Pro americké akcie byly cenové pohyby v posledních třech měsících dost odlišné od čehokoliv, co jsme viděli dříve. V průběhu poslední pandemie prováděli mnozí komentátoři srovnávání se španělskou chřipkou v roce 1919; avšak reakce amerického akciového trhu byla v té době dost odlišná, skládající se menšího propadu, po němž přišel běh k novým výšinám. Předchozí velká pandemie přišla na konci první světové války, tj. v době, kdy byla globální ekonomická situace od základu odlišná od té dnešní. Nemůžeme odvozovat vhled do ní ze srovnání se španělskou chřipkou, kromě naděje, že tato epidemie zmizne stejně rychle jako její předchůdce, tudíž bychom snad mohli vytáhnout nějaké poznatky z revize posledních osmi medvědích trhů v USA.
1968 – 1992
Než se podíváme na každý medvědí trh, krátce se dotkneme definice tohoto slova. Medvědí trh je definován jako propad o více než 20% procent od předchozí výšky, přičemž korekce se popisuje jako pokles mezi 10% a 20%. Podobně býčí trh se vyhlašuje, když trh vyletí více než 20% z hlubin jeho medvědího trhu. Avšak pro dlouhodobého investora na vrcholu býčího trhu 1962 až 1968 to byly bolestivé zážitky. Trh se dostal do nových výšek až v listopadu 1992, po celých 24 letech. Graf níže to ukazuje o něco názorněji:
Zdroj: Macrotrends
Pro ty, kdo si vzpomínají jen na krach 1987, stojí za to připomenout, že výšiny S&P 500 v listopadu 1968 byly 784,92, tj. výše než v srpnu 1987 (739,08). Medvědí trh byl v roce 1982 v mnoha ohledech ještě hlubší, jelikož v něm se S&P 500 dostal do hlubin, do nichž se předtím propadl v červnu 1954 – o 28 let dříve.
1968 až 1970 – zhroucení Bretton Woodu
Medvědí trh 1968 až 1970 se vyvinul souběžně s postupným zhroucením Bretton Woodské smlouvy o měnových kurzech – o Zlatém standardu. Tato smlouva byla nakonec opuštěna v roce 1971, kdy během té doby probíhala inflace spotřebitelských cen citelná po celém rozvinutém světě. V průběhu medvědího trhu Federální rezervy (Fed) na cenovou inflaci reagovaly zvednutím úrokových sazeb od 4% do 9%.
1972 až 1974 – První ropná krize
Zotavení akciových trhů poté, co byly zahraniční směnné kurzy osvobozeny od okovů, mělo jen krátkou životnost a trh se opět propadl, jelikož nastala první ropná krize. Fed zase jednou sehrál svoji roli, když aktivně utáhl úrokové sazby z 3,5% až výšku 13%.
1976 až 1980 – První monetární restrikce
V roce 1976 byly oficiální úrokové sazby zpět dole na 5%. Po ropném šoku přišel krátký býčí trh poté, co se ke konci chýlila Vietnamská válka. I přes velice mírný vzestup úrokových sazeb, se akciový trh dostal na vrchol v prosinci 1976. Tento trh začal s vleklým poklesem, jelikož Fed se pustil do bitvy s pokračujícími dopady inflačních tlaků. V březnu 1980 se úroky dostaly na vrchol 20%.
