Umělci, kteří se nedokáží uživit sami, žádají více dotací – jinak řečeno chtějí peníze, které předtím stát sebral lidem, kteří (na rozdíl od nich) museli vyprodukovat něco natolik žádaného, aby se tím uživili.
Tito umělci se svou prací neuživí, neb není dostatečně oceňována DOBROVOLNÝMI příspěvky. Jejich řešením však není jiná práce, z které by sami dotovali své umění, není jím hledání dobrovolného mecenáše (přinejmenším to nejsou primární řešení) – oni požadují, aby stát sebral vaše peníze a dal jim je, a to aniž by je zajímal váš názor.
Chtějí, abyste jim nedobrovolně dotovali jejich – KONÍČEK! Navíc jsou přesvědčeni, že na to mají právo!
A ano, již slyším ony tak oblíbenou námitky: “Peníze přeci nejsou měřítkem všeho! Tady jde o UMĚNÍ! Když nám ty peníze nedáte, kultura zanikne – zůstane jen masová zábava.”
Jenže! Peníze, to nejsou jen potištěné papírky a čísla v bance – jsou především UNIVERSÁLNĚ POUŽITELNÝM VYJÁDŘENÍM HODNOTY! Může se vám to nelíbit, můžete na to nadávat, ale – neznáme žádné lepší universální měřidlo hodnoty!
Jak z tohoto měření vychází výše zmínění umělci již víme.
(K námitce o zániku nedotované kultury se z důvodu zachování slušnosti raději nebudu vyjadřovat.)
Nejen totalitní socialismy mají na svědomí velké zločiny – také demokratický socialism má (nejméně) jeden, a to rozsahem obrovský: vytvořil de facto novou třídu lidí – lidí v mnoha ohledech naprosto odlišných, ale s jednou typickou společnou vlastností – závislostí na dávkách, dotacích, grantech atd.
Demokratický socialism vytvořil třídu morálně zdeformovaných lidí, často již zcela neschopných sami se uživit.
Toto již není ani sociální stát – to je zrůdnost!
DOPLNĚNO
Ačkoliv jsem předpokládal, že je to z kontextu textu, kde je řeč o daních, dotacích etc., jasné, ukázalo se, že ne každému. Takže tedy: peníze jako universální měřídlo hodnot EKONOMICKÝCH!
Vyšlo na blogu Yamato-san, zveřejněno s laskavým svolením autora.
Originální článek naleznete zde:
Miroslav Hylš: Dotace umění není lepší dotací – jen další krádeží