ŘÍM – Papež František řekl, že věří, že ta pandemie čínského koronaviru je „určitě odvetou přírody“ za pochybení lidstva při řešení „katastrof“ spáchaných člověkem rozpoutanou klimatickou změnou.
Když se Britský žurnalista Austern Ivereigh pontifika ptal, zda je krize COVID-19 příležitostí k „ekologické přestavbě,“ tak jej papež znovu ujistil, že věří, že to lidstvo přírodu k tomu vyprovokovalo, když tak nedostatečně reaguje na klimatickou krizi.
„Ve španělštině je přísloví: ‚Bůh odpouští vždy, my odpouštíme něco, ale příroda neodpouští nic‘,“ řekl v interview publikovaném ve středu František. „My jsme na ty dosavadní kousíčky katastrof nereagovali. Teď už dokonce ani nikdo nemluví o požárech v Austrálii nebo si nevzpomene, že před rokem a půl šlo přeplout Severní pól na člunu, protože tam všechny ledovce roztály? Teď už ani o povodních nikdo nemluví.“
„Nevím, jestli je to pomsta přírody, ale určitě je to odpověď přírody,“ dodal.
„Každá krize představuje jak nebezpečí, tak příležitost: příležitost před tím nebezpečím uhnout,“ řekl. „Dnes, jak věřím, jsme správně museli zpomalit svoji výrobu a spotřebu a začít se učit od přírodního světa a kát se před ním.“
Už minulý měsíc se papež s touto vírou svěřil španělskému žurnalistovi, když trval na tom, že pandemie koronaviru je pláč přírody, abychom ji poslouchali.
Na dotaz, zda je pandemie COVID-19 způsob, jakým se příroda „mstí“ lidstvu, pontifik poukázal, že příroda se tak dožaduje pozornosti.
„Ty požáry, zemětřesení…, to příroda hysterčí, abychom se o ni konečně začali starat,“ řekl.
Také loni v prosinci vykřikoval papež, že ty přírodní katastrofy, jako ohromná bouře, co postihla severní Itálii na podzim 2018, jsou poplašné signály přírody, aby nás přiměla k ekologismu.
„Tyto události nás děsí,“ řekl František. „Jsou to poplašné signál, které k nám vysílá stvoření, čímž nás předvolává, abychom okamžitě přijali účinná rozhodnutí, jimiž zachráníme náš společný domov.“
V roce 2015 se František stal prvním papežem v historii, co věnoval celý encyklický dopis záležitosti ekologické péče, když v něm zlořečil vykořisťování přírody člověkem.
Země „se teď na nás obrací s pláčem, kvůli těm ranám, které jsme jí svou nezodpovědností zasadili při kořistění a zneužívání toho dobra, jímž ji Bůh obdařil,“ napsal František. „My jsme se začali vidět jako její páni a majitelé oprávnění ji ze své zvůle plundrovat. Ta násilnost se nám uhnízdila i v srdcích, rozdrásaných hříchem, a ta se odráží i v symptomech choroby zřetelných v půdě, ve vodě i ve vzduchu a viditelných na všech formách života.“
„Teď, když zíráme na tu globální ekologickou zkázu, tak bych si přál promluvit ke každému člověku žijícímu na této planetě,“ pokračoval papež tím, že tuto údajnou ekologickou krizi srovnával s jadernou krizí éry Studené války.
František rovněž vykazuje sklony přírodu personalizovat, když poukazuje, jak „pláče“, když s ní zacházíme hrozně.
Situace jako ztráta biodiverzit a ekonomická nerovnost „způsobily, že sestra země se k nám spolu se všem opuštěnými našeho světa obrací s pláčem v prosbách, abychom nastoupili jiný kurz,“ napsal. „Nikdy jsme svému společnému domovu neubližovali tak krutě a nezacházeli s ním tak hrubě, jako to děláme v posledních dvou staletích.“
Od té doby se papež stal jedním z nejhlasitějších odpůrců globálního oteplování, kdy naléhal na přijetí „drastických opatření“ k boji s „klimatickou nouzí, která smrtelně ohrožuje přírodu i život sám.“
„Příliš mnoho z nás se ke stvoření chová jako tyrani,“ prohlásil. „Vynaložme úsilí ke změně a k přijetí jednoduššího a ohleduplnějšího stylu života!“
„Už nastal čas, abychom konečně zrušili svoji závislost na fosilních palivech a rychle s velkou rozhodností přešli k nějakým formám čisté energie a k trvale udržitelné a recyklační ekonomice. Poslouchejme rovněž domorodé kmeny, jejichž věky stará moudrost nás může poučit, jak ve vztahu k ekologii žít lépe,“ řekl.
František rovněž pokáral politické vůdce za malé nadšení pro reakci na klimatickou krizi, když poukazoval, že ta jejich „ubohá“ rozhodnost při rušení emisí odhaluje, jaký je u nich nedostatek politické vůle.
VINCENZO PINTO/AFP via Getty
9 Apr 2020