DHS bohužel odmítlo dohled nad těmito centry. Raději Kongres či veřejnost o vážných problémech, zaplavujících jejich centra a širší rozvědku, neinformovalo. Když tento podvýbor žádal dokumenty, které by pomohly identifikovat tyto záležitosti, DHS nejdřív odmítalo je vydat, s tím, že se na ně vztahuje ochranné právo, že jsou to moc citlivé údaje pro sdílení, že jsou chráněny důvěrnými dohodami, nebo že vůbec neexistují.“
Senátní zpráva vyložila celou řadu příkladů chaosu. New Your Times jeden případ shrnuly: „Fusion center v Illinoi hlásilo, že ve Springfieldu se do počítačového systému místní vodárny nabourali ruští hackeři a vyslali počítačové příkazy, které způsobily vyhoření vodního čerpadla. Ukázalo se však, že do počítačovéh systému se dostal na vzdálený přístup opravář, když byl na dovolené v Rusku.“
(konec 1/2)
Zdroj: http://www.fff.org/explore-freedom/article/billion-dollars-federally-funded-paranoia/