1980 až 1982 – Druhá monetární restrikce
Propad US trhu na konci 80. let byl také důsledkem politiky Fedu. Mezi březnem a červnem 1980 sazby Fedu na peníze poklesly z 20% na 9,5% – kdy akcie v reakci vyletěly nahoru. Inflace však zdaleka nebyla mrtvá; v červnu byl index spotřebitelských cen, tj. US CPI index, dosáhl nejvyšší úroveň všech dob 13,6%. Fed čekal do srpna, než zareagoval, ale v listopadu byly sazby zpět na 20%. Graf níže ukáže index S&P 500 od prosince 1997 až do dubna 1983:
Zdroj: Macrotrends.com
Akciový index S&P 500 se propadl na dno v srpnu 1982 a do dubna 1983 dosáhl nových výšin. Tón tomu dával Fed s tím, že roku 1982 se uzavíral na 8,5%. Další graf ukazuje vývoj sazeb Fedu na půjčování peněz během tohoto těkavého období:
Zdroj: Trading Economics, Federal Reserve
1987 až 1988 – Černé pondělí
Býčí trh 1983 – 1987 náhle skončil poté, co napětí na Středním východě dosáhlo zběsilého vrcholu; Írán pálil rakety na ropné tankery v Zálivu a USA reagovaly zničením íránských ropných plošin. Úrokové sazby padly na dno v září 1986 na 5,75%. Následně do dubna 1989 vyrostly na výši 9,75%. Akciový trh se zhroutil v říjnu 1987 a zažil, jak nově zvolený předsedu Fedu Alan Greenspan prudce změnil kurz, aby zmírnil vnímané riziko vytvořené kolapsem akciového trhu tím, že zabrání rozšíření nákazy do širší ekonomiky:
Zdroj: Trading Economics, Federal Reserve
Akciovému trhu trvalo nějaký čas, než získal svůj řád; bylo to konec konců poprvé, kdy byl nasazen ‚vklad Federálních rezerv‘. Při pozdějších krizích finanční trhy reagovaly daleko rychleji v očekávání, že Fed provede záchranný zásah.
Zdroj: Macrotrends.com
Předběžné utažení, k němuž došlo na jaře 1988 způsobilo, že Fed obviňovali, že ‚zanedbal situaci;‘ inflace nadále rostla. Avšak akciový trh v průběhu toho zažil nárůst úrokových sazeb. Padla Berlínská zeď a země bývalého SSSR se otevřely a znovu připojily ke globální ekonomice. Převládl nově objevený optimismus.
1990 – červenec až říjen – Válka v Zálivu
Válka v Zálivu v červenci 1990 způsobila prudké zastavení zotavování trhu. Fed reagoval na propad S&P 500 sražením sazeb z 8,25% na 4% během příštích 15 měsíců. Do dubna toho roku index S&P 500 se dokonce dostaly největších výšil 90. let. A zase utažení úrokových sazeb vytvořilo podmínky pro korekce medvědím trhem a tato geopolitická událost se pro to stala katalyzátorem.
2000 až 2002 – Krach Dotcomu
Medvědí trh byl tažen prasknutím bubliny technických společností. Objemy IPO (nové úpisy akcií) byly v předchozích dvou letech bezprecedentní. Opatřit si kapitál bylo snadné a spekulace bujely. Trh se nakonec dostal na vrchol v srpnu 2000 celých 10 měsíců poté, kdy Fed začal zvedat sazby. Jakmile se akciový trh vyděsil, sazby se zhroutily, aniž by nějak výrazně rostly až do léta 2004:
Zdroj: Trading Economics, Federal Reserve
Akciový trh byl v potížích i přes snižování úrokových sazeb, kdy mu nohy ještě podrazily teroristické útoky v září 2001. 30 měsíců medvědího trhu vymazalo 49,1% hodnoty ze S&P 500:
Zdroj: Macrotrends.com
2007 až 2009 – Globální finanční krize
Tehdy z amerického trhu s domy vznikla největší finanční krize od Velké deprese, ale pomohlo tomu obecné zmírnění inflace v porovnání se 70., 80. nebo 90. roky. Fed opět sehrál svoji roli při ‚zabránění rozkladu;‘ ale bohužel s tím přestali moc pozdě, takže už nezmírnily excesy boomu bláznivého půjčování, který vytvořil podmínky pro implozi:
Zdroj: Trading Economics, Federal Reserve
Akciový trh zůstal zjevně vypadat slibně a začaly se hromadit důkazy, že se vytvořila kreditní bublina, která zastínila i boom dotcom:
Zdroj: Macrotrends.com
Během posledních fází boomu prodeje domů ‚bojovali američtí poskytovatelé úvěrů s Fedem‘ tím, že uvolňovali své zápůjční standardy a vydávali půjčky ‚bez podkladů‘. Investiční banky podněcované ratingovými agenturami tyto úvěry balily dohromady do vysoce oceňovaných cenných papírů. Finanční systém se nakonec začal hroutit pod vahou půjček nízké kvality zamaskovaných jako vysoce ceněné cenné papíry. Následovalo mnoho bankrotů a půjčky se nakonec rozprodaly za skličující cenu. Následný medvědí trh trval 17 měsíců, během nichž se S&P 500 zbavil 56,4%.
