Ve Francii vypukl chaos, jelikož ulice Paříže zaplavily tisíce protestujících, aby se ozvaly na Den Bastily. Členové proti-Macronovských Žlutých vest, Antifa a další agitátoři černého bloku se přidali k davům, takže se to rychle zvrhlo do bouří, kdy napadají místní policii.
V úterý se tisíce lidí vydaly na pochody Paříží na Den Bastily, tj. francouzský Národní svátek, kterým se slaví výročí útoku na Bastilu 14. července 1789, tj. symbolického začátku Francouzské revoluce.
Někteří z 2 700 lidí se shromáždili na výzvu několika odborových organizací, včetně CGT a Slidaires stejně jako Inter-HospitalCollecive. Ti požadovali, aby vláda slíbila více financování nemocnic, kterým po čínském koronaviru chybí hotovost, uvádí francouzský vysílač La Chaîne Info.
Jak k tomu při oslavách zahájení Francouzské revoluce Bastilou bývá, byla scéna plná násilí páchaného rukama radikálních levičáků. Francouzská policie byla fyzicky napadána rváči černého bloku, kteří na policajty vrhali plynové kanystry se slzným plynem a podomácku zbastlené rakety.
Video na sociálních médiích ukazuje demonstranty mávající vlajkou Antifa.
„Také Žluté vesty, ultra-žluté a rozvratné živly se přidaly do řad demonstrantů, aby páchaly podlé a zlovolné násilí,“ řekl La Chaîne Info policejní zdroj.
„Několik žandárů zranili v 15:30 h, kdy se do nich trefili projektily a slzným plynem. Několikrát byl obnoven klid, než se to napětí vrátilo,“ dodal zdroj.
V reakci na propuknutí násilností prohlásil poslanec Národního shromáždění za liberálně konzervativní stranu Les Républicains: „Na naši policii v Paříži na tento národní svátek násilně útočili barbaři. Taková eskalace násilí proti těm, kdo nás chrání, je nesnesitelná.“
„Jak dlouho to budeme snášet?“ ptal se Ciotti.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v televizním interview ke Dni Bastily slíbil, že vláda utratí dalších 100 miliard € za ekonomické stimuly navíc k těm 460 miliardám €, které byly utraceny ke zmírnění ekonomických škod způsobených čínským koronavirem.
Francouzská ekonomika byla těžce postižena uvalením jedné z nejpřísnějších karantén v Evropě, kdy bude na podporu v nezaměstnanosti odhadem do počátku roku 2021 nutno dát milion lidí, kteří, nebýt toho viru, by práci měli.
„Postihnou nás výluky z práce a dojde k masivnímu vzestupu nezaměstnanosti,“ řekl Macron pro Financial Times spolu se sliby dalších opatření, jako jsou rušení vyplácení sociálního zabezpečení a pomoc nástup do zapracování pro absolventy škol, aby se posílila zaměstnanost.
Macron řekl, že vláda zavede „plán proti vysazování z práce“, který bude zahrnovat rušení sociálních dávek a pomoci a podpory na zapracování učňů s dodatkem: „Prioritou tohoto léta je návrat do práce do podzimu, jsou to pracovní místa.“
„Navíc k už oznámeným penězům v plánu zotavení dáme nejméně 100 miliard € na zajištění průmyslového, ekologického, místního, kulturního a vzdělávacího nového rozběhu,“ řekl.
„Jsem přesvědčen, že do 10 let budeme moci vybudovat úplně jinou zemi,“ předpověděl tento francouzský vůdce.
Svými sliby utrácení ale pan Macron moc nezklidnil nepokoje mezi pracovníky zdravotní péče ani levicovými odboráři.
Sestra z neurologie v Maubeuge Gullaume Rosye řekla, že navržený nárůst platů zdravotníků o 183 € měsíčně je „nedostatečný“ s tvrzením: „Žádali jsme o průměrný nárůst platů 300 €.“
„Existuje i spousta dalších věcí, o kterých se nediskutuje, a nemůžeme být spokojeni, dokud se nevyřeší,“ dodala Rosey.
Ve Francii se násilné útoky na policii při protestech vyskytují už běžně.
Při podobné demonstraci zdravotníků 16. června se objevili militanti Antifa, co útočili na pohotovostní policii chloridem titaničitým, který se po uvolnění mění na oxid titaničitý a uvolňuje žíravou kyselinu chlorovodíkovou.
Při protestech ten den pozatýkali nejméně 24 buřičů z Antifa.
15 Jul 2020