Italští populističtí konzervativci se při přebírání moci potýkají se čtyřmi vážnými problémy.
S tím, jak se Giorgia Meloni téměř určitě stane příští italskou ministerskou předsedkyní, je tu otázka, zda může její vítězství obrátit tok historie proti establishmentu EU.
Meloni je už dávno spojenkyní maďarského ministerského předsedy Viktora Orbána, kdy ti dva naprosto souzní v záležitostech jako masová migrace a tradiční hodnoty. Maďarsko jakožto země v poslední době nejvíce ztělesňuje rozhodné odmítání dominance levicově liberálního establishmentu nad EU a jeho ideologie, kvůli čemuž se pro tento establishment stalo svržení Orbánovy vlády a její nahrazení vládou povolnější vrcholnou prioritou. To, že se Itálie náhle ocitla s Maďarskem v jednom koutě, má ohromné geopolitické dopady a přinejmenším v tomto okamžiku, může stát v cestě dlouhodobým cílům EU na vytvoření federálního superstátu stojícího na základech otevřených hranic, progresivismu a multikulturalismu.
Jak Remix News rozsáhle informuje, tak EU rozbíhá plány, jak Maďarsko potrestat krácením financování o 7,5 miliardy €, ale s novou vládou v Římě bude pro Brusel daleko těžší tak flagrantním způsobem Maďarsko potrestat. Také nová švédská konzervativní vláda by mohla být ochotna odklonit se od podrážení Maďarska, pokud proti tomuto kroku bude protestovat i třetí největší ekonomika EU a jedna ze zakládajících členů tohoto bloku. Také mnoho menších zemí, nikoliv nezbytně svázaných s Maďarskem, má obavy o svoji suverenitu v Evropě pod dominancí Francie a Německa, a i ty by se mohly obrátit proti sankcím.
Ve skutečnosti vize Evropy, jakou představuje Maďarsko, což je Evropa národů, zažívá obrození. Itálie má rovněž přímé zájmy na obraně Maďarska. Těsně před italskými volbami předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen Itálii varovala, že dostanou-li se v ní k moci „špatné“ strany, tak má EU „nástroje“, aby si s tím problémem poradila.
„Uvidíme výsledky voleb v Itálii,“ řekla von der Leyen. „Obrátí-li se situace obtížným směrem – a to myslím jako v Maďarsku a Polsku – tak na to máme nástroje.“
https://rumble.com/v1l7nuj-eu-threatens-italy-on-eve-of-elections.html
Těmito hrozbami předsedkyně Evropské komise vyslala Itálii i všem ostatním vládám varování, že i ony se mohou vzhledem k její téměř neomezené moci v době tříštění bloku ocitnout v řadě trestaných, kde bude stát Maďarsko na prvním místě.
Přes tvrzení von der Leyen je Itálie čistým přispěvatelem do rozpočtu EU a šikanovat konzervativce v této zemi nebude snadné, zvláště když je v italské veřejnosti euroskepticismus na vzestupu.
Nejde o vládu absolutní většiny
Meloni se však přesto bude potýkat se závažnými problémy. Pro konzervativce je realitou, že ač to je v Itálii snad jedno z nejrozhodnějších vítězství v posledních desetiletích, tak stejně stojí na vratkých základech. Meloni totiž nemá absolutní většinu, která by jí umožnila provádět ústavní změny, což je hlavní odlišnost od Maďarska, kde se Orbán těší dvoutřetinové většině, která mu nejenže umožňuje ústavní změny, ale také mu umožňuje vládnout bez neustálé hrozby rozpadu koalice. Chybějící silná většina představuje závažnou překážku, aby mohla uchopit takovou moc, jakou potřebuje k vypořádání se se status quo. Nemělo by se však zapomínat, že v Itálii je možné ústavní změny provádět i prostřednictvím referenda, což by pro konzervativní vládu mohla být sice možná, avšak vzdálená možnost.
V italské politice jsou jediným jistými věcmi předčasné volby a vratké vlády
Druhým problémem, s nímž se konzervativci potýkají, je notorický sklon italských vlád k náhlým a tvrdým rozpadům, kdy tato země měla za posledních 70 let 63 vlád, což znamená, že v průměru tam o moc více než rok vláda nevydrží. Meloni má zřetelnou výhodu oproti vládě, která se rozpadla roku 2018, když vůdce strany Liga Matteo Salvini sloužící jako ministr vnitra vyzval k předčasným volbám, což se pro Salviniho ukázalo být těžkou strategickou chybou. Vláda Meloni je na rozdíl od tehdejší čistě z centro-pravicových a národoveckých stran, což jí poskytuje daleko stabilnější základnu.
Ale i tak jsou tu projevy určitých rozkolů.
Meloni údajně nechce Salviniho zase jmenovat ministrem vnitra kvůli mezinárodnímu odporu, s jakým se její vláda může potýkat. I kdyby tato tvrzení nebyla pravdivá, je Salviniho strana bezpochyby v koalici ve slabší pozici, když získala necelých 9 procent hlasů, což je dramatický propad podpory, který by mohl ohrozit i Salviniho roli jako vůdce strany. Ač Salviniho ego bude asi pošramocené, skutečnost, že jak on, tak Meloni vedli společnou kampaň a sdílí určitá ideologická hlediska, může pomoci zajistit stabilitu jejich aliance. Meloni by měla dělat vše pro to, aby zajistila, že Salvini a jeho strana se nebudou cítit ustrčení.
