Nevyhnutelný úpadek kartelu OPEC

Po smrti CEO Totalu Chritophe de Margerie 20. října poslal OPEC správní radě této nadnárodní ropné a plynárenské společnosti tento dopis k projevení smutku nad touto ztrátou:

Tímto Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) projevuje nejhlubší zármutek nad zprávou o tragické smrti Christophe de Margerie, předsedy a generálního výkonného ředitele největšího francouzského ropného giganta Total SA, který zemřel, když jeho korporátní tryskáč v pondělí 20. října narazil do sněžného pluhu na ranveji moskevského letiště Vnukovo.

Co v tomto dopise chybělo, byla jakákoliv zmínka o úpadku OPEC, která se už roky pomalu hroutí do sebe. Nedávné události tento proces výrazně urychlily, což z OPEC už činí více teátr, než aby byla hlavním hráčem na světovém trhu energie.

Tim Treadgold, který sleduje světové energetické trhy, před necelým měsícem do Forbes napsal, že porušuje nevyslovované pravidlo žurnalismu: Nikdy nepředpovídej úpadek jakékoliv instituce (stejně jako se to stalo s Markem Twainem, když pak prohlásil, „zprávy o mé smrti byly značně přehnané“), dokud to není tvrdě prokazatelným faktem se zprávou koronera v ruce:

S ohromným rizikem spáchání tohoto kardinálního hříchu … by to tentokrát mohlo být jiné, protože OPEC nad trhem s ropou bez ustání ztrácí kontrolu.

Důvody se zjevně ukazují už i těm nejnevšímavějším pozorovatelům: Když se Saúdské Arábii v létě nepodařil pokus zastavit zrychlující se propad světových cen ropy omezením své produkce o 400 000 barelů denně, tak následně přišla kapitulace s oznámením snížení svých cen, při němž tato země – která kdysi v OPEC bývala „producentem regulujícím výkyvy“ – vzdala jakékoliv pokusy o koordinaci svého úsilí s dalšími členy kartelu a postupuje už sama. Její ministr ropy dokonce na OPEC apeloval, aby zrušil svou zhruba roční schůzi, jelikož jak se to jevilo už i veřejně, že je čím dále jasnější, že jsou to jen shromáždění ropných ministrů bez jakéhokoliv dopadu – jen klub bývalých starých brachů. A když íránský ropný ministr volal po nouzové schůzce před tou naplánovanou na listopad, tak to bylo zcela ignorováno.

Ani sražení cen dalšími členy kartelu nenarazilo na žádné sankce od kartelu. Spíše se takovým srážkám cen další členové kartelu vyrovnávají, a občas více než jen vyrovnávají.

Jak to říká Treadgold:

Dnešní ropná krize se překotila: ty země, které kdysi diktovaly podmínky zbytku světa… teď už čelí existenčnímu dilematu.

K tomu podle Harold Hamma CEO Continental Reources, který vede rozvoj vrtání břidlic v Bakken v Severní Dakotě, nemohlo dojít příliš brzy. Hamm projevoval své potěšení nad bezprostředním úpadkem OPEC v úvodníku do Investor’s Business Daily, kde psal:

OPEC začíná být bezzubým tygrem.

Nedoceněným důvodem pro tento býčí obrat událostí je US energetická revoluce spolu s technologiemi, které ji umožnily…

Amerika už dávno není drobným hráčem globální energetické produkce. Teď už je naše země v dobré pozici s vyhlídkami na energetickou nezávislost do konce desetiletí a pak na energetickou nadřazenost v nadcházejících desetiletích.

Kvůli těmto technologiím vzrostla produkce ropy Spojených států o více než 65 procent za pouhých pět let. Hamm říká, že to Spojeným státům poskytuje bezprecedentní příležitost s OPEC úplně skoncovat:

My můžeme našich téměř neomezených ropných a plynových zásob využít, abychom navždy prokláli srdce OPEC kolíkem, a také bychom to udělat měli.

Netřeba, aby si s tím Hamm dělal starosti. Trh se svobodným oceňováním ropy ten kolík do srdce OPEC zaráží už roky. Jak právě uvedla Mezinárodní energetická agentura, jejich předpovědi poptávky po ropě do roku 2015 byly upraveny dolů v očekávání, že ta mdlá poptávky z ekonomik s potížemi, jako je Japonsko a Čína, spolu s nahoru upravenými odhady dodávek odrážejícími neustálé nárůsty produkce ze Spojených států. V době ropného embarga v roce 1973 zrežírovaného Saúdskou Arábií a dalšími členy OPEC byla světové poptávka po ropě méně než 60 milion barelů denně (bpd). Skoro polovinu toho dodávali členové OPEC, a tak byli v pozici, kdy mohli trestat přívržence Izraele, kteří mu pomohli v Yom Kippurské válce tím, že ztrojnásobili své ceny a uvalili embarga na vývozy do Spojených států a Velké Británie.

To bylo tehdy. Takhle je to dnes: Poptávka je více než 90 milionů bpd, zatímco OPEC z toho dodává méně než třetinu, přičemž Saúdská Arábie dodává jen třetinu produkce OPEC. Řečeno jednoduše, Spojené státy Saúdskou Arábii v produkci předehnaly, zatímco její produkce stagnuje. Její ropná pole teď jedou skoro na maximum produkce, a dochází tam jen k málo investicím do frackovacích technologií, pokud vůbec k nějakým. (Poznámka překladatele: Frackovací technologie nejsou vhodné jen pro těžbu z břidlic. Lze jimi vytěžit i z klasických nalezišť daleko více ropy než jen obyčejným vrtáním, které dostane z rezervoáru jen zlomek té ropy, co tam je. Frackování vytěžitelnost ložiska může tedy značně zvýšit. Původně bylo také právě pro vyšší výtěžnost klasických ložisek vyvinuto, než se přišlo na to, že je ho možné použít i na břidlice.) Je tedy už jen otázkou času, kdy Saúdská Arábie a OPEC upadnou jen mezi poznámky pod čarou v historii ropy.

Jeff Colgan si myslí, že tyhle poznámky pod čarou už byly napsány. Profesor American University Colgan zpracoval výzkumný spis studující cenové chování členů OPEC od roku 1982 a v říjnu 2013 publikoval své výsledky i ve Washington Post:

OPEC jen zřídka, pokud vůbec, ovlivňoval tempo výroby svých členů. Neměl téměř žádný dopad na ceny…

Zjistil jsem, že jeho členové po celou dobu podváděli s plněním svých kvót v dech beroucím měřítku 95 procent, takže změny kvót OPEC měly jen malý dopad na změny produkce; a že produkce členů OPEC běží ve skoro stejném tempu jako u nečlenů této skupiny…

Kterékoliv z těchto zjištění by mohlo vrhnout pochybnosti na status OPEC jako kartelu a kolektivně jsou tím zatraceni.

Tak co je na tom tak závažného? Proč všechno to blbnutí kolem a všechna ta pozornost, kterou tisk schůzkám OPEC v elegantních dějištích po celém světě věnoval? Jak to řekl Colgan:

OPEC je politický klub.

Udržuje si „racionální mýtus“ o své kartelové moci, aby z toho vytloukal politický prospěch a prestiž pro své členy.

To je jednou z dalších výhod, které se můžeme z revoluce frackování těšit. Odhaluje to OPEC jako císaře bez šatů. Přicházelo to sice dlouho. Rozpad kartelu OPEC však už vypadá, že tentokrát je smrtelný.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: www.thenewamerican.com

Čtěte také:

• Čeká nás období dražší ropy i benzínu?
• Saúdská politika srážení cen ropy jim vybuchne do tváře
• Znamení doby? Webová stránka Peak Oil zavírá
• USA má nejvyšší zásoby ropy za posledních 82 let
• Můžou USA ekonomicky poškodit Rusko prodejem státních zásob ropy?

Sdílejte přátelům