„Je to nepřijatelné propojení mediálních, politických a podnikatelských zájmů, řekl bych za hranicí skandálnosti. Jsem přesvědčen, že toto skandální propojení politiky, byznysu a médií nemůže pokračovat,“ prohlásil premiér Nečas na adresu Radka Johna. A že prý ho sněmovna musí odvolat ze všech funkcí, pozic a výborů, ve kterých je.
Nechám bez komentáře působení Radka Johna v politice, stejně jako byznys plán Víta Bárty s názvem Věci veřejné. Reakci premiéra Nečase však komentovat chci. Ano, možná nechtít, při jisté míře vytočení na Johna, pojmenoval jeden ze základních problémů současného systému. Propojení mediálních, politických a podnikatelských zájmů, které v praxi ovlivňuje vše, co by mělo zůstat výsostně v oblasti politické, je tím základním problémem. Jenže to není problémem dneška a ohlášeného nástupu Radka Johna zpět mezi investigativní novináře. To je problém, který přetrvává už více než dvacet let a na jehož začátku stála i ODS.
Pan premiér pravděpodobně dělí toto spojení na nepřijatelné a přijatelné. Zřejmě zná i hranici, která ještě skandální není – a logicky i hranici, která už skandální je. Jenže Radek John nedělá nic jiného, než co tu předvádí všechny parlamentní strany bez rozdílu. Propojení mediálních, politických a podnikatelských zájmů totiž zcela vytěsnilo jakékoli ideje, jakoukoli skutečnou politickou diskusi, jakékoli úvahy na téma stát a občané. Toto propojení dalo základ zákonům na míru a korupci, přičemž jediná debata, která se vede mezi parlamentními stranami, je o výši daní, ze kterých to propojení bude financováno. Radek John je jen jednodušší a méně ostřílený a protřelý, než staří pardálové, a tak to, co ostatní dělají také a na čem je bohužel existence současných parlamentních stran založena, dělá po svém.
Pokud premiér Nečas opravdu cítí, že toto propojení mediálních, politických a podnikatelských zájmů je za hranicí skandálnosti, pokud opravdu toto skandální propojení nemůže pokračovat a Johna by měla sněmovna vylít ze všech funkcí, pozic a výborů, pak má-li být měřeno stejným metrem, nabízí se poměrně jednoduchá otázka: Pane premiére, prosím Vás, a kdo v té sněmovně pak zbude? Vždyť už tam i díky ODS o nic jiného, než skandální propojení médií, podnikatelských a osobních (nikoli politických) zájmů nejde. Vždyť na tomto spojení jsou na samém začátku už v principu postaveny samotné volební kampaně, takže očekávat, že to po volbách bude jiné, je minimálně dětinské.
Petra Nečase považuji za nejslabšího premiéra, kterého si to, co si říká pravice, mohlo do svého čela zvolit. Jistě, můžete namítnout, že po případném pádu vlády by se vedení ujali socialisté s komunisty. Neblbněte. Podívejte se objektivně na těch dvacet let zpátky. V době, kdy diskuse na téma moci státu nad občany není vedena a současná podoba sociálního státu je brána jako neměnný status quo a východisko pro vládnutí, je vážně úplně jedno, kdo to tu povede. V principu to dělají stejně a hádají se před kamerami jen aby se neřeklo. Bojí se toho status quo jen dotknout, aby se nestali ze dne na den zbytečnými, kterými pro život člověka a fungování firem stejně jsou – či spíše škodí.
Mimochodem, už i podnikání je snazší ve Rwandě nebo Gruzi, než v Česku…
František Matějka vyšlo na:
Pane premiére Nečasi, zmizte už a vezměte si je všechny s sebou