Europarlamentní hlasování by mohlo transformovat evropskou politiku radikálními genderovými kvótami a centralizovat volební předpisy, aby do nich národní státy neměly co mluvit.
Náhledový obrázek: Poslanci parlamentu se účastní debaty o silnějším uplatňování principu stejného platu za stejnou práci nebo rozdělování stejného hodnoty mezi muže a ženy, úterý 5. dubna 2022 v Europarlamentu ve Štrasburku ve východní Francii. (AP Photo/Jean-Francois Badias)
Evropský parlament rozšířil návrh na reformu voleb v evropských zemích, do čehož by měly patřit i radikální genderové kvóty požadující, aby 50 procent kandidátů byly ženy.
Ač takové genderové kvóty byly v některých zemích jako Německo shledány jako diskriminační kvůli své protidemokratické povaze, tak v Bruselu tento návrh těsně prošel, kdy 331 z 640 poslanců hlasovalo ke schválení tohoto zákona. Dalších 257 bylo proti a 52 se zdrželo hlasování.
Evropská rada, tj. orgán zastupující vlády členských států, teď bude o tomto návrhu uvažovat, kdy schválení vyžaduje jednohlasné rozhodnutí.
Podobné zákony zavedené v jiných zemích vedly k absurdním případům politického manévrování. Např. v Mexiku 18 politiků, kteří byli biologickými muži, si změnili své gendery na ženské, aby mohli kandidovat ve volbách a splnit požadavky kvót. Návrh EU praví, že bude také respektovat „nebinární“ člověky, co to však znamená v praxi, je nejasné. V Evropě s čím dál zavedenějšími genderovými změnami bez jakýchkoliv otázek, se politici pokoušející „obehrát systém“ asi zkusí uchýlit k podobným strategiím, aby se mohli voleb účastnit.
Přestavba voleb
Ty nové návrhy nejenže řeší genderové kvóty, ale také se zaměřují na unifikaci způsobu, jak se europoslanci volí v každém členském státě, aby se zřídil celoevropský volební obvod a občanům se dovolilo komentovat i volbu předsedy Evropské komise.
Teď o této legislativní iniciativě Europarlamentu budou diskutovat členské státy tohoto bloku. Podle europoslanců by na volební proces a dodržování předpisů v něm měla dohlížet nově vytvořená evropská volební kancelář.
Deklarovaným účelem této v úterý schválené iniciativy je skoncovat s národními pravidly pro eurovolby a vytvořit jednotnou soustavu předpisů nadiktovanou všem členským státům EU. Rovněž by se pro evropské volby stanovilo jediné datum. Podle návrhu Europarlamentu by celá unie volila společně v Den Evropy, tj. 9. května. Euroobčané by mohli volit v jakémkoliv členském státě včetně poštovních voleb.
Europoslanci navrhují, aby každý volič v evropských volbách měl dva hlasy. První by byl obvyklý hlas v národních volbách, přičemž druhý hlas by byl pro celoevropský volební obvod. Kandidáty by rekrutovala a nabízela jednotlivá evropská politická stranická seskupení v Europarlamentu – tímto způsobem by se volilo dalších 28 europoslanců a vůdce stranického seskupení na kandidátce v celoevropských volbách by byl zároveň i kandidátem tohoto politického seskupení na předsedu Evropské komise.
Tento návrh není pro liberálního českého europoslance dostatečný
Český europoslanec Stanislav Polčák si myslí, že je nepravděpodobné, aby Rada tento návrh přijala do příštích voleb v roce 2024.
„Z navržené reformy by tyly hlavně tradiční strany, které díky jejich vlivu ve velkých státech budou posilovat na úkor těch menších,“ řekl europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, který tento návrh označil za zklamání.
Pro-establishmentový europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) řekl, že nezamýšleným důsledkem hlasování v celoevropském volebním obvodu by mohlo být zvolení dobře známých „populistů“ nebo „exotů“ vítězství velikých.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová při pondělní debatě prohlásila, že Komise tento koncept legislativní iniciativy plně podporuje.
May 04, 2022
editor: REMIX NEWS
author: JOHN CODY