„Proč spolková vláda v Německu podporuje odmítnuté žadatele o azyl místo jejich deportace a využití peněz pro své občany?“ ptá se členka AfD Ulrike Schielke-Ziesing
Každý, kdo v Německu neplatí poplatek za rádio, musí očekávat neustálé šikanování úřadů. Na druhou stranu, cizinci, kteří jsou povinni zemi opustit, ale neudělají to, se už tolik bát nemusí. Úřady jim často udělují „Duldung,“ což znamená, že si mohou německého sociálního státu nadále užívat beze strachu z deportace.
Jak referoval Junge Freiheit, parlamentní skupina AfD chtěla s vládní nedbalostí něco dělat a využít účinnou páku na jednotlivé spolkové země a místní správy, které mají na starosti uplatnění této politiky vůči cizincům. Strana chtěla odstranit platby ze spolkového rozpočtu zatím vyplácené na odmítnuté žadatele o azyl. Ale páteční schůzka rozpočtové komise k úpravě zákona, po které se vládní koalice vychloubala svým nekompromisním přístupem, návrhy AfD shodila úplně ze stolu.
Tato parlamentní skupina usilovala o zkrácení rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Hubertusem Heilem (SPD) ve výši 4,4 miliardy euro.
Strana AfD pro své kalkulace použila azylové statistiky, které ukazují, že v roce 2020 bylo zamítnuto 58 procent žádostí o azyl. Jelikož odmítnutí žadatelé o azyl by ve skutečnosti měli zemi opustit a jejich další pobyt je neospravedlnitelný, tak AfD požaduje odpovídající snížení spolkových výplat jednotlivým spolkovým zemím.
Potenciální úspory v rozpočtu ministra Heila by byly 4,46 miliardy eur. Největšími složkami této částky jsou 1,76 miliardy eur na „náklady bydlení“ a 2,09 miliardy euro výplat sociální pomoci. Ale požadavky AfD byly rozpočtovou komisí rozhodně odmítnuty.
Že AfD narazila na nepochopení, vůbec nepřekvapuje. „Je nepochopitelné, proč spolková vláda podporuje odmítnuté žadatele o azyl, místo aby je řádně deportovala a použila těch peněz pro své vlastní občany,“ řekla Ulrike Schielke-Ziesing z AfD.
Plánem AfD by šlo uspořit skoro čtyři a půl miliardy euro a ty by se podle jejího názoru měly rozumněji využít v jiných oblastech záležitostí práce a sociálních věcí.
Ale nejen to. Zkrácení plateb spolkovým zemím by mělo také užitečné účinky, jelikož ty země by se pak pokoušely uvedeným ztrátám příjmů vyhnout. A spolkoví ministři, jako je ministr Horst Seehofer (CSU), by je pak po zkrácení dávek pro odmítnuté žadatele o azyl měli na podporu svých požadavků na rychlejší deportace. Kdykoliv např. nějací islamisté ze zahraničí spáchají závažné zločiny, tak se volání po rychlých deportacích zase objeví. Tak tomu bylo např., když Abdullah Al Haj Hasan v Drážďanech napadl homosexuální pár. Jeden muž zemřel, přičemž druhý byl hospitalizován s těžkými zraněními.
Tak potom je to nesmírné pokrytectví, když bavorský ministr vnitra Joachim Herrman (CSU) volal po rychlejších deportacích a prohlašoval, že „ochrana občanů má vrcholnou prioritu.“ A ministr vnitra Severního Porýní Vestfálska Herbert Reul (CDU) požadoval, aby „kdykoliv, kdy někdo spáchá teroristický útok, ztratil svá práva hosta. Měla by pak následovat okamžitá deportace.“
Mezi touhou Reula a realitou počínání jeho partaje zeje však ohromná propast. Na konci roku 2019 bylo povinno Spolkovou republiku Německa opustit 249 922 cizinců. Ale z nich dostalo 202 387 cizinců povolení z různých důvodů zůstat. Nedochází k žádným deportacím do Sýrie, ač ve většině částí země válka skončila. Letos však od ledna do října tvrdilo 29 413 žadatelů o azyl, že je ze Sýrie. S 35 procenty tvoří největší skupinu všech 83 735 žadatelů o azyl od ledna do října 2020.
Loni bylo deportováno 22 097 žadatelům o azyl. Roční čísla klesají od roku 2016, kdy bylo vypovězeno 26 375 žadatelů o azyl. Většina deportovaných byli Albánci (1 604), Nigerijci (1 432) a Gruzínci (1 242). Ti ale nemuseli cestovat moc daleko, neboť nejčastěji skončili v Itálii v 2 692 případech, dále v Albánii (1 528) a ve Francii (1 196).
Náhledový obrázek: Tento obrázek je ze středy 28. října 2015, kdy německá spolková policie ve Wegscheidenu u Passau v Německu vede migranty po překročení hranice mezi Rakouskem a Německem. Nová studie odhaduje, že v roce 2017 v Evropě žilo nejméně 3,9 milionu neoprávněných migrantů, ale možná i 4,8 milionu, kdy polovina jich je v Německu a ve Velké Británii. (AP Photo/Kerstin Joensson, file)
December 01, 2020
editor:REMIX NEWS
author:REMIX NEWS