Globalistická kancléřka Německa Angela Merkel využila svého projevu při udílení ceny k výzvě mezinárodní komunitě, aby se „postavila“ proti „excesům populismu a národovectví.“
Dr. Merkelová tvrdila, že počty těch, kdo přežili II. světovou válku, dnes už řídnou, takže jejich poučení, které si z tohoto konfliktu odnesli, se už vytrácí a v důsledku toho zase roste „populismus a národovectví,“ o čemž ujišťovala, že „právě proti takovému způsobu myšlení se musíme rozhodně postavit.“
Tyto komentáře kancléřka pronesla poté, co jí byla v pondělí v Berlíně udělena Fullbrightova cena za mezinárodní porozumění, kdy to bylo poprvé, co byla tato americká cena předávána mimo Spojené státy. Během toho, když Dr. Merkelová pronášela svou lehce zastíranou kritiku prezidenta Trumpa, tak jím jmenovaným velvyslanec v Německu Rick Grenell tomu přihlížel.
Nejdéle sloužící vůdkyni Evropské unie Merkelovou si pro tuto cenu vybrali za její „pozoruhodně soucitný způsob vůdcovství v kombinaci s rozhodnou oddaností vzájemnému porozumění, mezinárodní spolupráci a míru.“
K předchozím příjemcům této ceny patřili bývalí američtí prezidenti Jimmy Carter a Bill Clinton, filantropičtí miliardáři Bill a Melinda Gatesovi a organizace Doktoři bez hranic, která byla v poslední době aktivní ve Středozemním moři při transportech člunů s migranty ze Severní Afriky do Evropy.
Když Dr. Merkelová pěla chválu na nadnárodní orgány jako na arbitry světového řádu a míru ve světě po II. světové válce, tak to rozváděla: „Je třeba, abychom si v první řadě připomněli, proč byla založena Organizace spojených národů, proč se založilo NATO, proč Světová obchodní organizace a i další organizace a instituce… Bylo to na základě poučení, jaké vzniklo z hrůz Druhé světové války a z excesů národovectví,“ uvádí Associated Press.
Když projevovala vděčnost Německa „americkým přátelům“, kteří tuto zemi i válkou rozbitou Evropu po roce 1945 pomohli přebudovat, tak ale své komentáře prodchla lehce zastíranou kritikou vlasteneckého národovectví prezidenta Donalda Trumpa v jeho domácí politice, k čemuž řekla: „Přes všechny ty odlišnost, které mezi sebou národy mají,“ je třeba, aby spolu „mluvily – potřebujeme schůze, shledání a komunikační linky,“ abychom řešili globální problémy.
Merkelová se také pokusila redefinovat patriotismus ve smyslu, že jde o práci „v zájmech sdílených s ostatními,“ k čemuž dodala: „A proto nikdy nepřestaneme neúnavně prosazovat sílu vzájemně mnohostranně závazného, na pravidlech postaveného a na hodnotách spočívajícího globálního světového řádu.“
To je jen poslední útok Merkelové na národovectví a patriotismu, když v listopadu prohlásila, že námitky vůči celoplanetárním předpisům Spojených národů o masové migraci jsou „nacionalismem“ v tom hanebně pejorativním smyslu „ve své nejčistší formě,“ spolu s čímž vyhlásila, že Evropské země musí být připraveny vzdát se své suverenity ve prospěch EU.
V komentářích Merkelové se odráželo to samé, co říkává její partner v prosazování bruselského expanzionismu francouzský prezident Emmanuel Macron, který národovectví odsoudil jako „zradu“ a „naprostý opak“ patriotismu.
Loni se pan Macron spolu s Dr. Merkel stavěli do pozice – a byli médii establishmentu jako takoví oslavováni – že oni jsou „vůdcové svobodného světa,“ což je čestný titul, který byl až dosud obvykle rezervován pro Spojené státy jakožto zachránce liberálních hodnot, tito dva však během svých projevů k německému parlamentu v připomínce konce První světové války slibovali, že tato „Franko-Germánská dvojka“ zastaví „úpadek tohoto světa do chaosu.“
„Toto Franko-Germánské partnerství s sebou nese závazek nedovolit světu, aby upadl do chaosu, a vést Evropu k míru.“
„A z tohoto důvodu musí být Evropa silnější,“ řekl pan Macron, když předestíral vizi „více suverénního“ evropského superstátu s jedinou celoevropskou armádou, s jediným celoevropským imigračním zákonodárstvím a s jednotnou celoevropskou rozpočtovou politikou.
WOLFGANG KUMM/AFP/Getty
29 Jan 2019