(El – Chapo, nedáváno vydaný drogový boss; foto: Wikimedia Commons)
“Legalizovat drogy? Federální soudci, prokurátoři, úředníci, právo vykonávající personál a vězeňská služba by měli málo co na práci, případně nic.” – Jacob G. Hornberger, Future of Freedom Foundation.
Ministerstvo spravedlnosti USA je u vytržení, že se nakonec podařilo zajistit z Mexika vydání známého drogového bosse jménem Joaquin Guzman Loera, přezdívaného El Chapo. Obžalován v New Yorku, El Chapo je obviněn z řízení multimiliardového drogového obchodu, který údajně zahrnoval vraždy nespočtu lidí.
Nikoli překvapivě mainstreamový tisk tomuto zatčení a obžalování věnoval velkou publicitu. Kauza se těšila půlce stránky Yew York Times.
Rovněž nikoli překvapivě vymahači práva ze zatčení udělali řádný příběh. Jak psaly Times, státní zástupce v Brooklynu kauzu nazval „milníkem v honbě za překupníkem, který byl ve své zemi myticky označen za psance typu Robina Hooda, jenž sériově utíká z vězení.”
Znamená to, že několik desetiletí trvající drogová válka končí?
Ne tak zcela. Ve skutečnosti to znamená, že drogová válka bude pokračovat natrvalo, než Američané nakonec budou žádat, aby tento selhávající, destruktivní, vražedný, drahý a bezvýsledný vládní program byl ukončen.
Zatčení EL-Chapa není nic jiného, než opakující se deja vu, jelikož se to opakuje od 60. let. Cyklus se nikdy neuzavře, zatknou velké zvíře, dají tomu masivní publicitu, osobu usvědčí a pošlou za mříže po zbytek života a …drogová válka pokračuje.
Je to princip jednoduchý jako zákon nabídky a poptávky. Jakmile zhaftnou jednoho chlápka, je rychle nahrazen někým dalším z dané organizace či od konkurence. Zhaftnou pak dalšího. To samé se opakuje.
Ale nutno poznamenat: proces zajišťuje, že státní zástupci mají co dělat. To samé policejní šéfové. Soudní úředníci. Federální soudci. Drug Enforcement Administration. Správci věznic a bachaři. Mají stálý příjem od daňových poplatníků.
To je vše, co z drogové války vzniklo – daněmi živený kšeft, způsobující poprask pro federální byrokraty, z nichž všichni na soustavných kauzách participují.
Poprask jsem měl z první ruky jako teenager. Vyrostl jsem v Laredu v Texasu, nacházejícím se na Mexicko-Texaské hranici. Laredo bylo vždy drogovým transportním městem pro drogy proudící z Mexika do USA. Když jsem byl na střední škole, můj otec, státní zástupce, pracoval jako soudní úředník. Když byl někdo zatčen, předvedli ho k tátovi. Byl k němu předveden sám Timothy Leary, onen LSD guru. Otec byl placen od počtu slyšení, která vedl. Drogovými procesy vydělal. Pomohlo to mě a mé sourozence vydržovat na škole.
Když jsem ukončil práva, vrátil jsem se do Lareda právo vykonávat. Soudy byly drogovými případy přecpané. Trestní obhájci byli v balíku.
A stejné věci se děli na konstantní nekončící bázi – chycení drogových bossů, velká publicita, velká prohlášení federálních prokurátorů, usvědčení, uvěznění a samozřejmě konstantní příliv peněz od daňových poplatníků všem soudcům, prokurátorům, úředníkům a právo vykonávajícímu personálu zapojenému do drogové války.
Je pouze jediný způsob, jak drogové dealery odstřihnout od jejich byznysu: drogy legalizovat. Netřeba dodávat, že by to také znamenalo, že by federální soudci, prokurátoři, úředníci, právo vykonávající personál a vězeňská služba měli málo co na práci, případně nic.
Proto drogová válka pokračuje.
Zdroj: http://www.fff.org/2017/01/24/perpetual-drug-war-deja-vu/