Nejlepší články jsou zkrátka ty, na které si bez dlouhého rozmýšlení vzpomenete. Z těch, které jsem letos přečetl na českých libertariánských webech, se mi do paměti nejvíce zapsaly následující:
Stručná obhajoba chartových měst: Zpráva pro Nadaci manželů Gatesových
Bryan Caplan představuje ve zprávě pro Nadaci manželů Gatesových koncepci chartových měst – nových samosprávných měst vznikajících v oblastech třetího světa, která nabídnou aktivním jedincům kvalitní výchozí podmínky pro život, práci a podnikání. Kromě článku si pozornost zaslouží i prezentace o chartových městech, se kterými vystoupil na TEDu Paul Romer (zde a zde).
Esej Leonarda Reada je stará již více než 50 let. Přesto se jedná o naprosto nadčasový text, který vyzdvihuje význam dělby práce a svobodné spolupráce. Milton Friedman dokonce o rodokmenu grafitové tužky prohlásil, že “nezná žádný jiný text, který by tak stručně, přesvědčivě a efektivně ilustroval význam Smithovy neviditelné ruky trhu.”
Dva lidé jdou do lesa bez policajta, kolik jich přežije?
Zamyšlení anarchisty, které poukazuje na to, že se Hobbes a jeho následovníci (zastánci státu) mýlí ve svých názorech na lidskou povahu i v tom, co drží lidi od toho, aby se navzájem okrádali, znásilňovali a zabíjeli.
Jakub Skala navzdory skeptickým názorům, kterými jsme obklopeni ze strany ekonomických publicistů, trefně poznamenává, že žijeme v nejlepší možné době. Pokrok můžeme spatřit všude kolem nás – v oblasti technologií, internetu, potravin nebo v soukromé dopravě. Ale existují odvětví, ve kterých se za poslední léta mnoho pokroku neudálo. Jak asi tušíte, jedná se o odvětví, která ještě nedokázala uniknout nenechavým prstům státu.
Další z článků Jakuba Skaly, ve kterém autor hodnotí historickou epochu známou pod označením První světová válka jako smutnou ukázku toho, kam až vede ideologie silného státu. Svérázný pohled na vojenský konflikt, který si vyžádal 10 milionů obětí na bojišti a mnoho dalších i mimo něj.
Další neblahá osobní zkušenost s bílými plášti
Autor Urza využil osobní zkušenosti s návštěvou lékařů, aby poukázal, jak to vypadá, když má stát monopol na zdravotní péči. Neomezuje se pouze na tvrzení, že “lékaři i pacienti jsou na stejné straně a mají přibližně stejné zájmy…zatímco “proti nim stojí na druhé straně stát, jehož zájmy jsou protichůdné zájmům lékařů i pacientům” Ale nastiňuje, jak by mohl vypadat systém zdravotní péče a zdravotního pojištění zcela nezávislý na státu.
Kdy už konečně přijde ta hyperinflace?
Nenechte se zmást titulkem článku, který vzbuzuje dojem, že se zabývá problematikou, která zajímá jen hrstku nejzapálenějších ekonomů. V tomto článku se Lukáš Kovanda zamýšlí nad otázkou, proč se ekonomům rakouské školy příliš nedaří promlouvat do mainstreamového diskursu. Jde o shrnutí prezentace z Letní školy Mises institutu a zamyslet nad ní by se měli nejen “rakušáci”, ale každý libertarián.
Články Hynka Řiháka seznamují čtenáře s pozoruhodnými historickými zkušenostmi z období tzv. divokého kapitalismu a především s fungováním rozsáhlých soukromých aktivit v oblasti zdravotní či sociální péče nebo vzdělávání. Jedná se o témata, která v publikacích renomovaných historiků většinou nenajdete. O tom, kolik prostoru se jim dostává při výuce dějepisu na školách ani nemluvě.
A které články letos nejvíce oslovily vás? Podělte se s námi a s ostatními čtenáři v diskusi pod článkem.
Originální článek naleznete zde:
Nejlepší libertariánské články, které jsem si letos přečetl