Monsanto lamentuje nad upadající vírou ve vědu

Na Twitteru nedávno kdosi položil otázku: „Proč lidé pochybují o vědě?“ Tento tweet doprovázel odkaz na článek v National Geographic, který naznačoval, že ti, kteří se dívají s podezřením na očkování, geneticky modifikované organismy (GMO), klimatickou změnu, fluoridizaci vody a různé další fenomény, jsou pomatenci lnoucí ke konspiračním teoriím, a jsou buď ideologicky motivováni, nebo dezinformováni v důsledku přístupu k ‚Universitě Googlu.‘ … A kdo to byl, co tweetnul tuhle otázku a vystavil tento odkaz? Nikdo jiný než sám Robert T. Fraley, vicepresident Monsanta a jeho technologický ředitel. – CounterPunch

Dominantní sociální téma: Nákaza morem pochybování ve vědu už překročila všechny rozumné meze. Pocity Monsanta jsou přirozeně pobouřené.

Analýza volného trhu: Všímali jsme si vzestupu tohoto memu během času. V různých odpovědích jsme si všímali, jak jsou komentátoři dotazováni na jejich vzdělání a průpravu.

Někdo např. může přijít s komentářem na Netu týkajícím se nedostatečné důvěryhodnosti globálního oteplování. Načež protiútočníci mohou přijít s poukazováním nedostatku formálního vzdělání u takovéhoto komentátora se závěrem, že když takový nebo taková nemá zrovna v tomhle oboru PhD, tak má neinformovaný názor.

Podobně, jak jsme si všímali už v minulosti, současný status quo zdůrazňuje „experty“ a „expertnost“. Zčásti je to proto, že základní mem moderní společnosti je založen na centrálním bankovnictví – a centrální bankéři jsou prezentováni jako ti, kdo mají expertní dovednost předpovídat budoucnost.

Pokud lidé obecně začnou pochybovat o schopnosti centrálních bankéřů nahlížet do budoucnosti, aby vytvářeli ty správné ceny peněz, tak se i samotné centrální bankovnictví dostane do zpochybněného postavení. To samé platí i v ostatních oborech.

Věda – víra ve vědu – je údajně ospravedlněním pro moderní technokratickou společnost. Je to ale ve skutečnosti pradávná manipulace. Mem o „expertech“ u technokratů je modelem té samé sociální manipulace, která se datuje přinejmenším už od Sokrata a jeho teorie „králů filosofů“, kteří by měli řídit svět.

Tento přístup se odráží i u Marion King Hubberta, geologa Shellu, který vymyslel teorii o ropném zenitu „peak oilu“. Hubbert byl rovněž ve své době (ve 30. letech) zapojen do hnutí zvaného technokracie. A patřilo k jeho víře, že svět by měl být politicky veden těmi, kdo jsou ve svých oborech „experti“.

Samozřejmě, že dnes Hubbertova prognóza o tom, jak světu bude docházet ropa, leží v troskách. Všude kolem je spousta ropy a zemního plynu a zjevně se toho objevuje čím dál více každý den.

Hubbertovy technokratické vize spoléhaly na ten druh expertnosti, který by měl některým, jako je on, umožnit nahlížet do budoucnosti, aby vytvářeli přesné předpovědi. I centrální bankéři se prezentují jako ti dobří šedí muži hlavně z toho samého důvodu. Je to barva zašedlosti těch expertů. Jejich bezbarvosti se vyrovná jen jejich prozíravost.

A tak je to stejné i s Monsantem. Existuje spousta „vědy“ vysvětlující, že ty směsky s GMO od Monsanta jsou věrohodné; že ty potraviny jsou neškodné; a ta technologie je „průlomová“.

Lidé tomu ale nevěří. Po celé 20. století kult „vědy“ tak, jak byl hlásán korporátním světem a posvěcován vládními regulátory, smetl všechny námitky. Ale v 21. století se na mnohé memy, kdysi nezpochybňované, už hledí se značnými pochybnostmi.