To vůdce Forza Italia Silvio Berlusconi je divočejší kartou. Týden před volbami řekl, že Putin byl nucen k invazi na Ukrajinu, jen aby z úřadu odstranil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a do Kyjeva instaloval „vládu slušných lidí“. Jak Berlusconi, tak Salvini jsou s Ruskem spřízněnější a pronáší opatrná prohlášení, která vypadají na podporu ukončení sankcí, zatímco Meloni prohlásila, že chce podporovat Ukrajinu a dále souhlasit se sankcemi EU. Konec konců sankce na Rusko jsou jen jedním z mnoha sporných témat a obecně není jasné, kterým směrem svou stranu v nové vládě obrátí Berlusconi.
EU tahá za nitky finanční peněženky
Třetím problémem pro Meloni je ohromné zadlužení Itálie. Itálie má jedno z největších dluhových břemen ze všech zemí, kdy její dluh obnáší 151 procent HDP. Ač je Itálie čistým přispěvatelem do EU, tak EU má program zotavení Itálie o hodnotě 19 miliard €, čili 1 procenta HDP, kdy tyto peníze závisí na pokračování vlády v bolestivé reformě italské ekonomiky. Ač Bratři Itálie řekli, že program reformní pomoci chtějí, tak EU od Říma požaduje splnění dalších 55 nových cílů, aby v prosinci dostal další tranši peněz. Brusel řekl, že možná jsou i určitá „jemná doladění“ smlouvy.
Jestli bude Meloni, která v minulosti řekla, že chce Itálii hájit před „nihilistickými globalistickými elitami vedeným mezinárodními finančníky,“ ochotna pustit se do určitých riskantních her s ohněm, tak by mohla kořistit z vratké situace měny euro, která podrývá ekonomický výhled celého bloku, přičemž italští občané zuří, že jsou nuceni činit Bruselu finanční ústupky, kdy spolu s tím establishment EU má jen málo chuti pomáhat vládě, na kterou pohlíží jako na protivníka, k politické moci.
Ač ze současných ekonomických trablů Itálie nelze vinit novou vládu, tak je vláda skoro určitě pro dohlednou budoucnost zdědí navíc k bující energetické a inflační krizi, které hrozí otřesy v celé Evropě.
Politická expertka Prof. Andrea De Petris, která pracuje v Centru pro evropskou politiku, v interview s německými novinami Taggeschau nastínila obtížnou situaci, v jaké se Meloni nachází, říká: „Meloni to ví velice dobře: Itálie je ekonomicky velice závislá na evropských fondech. Ty budou dále přitékat pouze, když budou určité reformy iniciované Draghiho vládou dále pokračovat. Proto já osobně neočekávám tak velké změny ve vztazích s EU. Jinak by musela jak sebe, tak Itálii připravit na skutečnost, že Evropská unie bude reagovat stejným způsobem jako na Maďarsko a Polsko. To je tu ale všeobecně jasné.“
Ač De Petris patří k organizaci k Meloni nepřátelské a nazývá ji „extrémní pravicí,“ tak těžkou ekonomickou situaci Itálie nelze popírat. Když von der Leyen mluví o „nástrojích“, tak nemusí ani krátit eurofondy kvůli problémům s vládou zákona, jak to vidíme u Maďarska. EU místo toho může tvrdě vynucovat programy zbídačující úspornosti, a tak zadusit pokusy Meloni zavést některé z jejích nákladných kampaňových slibů, jako zavedení hlídání zdarma na podporu formování rodin.
Euro-hujerský prezident Itálie
Čtvrtým problémem, se kterým se nová vláda potýká, je prezident Sergio Mattarella. Mattarella znovu zvolený na sedm let se s nejvyšší určitostí peleší s těmi nejvíce technokratickými a levicově liberálními živly v EU. Ten má moc odmítat ministerské kandidáty, vetovat legislativu a způsobovat nové vládě jiné formy zkázy. Rovněž je také vrchním velitelem italských ozbrojených sil.
Strana Bratři Itálie už uvedla, že jedním z jejich klíčových politických cílů je prezidentskou funkci vybírat hlasováním obecné veřejnosti, zatímco teď prezidenta k moci zvolí jen parlament, to je ale krok, který by vyžadoval ústavní reformu. Jak se uvádělo, nová vláda má šanci tuto oblast reformovat jen v dlouhodobém výhledu, ale podaří-li se to, přivodí to levicově liberálnímu establishmentu těžkou ránu ve snaze držet na uzdě novou vládu.
Meloni může být skutečně oddaná věci a ochotná nasadit krk ve střetu, aby zachránila svoji zemi, bude ale muset využít svůj důvtip a vybudovat v Evropě aliance, aby ustála „brutální“ protiúder, jaký se dá čekat od EU vyděšené z rostoucího populisticko-konzervativního hnutí v Evropě. I přes tyto potíže pro italskou novou vládu, je pro evropské konzervativce výhled zřetelně jasnější, než byl i jen před pár měsíci. Více vlád jde teď směrem Švédska, Itálie a Maďarska, takže je teď pravděpodobnější, že levicoví liberálové z EU budou muset evropské národní státy vydírat a tlačit je do evropského superstátu.
September 28, 2022
editor: REMIX NEWS
author: JOHN CODY