Paříž (AFP) – Největší francouzská federace zaměstnavatelů v pondělí na společnosti naléhala, aby „odolaly vydírání“ kvůli bojkotům výrobků v Arabských zemích během šíření odporu kvůli tvrdšímu postoji Paříže k radikálnímu islámu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že se dá do boje s islamistickými radikály poté, co 16. října přišel o hlavu učitel historie, který při vyučování svým žákům během diskuse o svobodě slova ukázal karikatury proroka Mohammeda.
Tyto komentáře však během víkendu spustily protesty v zemích s muslimskou většinou, kdy v Sýrii lidé pálí obrázky Macrona a v libyjské metropoli Tripolis zapalují francouzské vlajky.
Bojkot francouzského zboží probíhá v supermarketech v Kataru a v Kuvajtu, kdy další volají po odmítání francouzských výrobků v Jordánsku a v dalších zemích.
V pondělí šéf francouzské federace zaměstnavatelů MEDEF řekl, že ten bojkot, který popsal jako „blbost“, je určitě špatnou zprávou pro společnosti už teď těžce postižené pandemií koronaviru.
„Vzdát se tomu vydírání ale nepřipadá v úvahu,“ řekl Geoffroy Roux de Bezieux vysílači RMC. „Je to záležitostí trvání na svých republikánských hodnotách.“
„Nastal čas postavit principy před business.“
Řekl, že MEDEF podpořila vládní postoj a naléhá na společnosti, „aby tomu vydírání vzdorovaly a bohužel, že musí vydržet ten bojkot,“ o němž řekl, že prozatím zůstane „dost lokalizovaný.“
Islamisté chtějí naši budoucnost
Po hrůzné vraždě učitele Samuela Patyho čečenským extremistou ve jménu pomsty za proroka Mohameda Macron slíbil, že Francie se nikdy nevzdá karikatur jako ty, které v roce 2015 spustily smrtonosný útok na satirický magazín Charlie Hebdo, a které Paty ukazoval své třídě.
Macron velebil Patyho jako „hrdinu“, co představuje sekulárního hodnoty svobodného myšlení francouzské republiky, včetně dávno oslavovaného práva posmívat se náboženství.
„Byl zabit, protože islamisté se chtějí zmocnit naší budoucnosti,“ řekl Macron na memoriálu za Patyho. „To se jim nikdy nepovede.“
Od té vraždy bylo při tuctech razií zatčeno několik islamistických radikálů a asi 50 organizací s údajnými vazbami na takové lidi bylo označeno ke zrušení vládou.
Tento měsíc Macron odhalil plán hájit francouzské sekulární hodnoty proti trendu „islamistického separatismu“ a islám označil jako náboženství „v krizi“.
Francie byla v posledních letech nucena úzkostlivě upírat zraky ke svým stěžejním hodnotám, které mnozí vnímají jako ohrožené islámem, když tam bylo od roku 2015 v džihádistických útocích zabito více než 240 lidí.
Ale Macronův postoj rozdmýchal napětí mezi Francií a muslimským světem, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan říká, že jeho protějšek by měl podstoupit „vyšetření duševního zdraví,“ když „se takto chová k milionům členů skupiny s jiným vyznáním.“
Tyto komentáře podnítily Paříž, aby povolala zpět velvyslance z Ankary.
Útoky na islám
Pákistánský ministerský předseda Imran Chán Macrona obvinil z „útoků na islám“.
Vůdce palestinské islamistické skupiny Hamas Maher al-Huli odsoudil tyto Macronovy komentáře i „každého, kdo uráží proroka Mohammeda, ať už slovy, činy, gesty či kresbami.“
Proti Francii se ozývá i libanonské šíitské hnutí Hizbolláh a Maroko.
V pondělí k tomuto pobouření přidal svůj hlas i Taliban z Afghánistánu s tvrzením, že Macronovy komentáře představují „postoj proti národům.“
Taliban řekl, že „by lepší bylo, kdyby si pečlivě prostudoval islám, místo aby pronášel ignorantské islamofobické poznámky.“
Šéf ammánské obchodní komory Khalil Haj Tawfeeq v dopise francouzskému velvyslanci v Jordánsku Macrona vyzval k omluvě islámskému světu.
Francouzský ministr kultury Roselyne Bachelot v pondělí v televizi BFMTV tvrdil, že „neprobíhá žádný boj proti francouzským muslimům, je to prostě boj proti islamismu a terorismu.“
Nové protesty se plánují na pondělí v pásmu Gaza a na úterý v Ammánu.
Arif Ali/AFP/Getty
26 Oct 2020