Zprávy naznačují, že Obama jmenuje Cartera jako nástupce Chucka Hagela, tedy nového ministra obrany.
„Pokud v tom tedy nebudou žádné komplikace na poslední chvíli.“ Podle nejmenovaného činitele administrativy je právě on na vrcholku krátkého seznamu.
Pentagonská publikace Stars and Stripes uvedla, že on je nejpravděpodobnější volbou. Oznámení by mohlo přijít příští týden.
Bude-li nominace potvrzena, tak to bude Obamův 4. šéf Pantagonu po Robertu Gatesovi, Leonu Panettovi a Chucku Hagelovi.
New York Times uvedl, že jeho „formální nominace se očekává během několika dnů, jakmile Bílý dům uzavře proces prověřování.“
Ten je jediný s vážným výhledem, „který by nebyl vytažen z už probíhající práce.“
Podle experta z Centra pro strategické a mezinárodní studie Anthonyho Cordesmana, „je to o tom, nakolik se s tím chcete natrápit.“
„Proběhne potvrzovací proces, v němž se v Senátu objeví kdokoliv s politickým profilem, kterého bude Bílý dům chtít, aby se v tom trápil.“
S tím, že do ledna to pořád ještě vedou Demokraté, by měl být Carter potvrzen. Podporuje ho i spousta Republikánských senátorů.
Těch jestřábích. Včetně Jamese Inhofeho (R. OK) a Johna McCaina (R. AZ).
McCain vychvaloval Carterovu „nenasytnou intelektuální zvídavost.“ Je to summa cum laude z Yale, Fí, Beta, Kapa absolvent. Patří k Rhodesovým učencům.
Má PhD z teoretické fyziky z Oxfordu. Je to bývalý profesor z Kennedyho fakulty veřejné správy na Harvardu.
Od října 2011 do prosince 2013 byl Obamův náměstek ministra obrany. Jeho skutečný ředitel. Ten co má na starosti denní provoz.
Od dubna 2009 do října 2011 byl Obamovým náměstkem pro obranné akvizice, technologie a logistiku.
Zodpovídal za opatřování technologií, systémů, služeb, dodávek, základny, infrastruktury, energetiku, výzkum a vývoj.
Během osmi let služby na ministerstvu obrany zastával dvě ze tří jeho nejvyšších funkcí. A to, i když nikdy neviděl aktivní vojenskou službu. Pokud by byl potvrzen jako ministr obrany, tak by zastával všechny tři.
Během předchozí služby vedl dvě národně bezpečnostní strategické studie. Ty Bílý dům a Pentagon přijaly.
.jpg "FILM - Neviditelná říše: Nový světový řád definován")
Včetně Obamova Asijsko-pacifického otočného čepu a strategie kybernetického válčení.
To on formuloval strategii IT investic mezi ministerstvem a kybernetickými podniky. I jeho kosmickou iniciativu.
Strategii obsluhovaných a bezobslužných systémů. Další včetně zpravodajských a průzkumných systémů. Speciálních sil. Proti-terorismu.
Obranu proti zbraním hromadného ničení. Logistiku a dodavatelské řetězce. Personalistiku.
I všechny další aspekty operací, technologie a výzkumu a vývoje. A to včetně DARPA (Agentury projektů pokročilého obranného výzkumu) a NSA.
Vedl programy výroby a logistiky. Včetně strukturace programu Mnoha-účelového útočného bitevníku. Tankeru KC-X. Obamovo zvýšené nasazení v Afghánistánu roku 2010.
Některé programy rušil včetně presidentské helikoptéry VH-71.
.jpg "Rozprava o dobrovolném otroctví - Étienne de La Boétie")
Carter je bývalý vyšší ředitel u Global Technology Partners. Zapojoval se do technologického a investičního poradenství pro obranu.
Býval poradcem pro globální záležitosti u Goldmana Sachse. Na Harvardu byl předsedou Kennedyho fakulty mezinárodních vztahů, vědy a bezpečnosti.
V současnosti a před tím sloužil v různých korporátních správních radách včetně MITRE Corp., Mitrek Systems, Draper Laboratory Corp., MIT Lincoln Laboratories.
Býval členem Rady obranné politiky. Rady obranné vědy. Poradního výbory pro mezinárodní bezpečnost ministerstva zahraničí.
Je členem presidentova Výboru managementu a Národního výboru pro federální vztahy mezi managementem a zaměstnanci.
Je členem výboru pro zahraniční záležitosti. Členem Americké akademie umění a věd. Členem pravicové Aspenovy strategické skupiny.
