Lidé (78%) jsou nespokojeni s rozdíly v příjmech ve společnosti a chtěli by je srovnat. Zároveň však považují za správné (69%), aby schopní lidé měli vyšší příjmy. Tahle schizofrenie mě vždycky dostane. Plus mínus tedy lidé na jedné straně vidí v rozdílnosti výše příjmů společenský problém, aby si vzápětí sami sebe představili ve skupině těch, kteří vyšší příjem mají. Pak by jim zřejmě onen rozdíl nevadil. Jen kdyby tak byli stejně schopní, jako ti, co ho mají už teď…
Domnívám se, že ještě nikdy v historii lidstva neexistoval tak uměle nastavený svět a společnost lidí v něm, jako je tomu nyní. Stále více posiluje stav, kdy se v zájmu jakéhosi zdánlivého všeobecného blaha veze stále více lidí na zádech jiných, přičemž povinně nastavených zad je stále méně, zatímco lidí, kteří na ně naskakují, přibývá. Děje se tak programově o to víc, čím více mohou jedni rozhodovat o penězích druhých a to zcela legálně a bez toho aniž by je za takové nemravné chování stihl jakýkoli trest.
Ve skutečnosti jsme dotáhli společnost do období systémového parazitismu. V neregulované přírodě je parazitismus mnohdy přínosem pro obě strany. U lidí to tak nefunguje, protože jsme tento vztah pokřivili povinnou nutností hostitele snášet i takové parazity, které hostiteli nejenže nic nepřináší, ale zároveň ho zabíjejí. Zatímco hostitelů ve společnosti ubývá, parazité se množí.
Ronald Reagan kdysi řekl: „Vládní pohled na ekonomiku lze shrnout následovně: Pokud se to hýbe, zdaňme to. Pokud se to stále ještě hýbe, regulujme to. Pokud se to přestane hýbat, dotujme to.“ Tento věrný popis stavu současné společnosti nemůže vést nikam jinam, než ke kolapsu celého systému. Těším se na něj. Uměle nastavená sociální bublina, které se říká sociální smír, přestože je to prachsprosté politiky posvěcené vydírání, sloužící jako nástroj současné podoby vládnutí, splaskne a svět se přiblíží k přirozenosti. Možná že budou parazité umírat. Měli si však dříve uvědomit, že zabít si hostitele vyššími daněmi a jejich regulací, podpořenou sankcemi za to, když nenastaví záda, bylo fatálním omylem. Rozdíly mezi lidmi ve společnosti jsou totiž skutečným a jediným oprávněným hnacím motorem úspěchu každého jedince. Jestli si s touto příležitostí někdo neumí poradit a využít ji ku prospěchu svému a své rodiny, není to chyba těch, kteří umí.
Podle výsledků průzkumu agentury STEM „požadují dvě třetiny naší veřejnosti, aby vláda pomocí vyšších daní přerozdělovala příjmy těch, kteří jsou na tom dobře, ve prospěch těch, kteří na tom dobře nejsou“. Jsem tedy příslušníkem jedné třetiny, která říká „ne“. A já za sebe dodávám, v kontextu všeho výše uvedeného, „ani omylem“. A Vy?
František Matějka je členem Svobodných vyšlo na blog.idnes.cz
Kam dál: