Ve čtvrtek naléhal americký ministr zahraničí Mike Pompeo na vůdce NATO, aby začali s konfrontací „vynořujících se hrozeb“ představovaných ruskými a čínskými ozbrojenými silami po celé planetě, a zvláště pak ve Venezuele.
„Musíme svoji alianci adaptovat ke konfrontaci s vynořujícími se hrozbami…, ať už je to ruská agrese, nekontrolovaná migrace, kybernetické útoky, hrozby energetické bezpečnosti, čínská strategická konkurence včetně technologií 5G a na mnoho dalších problémů,“ řekl Pompeo. Ač během komentářů k reportérům poněkud konkrétněji s Venezuelskou krizí spojoval Rusko, tak Čína stejně zůstala jedním z hlavních témat celkové diskuse.
Pompeo promluvil na shromáždění ministrů zahraničí NATO ve Washingtonu k 70. výročí této transatlantické vojenské aliance. Otázku Venezuely vytáhl v reakci na otázky ohledně údajné zvýšené vojenské aktivity na místech, jako je Černé moře, kde loni v listopadu v Kerčském průlivu zabrali tři ukrajinská námořní plavidla i s jejich posádkami.
Podle poznámek po této schůzce pronesených k reportérům Reuters uvedla: „Pompeo řekl, že členové NATO souhlasili, že je z Venezuely je zapotřebí stáhnout ruská vojska, kam byla nasazena na podporu prezidenta Nicolase Madura, který je pod tlakem koalice více než 50 zemí, včetně Spojených států, aby odstoupil.
Podle těchto zpráv také venezuelský náměstek ministra zahraničí Ivan Gil ve čtvrtek štěkl zpátky tvrzením, že ruské síly ve Venezuele zůstanou „tak dlouho, jak to bude zapotřebí, a nevyloučil možnost, že k nim přibydou další vojáci.“
V tom se odráží i předchozí prohlášení ruského ministerstva zahraničí k nedávnému nasazení více 100 ruských vojáků vedených generálem. Rusko své síly ve Venezuele popsalo jako „specialisty“, kteří obsluhují provádění podepsaných kontraktů na nákupy obranné techniky, což je podle smluv mezi oběma zeměmi zcela legální.
Jako součást této konference také šéf NATO Jens Stoltenberg Moskvu vyzval, aby propustila ukrajinská plavidla a jejich posádky, které jsou zadržovány od incidentu v Kerčském průlivu 25. listopadu.
Stoltenbergova slova naznačovala, že v oblasti Černého moře a Kavkazu se začnou rozhořívat ohniska napětí, jelikož NATO se chystá poskytnout svým tamním regionálním spojencům větší podporu. Reuters uvádí:
Řekl, že spojenci v NATO se dohodli na balíčku opatření k vystupňování podpory Ukrajině a Gruzii, k čemuž patři i „výcvik námořních sil a pobřežní stráže, návštěvy přístavů a vojenských cvičení spolu se sdílením informací.“ Ani Ukrajina ani Gruzie, která je podobně jako Ukrajina ruským sousedem a bývalou částí Sovětského svazu, nejsou členy NATO.
Tento týden také čínští činitelé v Pekingu rozhodně popřeli šířící se zprávy, že do Venezuely vstoupila i čínská vojska na humanitární misi.
„Nevím, kde jste k takovým informacím přišli nebo k jakému účelu byly vyrobeny, ale mohu vám říci jedno: to, co říkáte, prostě pravda není,“ řekl v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Geng Shuang.
„Postoj čínské vlády k otázce Venezuely je konzistentní a jasný,“ dodal Shuang s poznámkou, že Čína je proti „vměšování do vnitřních záležitostí Venezuely a věří, že je třeba, aby vláda a opozice hledaly politické řešení mírovým dialogem.“
Minulý týden varoval Bílý dům všechna vojska a všechny země „nepatřící k Západní hemisféře“, aby své síly držely mimo Venezuelu.
Obrázek:
by Tyler Durden
Fri, 04/05/2019 – 22:50