Mezi lety 1993-1996 byl Clintonovým asistentem ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní politiku.
.jpg "Investiční zlato od 1320 Kč")
Odpovídal za formulování politiky k bývalým sovětským republikám, k strategickým záležitostem a politiky jaderných zbraní.
Členové Senátu ho před tím jednohlasně potvrdili jako muže číslo dva a tři na ministerstvu obrany.
Napsal 11 knih. Tucty článků o fyzice, technologii, národní bezpečnosti a managementu.
V roce 2013 ho předseda spojených náčelníků štábů generál Martin Dempsey nazval „über-koumákem“. Když z ministerstva odcházel, tak Dempsey řekl:
„Měli jsme štěstí, že ty jsi bez lesku a slávy pracoval za scénou, abys zajistil protlačení dobrého managementu a zdravého rozumu spolu s disciplínou, takže jsme pořád organizací, která se nadále adaptuje na výzvy, které se před námi objevují.“
„On to dělal zas a znova bez fanfár. Ve skutečnosti si myslím, že by ho šlo nazvat nejdůležitější nejméně známou postavou ve Washingtonu, nebo kdyby se to formulovalo nějak jinak se stejným významem, tak bych s tím souhlasil.“
Když rezignoval, tak Washington Post uvedl, že byl „pro Hagela vzhledem ke svým ambicím vést Pentagon nepohodlným náhradníkem.“
2. prosince uvedla AP, že se považoval za Hagelovo „alter ego“. Jako šéf ministerstva obrany se více zaměří na asijsko-pacifické aliance, věří AP.
I na kyber-obranu, bránění šíření zbraní hromadného ničení. V červenci 2013 tvrdil, že ministerstvo obrany potřebuje čerstvé myšlení.
Je jestřábem vůči Íránu. Na jednu stranu podporuje diplomacii. Na druhou je příznivcem útoku na jeho jaderná zařízení jako na možnou volbu. Více je o tom níže.
V roce 2006 prosazoval chirurgicky přesné bombardování severokorejské platformy balistických raket. To bylo v době před plánovaným testovacím startem.
Říkával: „Nevíme, jestli bude možno severokorejské ambice někdy brzy otupit jinak než silou, a to teprve až US začnou brát toto nebezpečí vážně a pustí se do této hry.“
„Riziko plynoucí z neaktivity se ukáže být daleko větším. Režim v Pchjongjangu uvidí, že jeho zásoby raket a jaderného materiálu převrací regionální rovnováhu v jeho prospěch a poskytují mu štít, za kterým bude moci beztrestně své zájmy prosazovat.“
„Co je horší, Severní Korea má dlouhou historii prodeje svých pokročilých zbraní zemím na Středním východě a provozuje i černý trh s dalšími formami kontrabandu.“
.jpg "Placka revoluce Rona Paula")
Jeho článek ve Foreign Affairs nadepsaný „Správné vedení Pentagonu“ obhajoval „identifikaci hrozeb tak rychle, jak je to jen možné.“
„To neznamená válečné hry pro pět až deset let do budoucna – tedy cosi, co ministerstvo dělá ve svých Čtyřletých obranných studiích.“
Spíše to znamená „určit, kde mají být vojska v poli v kterémkoliv daném okamžiku.“
„Personál na úrovni velení nebo v ústředích často rozpoznává, kdy se nová hrozba začne stávat nebezpečím, moc pomalu.“
„Pentagon musí během války neustále skenovat taktické prostředí a analyzovat, jaký má nová dynamika dopad na kampaň.“
„Pro Pentagon je výzvou chytit se toho, co se dařilo, a zajistit, že lekce z Afghánistánu a Iráku nebudou zapomenuty.“
„Třebaže jsou tyto zkušenosti pořád ještě čerstvé, tak v prvních letech jejich nabývání došlo k příliš mnoha ztrátám na životech, protože Pentagonu se nepodařilo držet krok se změnami na bitevních polích. Už nikdy bychom neměli udělat stejnou chybu.“
Carter se neostýchá být jestřábem. Argumentuje za „intervence dříve, než se z nich vyvinou smrtelné hrozby pro US bezpečnost…“ Jinými slovy, udržuje jako volbu preventivní údery.
Bude-li potvrzen, tak se do věci pustí tvrdě. Na základě jeho dlouhé služby na ministerstvu obrany, kdy formoval politiky, které jsou teď realizovány.
Není jasné, jaký je jeho postoj k jiným věcem. Včetně možných větších US intervencí do Iráku a Sýrie.