Více z toho článku:

Ale odpověď na tu otázku, „Proč lidé pochybují o vědě?“ není v tom, že nečtou Kuhn, Feyerabend nebo nějaký sociologický žurnál. Ani tomu není tak proto, že by je nějaká banda ‚iracionálních‘ aktivistů vyděsila až ke zblbnutí, takže pak takhle nahlíží na GM plodiny nebo na nějaké jiné otázky. Je tomu tak proto, že vidí, jak se vědy používá, když je zkorumpovaná a zmanipulovaná mocnými korporacemi, aby sloužila jejich vlastním cílům. Je tomu tak proto, že tyto velké korporace považují převážně za neodpovědné a jejich aktivity a produkty za nedostatečné hlídané vládami.

Proto tolika lidí pochybuje o vědě – či přesněji o vědeckých korporacích financovaných a podporovaných, aby podporovaly jejich zájmy.

US sociolog Robert Merton zdůraznil, že k nosným normám vědy patří výzkum, který není pokřivený zištnými zájmy, vyznávání obecného vlastnictví vědeckých objevů (koliduje s intelektuálním vlastnictvím), aby se podporovala kolektivní spolupráce, a objevy podléhaly organizovanému, rigoróznímu a kritickému přezkoumání uvnitř vědecké komunity. Pojetí originality k tomu bylo přidáno až pozdějšími pisateli, aby plně zapouzdřili étos vědy: vědecká tvrzení musí přispívat k něčemu novému v existujícím diskurzu. Vycházíme-li z této stručné analýzy, tak v ní utajování, dogmata a zištné zájmy nemají místo.

Tento článek vysvětluje, že právě „utajování, dogmata a zištné zájmy“ jsou přesně tím, co mnozí lidé vnímají jako to, čím je věda nesmírně postižena. „Důvěra lidí ve vědu byla otřesena na mnoha úrovních přinejmenším proto, že velké korporace si zajistily přístup k tvůrcům politických rozhodnutí a k vládám, a čím dál více jsou to ony, kdo financují výzkum a stanovují výzkumné agendy.“

Samozřejmě, že tohle je levičácký ConterPunch, a tak se tato rétorická analýza zákonitě soustřeďuje více na soukromý sektor než na vládu. Ve skutečnosti je to nesvatá aliance těchto obou, která u lidí v 21. století vyvolala skepsi.

V těchto dnech mají lidé příliš informací. I zběžné prozkoumání Internetu lidem umožní seznámit se s mnoha názory – často je to zrovna ten „vědecký“, který je shledán jako nedostatečný. I o globálním oteplování se povídá, že je vědecké, ale lidé o něm stejně dále pochybují. O očkování se říká, že je vědecky nezbytné, aby „kočírovalo imunitu“, ale důvěra lidí ve vakcíny údajně také upadá.

V této době je spousta lidí, kteří nevěří v závěry, které jim poskytuje „věda“. Moderní věda je příliš často zaměstnankyní ve službách centralizace a korporací spolu s vojenskoprůmyslovým komplexem. Vědecké závěry se káží jako podpora agendy elity.

Ředitelé Monsanta zjevně věří, že když „má věda pravdu“, tak by k tomu měly tíhnout i sentimenty spotřebitelů. Co, se ale ředitelům Monsanta nejspíš nelíbí, je skutečnost, že spotřebitelé začali být velice podezíravý k „vědě“, která posvěcuje zbytnělost a trhá předivo kultury na cáry. Vypadá čím dál více a více jen jako nějaký způsob poskytování ospravedlnění pro autoritářství.

Lidé v takovýto druh vědy nevěří, ani nedůvěřují akademickému systému a universitním diplomům, které produkuje. Během času se musí takováto skepse prohlubovat a vést k další sociopolitické a ekonomické nefunkčnosti.

Závěr:

Pokud věda neskoncuje se zápřahem kočírovaným agenty elity k cynickým účelům, tak je tento trend nezvratný. Jestli se ředitelé Monsanta diví, že víra ve vědu zhynula, tak by se nejprve měli podívat do zrcadla.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: thedailybell.com/news-analysis

Čtěte také:

• Wall Street žasne, jak se mohl Island opovážit uvěznit bankéře, co má prsty v krachu 2008
• Evropská superdálnice dluhů (grafika)
• CNBC: Jsme všichni jen otroci centrálních bankéřů?
• Finanční teroristé chtějí globální měnu, globální centrální banku
• Byl to bývalý šéf ECB, kdo vydíráním dohnal Irsko k výkupu bank z dluhů: „Držel jim nabitou zbraň u hlavy“

Sdílejte přátelům