„Krajní pravici jsme tu měli před 70 lety. Nikdo to nechce, ale současná politika nám nedává jinou volbu.“
Od počátku roku 2023 bylo v Německu zaznamenáno přes 100 000 žádostí o azyl, tj. oproti předchozímu roku nárůst o 78 procent. Takový masivní příliv vyvolává po celém Německu nárůst proti-imigračního sentimentu, hlásí francouzská zpravodajská stanice Europe 1.
Filmařský tým Europe 1 navštívil město Kehl u francouzské hranice, kde teď žije 1 200 žadatelů o azyl, kdy toto číslo se během jediného roku zdvojnásobilo. Místní jsou čím dál více neklidní ohledně zase další vlny migrantů přicházejících do města, což přetížilo sociální služby a vybičovalo budování přijímacích zařízení.
Avšak jedním z hlavních sporných témat je v Německu rostoucí nedostatek nemovitostí.
Irina, která v Kehlu žije už 40 let, uprchlíkům pomáhá v tomto městě se usadit, říká však, že to vyvolalo značné problémy.
„Došlo mi, že je tu nedostatek místa. Dvoupokojový byt teď stojí 900 euro měsíčně, i místní mají potíže najít bydlení,“ lamentovala na Europe 1. Starosta Wolfram Britz, aby nedostatek bytů zmírnil, zahájil stavbu 50 ubytovacích jednotek pro uprchlíky.
Prefabrikované ubytovny umožní uvolnění tělocvičen, ve kterých stále bydlí Ukrajinci.
„Rozhodli jsme se sem ty kontejnery dočasně instalovat, abychom zmírnili napětí mezi obyvateli, kteří tu už nemohou sportovat, ani ve školách či v klubech,“ řekl starosta.
Příliv uprchlíků vyvolal vzestup nájemného o 5 procent, jelikož zemi se nedaří budovat nové bydlení.
Tato stanice hlásí, že německá vláda oznámila, že zpřísní kontrolu nad přílivem migrantů do země, kritici však tvrdí, že takové sliby říkali i v minulosti, třebas během migrační krize 2016. Příval migrantů však stejně neslábne. Tato situace vedla všech 16 spolkových zemí, aby požadovaly k omezení přílivu migrantů zavedení krizových opatření.
Hněv nad touto krizí se prohlubuje. Většina Němců v řadě průzkumů ukazuje, že země musí přebírání migrantů zastavit. Europe 1 mluvil s Alfonzem, bývalým voličem socialistů. „Krajní pravici jsme tu měli před 70 lety. Nikdo to nechce, ale současná politika nám nedává jinou volbu,“ přiznal.
Alternativě pro Německo (AfD), která tvrdí, že s krajní pravicí nemá nic společného, volební preference za poslední rok narostly a dosáhly 17 procent, což je pětileté maximu a staví je ve volebním výběru před stranu Zelených.
May 22, 2023
editor: REMIX NEWS
author: JOHN CODY