Minulý týden zveřejnila US Army nový dokument strategické politiky nazvaný Znovuzískání dominance nad Arktidou, tj. vyčerpávající 48stránkovou práci s hodnotnými podkladovými informacemi a ohromující grafikou. Kvůli jeho délce by jakýkoliv pokus jej přesně a důkladně shrnout byl sám dílem na několik stran. Místo toho tedy budou uvedena jen nejvýznamnější data a další klíčové složky dokumentu. Co se týče toho, co Pentagon nazývá Dalekým severem, NATO Vysokým severem a žurnalisté vrškem světa, byla sdělena následující fakta a vytažena z té armádní studie.
„Arktida má potenciál stát se sporným územím, kde největší rivalové Spojených států, tj. Rusko a Čína, usilují o použití vojenské a ekonomické moci k získání a udržování přístupu do tohoto regionu na úkor zájmů USA. Národně bezpečností strategie USA zdůrazňuje, že Arktida je koridor pro rozšiřování velmocenského soupeření mezi dvěma regiony – Indo-Pacifikem a Evropou.“
Arktida je místo, kde se stýkají tři americká regionální, zeměpisně určená vojenská velitelství – Severní velitelství, Evropské velitelství (rovněž se mu říká NATO) a Indo-pacifické velitelství.
Existuje pět států s litosférou v Arktidě: členové NATO USA, Kanada, Dánsko a Norsko a pak Rusko. Nová strategie dost otevřeně prohlašuje, že „Je třeba, aby Armáda vytvořila síly schopné spolu se spojenci a partnery účinně soupeřit, aby znemožňovala volné rozhodování soupeřům, kteří se budou snažit získat přístup do regionu a konkurovat v něm.“ To znamená, že Rusko a Čína nejsou popisování jako partneři, dokonce ani ne konkurenti, nýbrž jako soupeři.
Nová armádní politika identifikuje čtyři oblasti soupeření a potenciálního konfliktu mezi USA s jejich spojenci v NATO a Ruskem a Čínou: rozvoj vojenské síly, energie a minerály, doprava a potravinová bezpečnost.
To výše uvedené dělení na spojence a soupeře se podruhé opakuje, kdy se o nich mluví jako o těch, které NATO označuje za autoritářské nepřátele na pravidlech založeného mezinárodního řádu a je to dále v armádním článku vytyčeno následovně:
Ač je většina arktických zemí americkými spojenci, tak velmocenští soupeři Ameriky – Rusko a Čína – si vypracovali arktické strategie s geopolitickými cíli odporujícími americkým zájmům. Rusko se snaží zařídit si suverénní nároky a kontrolu nad přístupy do tohoto regionu. Čína má za cíl získat přístup k arktickým zdrojům a námořním trasám, aby si zajistila a posílila svůj vojenský, ekonomický a vědecký vzestup.
Z vojenského hlediska „je Arktida v podstatě pod ruskou vojenskou mocí.“ US Army je dokonce nucena uznat, že: „Rusko jako stát s největší rozlohou země kolem Polárního kruhu má mezi hlavními prioritami obhajobu svých historických práv vlády nad Dálným severem při zajišťování svých teritoriálních zájmů proti zájmům států přidružených k NATO.“
V roce 1949 nikdo ve Washingtonu ani Bruselu nepředjímal, ani nijak nepředvídal, že ta nově založená Severoatlantická obranná organizace se vyvine do Severoarktické obranné organizace. Ale o šedesát let později právě to už NATO uznává.
Ohledně vojenských obav Ameriky týkajících se soupeření o energii v Arktidě, dokument konstatuje:
75% ruské ropy a 95% jeho zásob zemního plynu leží na Severu. Arktida představuje téměř 20% ruského domácího produktu, 22% jeho exportu a přes 10% všech ruských investic.
A obecně:
Podle většiny odhadů je v Arktidě až 13% ropy světa, čili 90 miliard barelů, stejně jako 30% světového zemního plynu, odhadováno 47 bilionů krychlových metrů. Arktida má navíc ohromná ložiska technických kovů (hliník, měď, železo, nikl a cín), drahých kovů (zlato, platina a stříbro), drahých kamenů (diamantů), dalších minerálů (apatitu, grafitu a sádrovce) stejně jako uranu. Pro digitální společnost celého světa je možná nejdůležitější, že Arktida je rovněž zdrojem kovů vzácných zemin (dysprosium, neodym a prazeodym). Tyto kovy umožňují miniaturizaci součástek leteckých motorů a pokročilých zbraní stejně jako televizí, chytrých telefonů, notebooků, automobilů a léků na rakovinu.
To by jasně mohlo zakládat důvod pro boje o Arktidu.
Mapa od Army Times
V pozoruhodném přiznání pravdy, které se určitě nedostane do tiskových zpráv a akademických diskusí o tomto dokumentu, uznává, že „ruské snahy o obnovení svého vojenského postavení v Arktidě jsou primárně k účelům obrany vlastního území a ochrany schopností Ruska zasadit odvetný úder.“
To je v obou případech k obranným účelům. Možnost odvetného úderu je v první řadě – a člověk doufá výlučně – k účelům odstrašení.
USA a Británie prováděly desítky let ponorková cvičení pod polárním ledovým příkrovem údajně posledním obranným valem ruských jaderných ponorek, které jsou samy poslední linií odstrašujícího odvetného úderu. Expanze Pentagonu a NATO do Arktidy je zčásti úsilím zbavit Rusko možnosti odstrašování nebo odpovědi na společný první úder USA a NATO, ať už konvenční nebo jaderný.
K rámcovému účelu obnovení a udržení vojenské dominance nad Arktidou „vytvoří Armáda síly bojeschopné v Arktidě, aby soupeřila a zvítězila v rozsáhlých operacích v extrémně chladném počasí a prostředí vysokých zeměpisných šířek.“
V části nazvané Projekce moci napříč Arktidou dokument konstatuje: „Armáda zlepší materiální připravenost jednotek bojeschopných v Arktidě, aby v regionu vedly rozsáhlé operace,“ zčásti pomocí probíhajících válečných manévrů jako Arktický válečník a Arktický průsek konaných spolu se spojenci v NATO.
Arktida se může stát rozhodujícím bojištěm 21. století. Sázky by mohly být vysoké.
BY TYLER DURDEN
THURSDAY, MAR 25, 2021 – 10:20 PM
Authored by Rick Rozoff via AntiWar.com,
Náhledový obrázek: Složka US Army cvičení v Arktidě