Nakupuje eura na volném trhu za koruny, které jsou vytvořeny „z čirého vzduchu“, jen stisknutím několika kláves na počítači. Tím úmyslně stlačuje kurs koruny na úroveň poblíž 27 Kč/EUR.
To se smí?
Kupodivu ano. Moderní měny nejsou kryty žádným cenným kovem a jejich kurs je záležitostí nabídky a poptávky. To dává možnost centrálním bankám manipulovat měnami prostřednictvím devizových rezerv, případně nově vytvořených peněz.
Poměrně málokdy. Česká národní banka neprováděla intervence na měnovém trhu přes deset let.
Kdy dává smysl intervenovat na měnovém trhu?
Velmi málokdy. Obecně jen ve dvou případech: /1/ když se obchodní bilance ekonomiky propadá a měna musí oslabit, aby ekonomika byla opět konkurenceschopná; /2/ kvůli turbulencím na mezinárodních trzích je měna příliš pohyblivá a je nutno ji „uklidnit“.
Děje se dnes něco podobného?
Ne. ČNB neintervenovala ani během let 2008-2009, kdy kurs koruny divoce kolísal a kdy intervence bylo zapotřebí.
Proč je tedy intervence zapotřebí dnes?
ČNB tvrdí, že hrozí „deflační spirála“: klesající maloobchodní ceny by prý způsobily odklad nákupů, což by údajně mělo za následek pokles ekonomiky, další pokles cen, a tak dále.
Co je to vlastně deflace? Pokles cen?
Deflace je buď /1/ pokles cen zboží a služeb anebo /2/ pokles objemu peněz v ekonomice. První typ se nazývá cenová deflace, druhý měnová (monetární) deflace.
Je pokles cen opravdu nebezpečný?
Není, pokud je způsoben růstem produktivity anebo poklesem cen surovin a energií na světových trzích. V tomto případě deflace nemusí vadit, jak je prokázáno mnoha zkušenostmi během dlouhých období deflace během 19. století.
Měnová deflace je opravdu nebezpečná. Pokud klesá objem peněz v ekonomice, stává se, že lidé nemají peníze na útratu, podniky nemají peníze na mzdy a nastává hospodářská recese. Velká hospodářská krize během let 1929-1933 byla typická těžkou měnovou deflací (která způsobila i cenovou deflaci).
ČNB neumí rozlišit mezi neškodnou cenovou a škodlivou měnovou deflací?
Ačkoli je to šokující, evidentně to neumí. U vzdělaných odborníků, kteří jsou členy bankovní rady, je to vskutku hodně překvapivé.
Nemůže pokles cen přece jen škodit? Nemá argumentace ČNB nakonec opravdu nějaké racionální jádro?
Ne, nemá. Když zlevní potraviny, oděvy, elektronika nebo automobily, budete pak spotřebovávat méně potravin, oděvů, elektroniky nebo automobilů? Když pokles cen bude pozvolný, jak je tomu dlouhou dobu třeba u počítačů, mobilních telefonů nebo digitálních fotoaparátů, budete kvůli němu čekat delší dobu, než si pořídíte nový počítač, telefon nebo fotoaparát?
Samozřejmě, že nebudete. Odklad spotřeby v deflačním prostředí je hypotéza, která má zřejmě kořeny v nesprávné analýze chování spotřebitelů během Velké deprese a podobných období. Ovšem každý, o věci má trochu ponětí, chápe, že spotřebitelé ze začátku 30. let nepřestali nakupovat proto, že by spekulativně čekali na pokles cen. Nekupovali prostě proto, že neměli peníze.
Měnová deflace během let 1929-1933, USA
Zdroj: Federal Reserve Bank od St. Louis
Kdy u nás naposledy probíhala ta nebezpečná měnová deflace?
Od února 2009 do února 2010. Objem peněz (vyjádřený agregátní veličinou zvanou M2) tehdy poklesl jen o 2,1 % a přesto i tak malý propad byl doprovázen docela hlubokým poklesem ekonomiky.
Měnová deflace během roku 2009, Česko
Zdroj: Česká národní banka
Prováděla ČNB tehdy nějaké mimořádné operace, když to bylo tak zlé?
Ne. ČNB tehdy pouze snížila základní úrokovou sazbu celkem z 1,75 % na 1,0 %.
Proč je tedy nyní nutné provádět takovou výjimečnou akci, jakou je měnová intervence, když situace není tak vážná?
Není to zapotřebí: zahraniční obchod je v přebytku, měnový kurs byl donedávna ustálen na rovnovážné úrovni mezi 25 až 26 korunách za euro, objem peněz i úvěrů roste (byť nikoli závratným tempem), ekonomika se léčí z utržených daňových šoků, takže přidat náhlý šok v podobě umělého snížení kursu koruny jí nepomůže.
Jaké budou tedy ekonomické důsledky měnové intervence?
Jeden důsledek se dostavil hned: české domácnosti během jediného dne zchudly o téměř 76 miliard korun, počítáme-li s objemem bankovních vkladů a poklesem jejich hodnoty koruny vzhledem k euru.
Česká národní banka slibuje, že díky znehodnocení měny ekonomika poroste o 65 miliard korun. Jestli údajný budoucí růst HDP je lepší než okamžitá ztráta hodnoty úspor, ať si přebere každý sám.
To ještě není všechno. Zdražení všech dovozů bude působit jako určitá forma dodatečné daně: s tím rozdílem, že to, co občané zaplatí navíc, nepůjde do státního rozpočtu ale do zahraničí. Půjde vlastně o určitou obdobu ropného šoku.
Zdali ropný šok může mít nějaký příznivý vliv? Stěží. Lidé budou více šetřit, obracet každou korunu. Poklesne reálná poptávka a poklesne i ekonomika (případně poroste pomalu). ČNB dosáhne přesně opačného cíle, než tvrdí.
Je opravdu možné, že ČNB vědomě dělá takto triviální chybu? Není za tím něco hlubšího?
Nebudu spekulovat o tom, že by bankovní rada ČNB jednala na objednávku někoho významného, jak si mnozí myslí. To je mimo rámec mé představivosti. Ale občas se stává, že centrální banka (nejen ČNB) udělá katastrofálně hloupou, takřka školáckou chybu v měnové politice.
V našem případě se tak stalo naposledy v květnu 1997, kdy si tehdejší bankovní rada ČNB neuměla dobře poradit se spekulativním útokem na tehdy pevný kurs koruny. Tehdy ČNB měla korunu dávno znehodnotit a neudělala to; důsledky učebnicově chybné měnově politické strategie byly hodně drahé.
Nyní ČNB dělá jinou učebnicovou chybu, která ale snad nebude tak drahá. Čím rychleji si bankovní rada uvědomí chybu a zruší intervence, tím menší budou náklady.
Pavel Kohout, vyšlo na novaustava.cz