Při ohrazování íránského vlivu na Střední východ a při konfrontaci Ruska kvůli Ukrajině.
Jeho reputace je jestřábí. Dejte si tedy pozor. Čekejte více války. Ne méně.
Myslí si to i bývalý kongresman Ron Paul, když říká: „Američanům se říká, že národ se zapojil do ‚nekonečné‘ války.“
Globální intervence je oficiální US politikou. Paul věří, že Carter už probíhající války eskaluje. Jeho jmenování nejspíš znamená Obamův záměr to udělat.
Hagel věřil, že jeho jobem bylo probíhající konflikty ukončovat. Carter se jeví jako jeho protipól.
V roce 2004 prosazoval jako prioritu záměr Ameriky „zastavit zvyšování světových zásob štěpných materiálů, aby se tak zabránilo dalším vládám, zvláště těm nepřátelským ke Spojeným státům, ve výrobě plutonia nebo v obohacování uranu.“
„To bude vyžadovat ustanovení jasné US strategie – v první řadě diplomatické, ale bude-li to nezbytné, tak donucující – aby došlo k naprostému a ověřitelnému odstranění íránského a severokorejského jaderného programu.“
Spojené státy by rovněž měly usilovat o dohodu, že se už nebude produkovat žádný další štěpný materiál ke zbraňovým účelům kdekoliv jinde, včetně Indie, Pákistánu a Izraele.“
V roce 2008 se zapojil do koncipování zprávy nadepsané „Řešení výzev: US politika k íránskému jadernému rozvoji.“
Ta tvrdila, že Írán má v úmyslu vývoj jaderných zbraní. „Tím ohrožuje US a globální bezpečnost, regionální stabilitu a mezinárodní režim nešíření těchto zbraní.“ A to i přes naprostou absenci důkazů.
.jpg "Mikina/Triko - Vaše hloupost jejich síla")
Tato zpráva doporučovala „předsunutí dalších US a spojeneckých sil, vyslání dalších bojových skupin letadlových lodí s minolovkami, rozmístění dalšího válečného materiálu v regionu, včetně dalších baterií proti-raketové obrany, upgrade jak regionálních zařízení, tak vojsk spojenců a rozšíření strategických partnerství se zeměmi, jako je Ázerbajdžán a Gruzie, aby se tak udržoval v provozu nátlak ze všech stran.“
Naléhala na suspendování bilaterální spolupráce s Ruskem ohledně jaderných záležitostí, čímž by se na něj tlačilo, aby přestalo pomáhat Íránu s jadernými, raketovými a dalšími zbrojními programy.
Ta chtěla, aby se zastavilo obohacování uranu Teheránem a celý jaderný program se odstranil. Naléhala na předem dané uzávěrky, kterým se má podvolit. A pokud ne, tak reakce.
A to tím, že „by se útočilo nejen na íránské jaderné infrastruktury, nýbrž také na konvenční vojenské infrastruktury, aby se tak Íránu zabránilo v odpovědi.“
„Na vojenské aktivity se musí při potýkání se s íránským jaderným programem nahlížet jako na neopominutelnou složku celkové strategie, a nikoliv jako na nějakou samostatně uvažovanou volbu.“
„Kompletní strategie obsahuje integraci politických, ekonomických a vojenských prvků a dotahování věcí k definovaným a dosažitelným výstupům.“
„Vojenské akce samy o sobě ale neskoncují s problémem íránských jaderných ambicí jednou pro vždy.“
US strategie by měla obsahovat i „ohrazování a trestání.“
„K prvkům takovéto strategie ohrazování by mohla patřit i řada vojenských opatření jako nálety, blokády, obkličování a zastrašování.“
Jinými slovy vedení války s Íránem. Rizika celo-regionálních konfliktů. Možná i jejich globální šíření. A to včetně konfrontace s Ruskem.
Vedení ministerstva obrany Carterem znamená více války. A to v době četných už zuřících konfliktů.
Předchozí články uváděly, že Obama upřednostňuje masové vraždění a zkázu. Jmenování Cartera znamená směřování věcí tímto směrem.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
Čtěte také:
- Brzezinského děti protlačují novou Studenou válku
- Jaderné zbraně na základnách NATO jsou v nebezpečném světě velkou výhodou
- Nová karibská krize? Rusko přesouvá jaderné střely na Kubu
- Rusko uspořádalo ohromné vojenské cvičení: 155 000 vojáků, 4 000 tanků, 632 letadel, 84 lodí
- Rusko cvičí s celou „jadernou triádou“ i s odpálením mezikontinentální rakety Topol-M