Medvědí trh Covid a získané poučení
George Santayana jednou řekl: ‚Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni si ji zopakovat.‘ Podíváme-li se zpět na posledních osm medvědích trhů, tak to vypadá zřejmě, že akciový trh by nikdy neměl ‚bojovat s Fedem.‘ Je však také jasné, že každý medvědí trh vyvolá odpověď Fedu. V tomto smyslu krize 2020 COVID postupuje po dobře známé cestě:
Po více než devíti letech na 0,5% začal Fed v říjnu 2016 zvyšovat úrokové sazby. Do konce roku 2018 dosáhli vrcholné výšky 2,5%, ale projevy zpomalování globální ekonomiky a eskalace obchodní války mezi USA a Čínou způsobil, že Fed začal s preventivním uvolňováním ještě před současným nárůstem medvědího trhu.
Konečné pochopení v únoru letošního roku, že pandemie COVID-19 bude vyžadovat globální karanténu, vedlo k okamžitému přehodnocení korporátní předpovědi zisků. S&P 500 spadl o 35,4% za necelý měsíc. Spíše než Fed to bylo vláda USA, kdo první poskytl pomoc k dosažení fiskálního kohoutku. Fed, který si nepřál být obviněn, že ‚tančí, když Řím hoří,‘ tak 15. března reagoval snížením sazeb z 1,75% na rekordně nízkých 0,25%. Načež se index S&P 500 dostal na dno 23. března. Odrazil se ale tak rychle, že nadchl i medvědí trh během celých tří obchodování:
Zdroj: Trading Economics
Snížení úrokových sazeb pomohlo, ale ohromné fiskální stimuly se staly odlišností od osmi předchozích reakcí tržní politiky.
Co se týče poučení, jaká jsme si z toho odnesli, je pořád ještě příliš brzy to vědět najisto. Jestli, jak to vypadá na začátku, je smrtnost na virus COVID nižší, než se původně očekávalo, mohla by se globální ekonomika znovu pro business otevřít velice rychle. Také je možná nižší riziko dramatické druhé vlny. Čas to ještě ukáže. Bez ohledu na výsledky v dlouhodobějším výhledu mnoho podniků kvůli této krizi nenapravitelně oslabilo a tyto podniky nepřežijí. Mezitím se ukázala být politika nulových úroků Fedu jako impotentní.
Účinek umělého snižování úrokových sazeb od finanční krize 2008/2009 s určitým zpožděním přinesl rozvoj nesmyslných investic. Nyní tedy Fed vyhlásil, že upřednostňuje ‚kontrolu výnosové křivky‘, místo aby experimentoval s negativními sazbami. Veřejně obchodovatelné společnosti, které se mohou zadlužit, možná naleznou úlevu, jelikož Fed má v plánu kupovat chudší a chudší kredity. Tento nový politický přístup, doufejme, podpoří trvalý ekonomický růst pouze částečným zmírněním už dlouho odkládaného ‚doražení zombií.‘
Těmi, kdo táhli většinou v uplynulém desetiletí trh, byli investoři do ‚Hodnot‘, jelikož indexované fondy získaly lví podíl na aktivech. Teď se prostředí změnilo a krácení úrokových sazeb už nenabízí levnou alternativu v dobře odhadnutelné hodnotě. Indexu S&P 500 trvalo od roku 1968 do roku 1992, než vyrostl k novému vrcholu všech dob. I my možná vstupujeme do nové éry, kdy centrální banky už nepovažují za svoji povinnost určovat hodnotu trhů s aktivy. Fiskální kohoutek pro štědrost vlády je svévolnější; bude třeba do větší hloubky porozumět korporátní hodnotě, abychom oddělili zrno od plev. Bohužel ale trhy nebudou svobodnější, nýbrž budou jen puštěné ze řetězu ze záštity Fedem.
– June 2, 2020
Zdroj: https://www.aier.org/article/what-we-can-learn-from-other-bear-markets-since-the-late-sixties/