V rámci přednášky Pavla Kohouta v hotel Grand v Uherském Hradišti – mimochodem velmi zdařilé, ve skvělém prostředí, jsem požádala známého ekonoma o krátký rozhovor pro zlínské Svobodné.
Pane Kohoute, co proboha Vy máte společného s Holešovskou výzvou?
Nic. Jednou jsem přijal pozvání prezentovat svoji knihu Úsvit na jedné jejich akci. To je všechno. Holešovská výzva je plodem lidové nespokojenosti. Do značné míry je sice pochopitelná, ale naštvanost není sama o sobě program. Svrhnout vládu rok před volbami – mělo by to smysl? Není lepší cílevědomě se připravovat na příští volby, které se snad budou konat v řádném termínu?
Jste členem poradního orgánu vlády NERV, copak tam neříkáte, že bez zásadních úspor od vlády směrem dolů, bez rušení naprosto zbytečných organizací, případně ministerstev, je jakékoliv šetření pouze na občanech poněkud jednostranné?
Členové vlády nemají velkou chuť skutečně škrtat, což je zásadní problém. Díval jsem se, jak se škrtalo v letech 2010 a 2011. Veřejné výdaje poklesly o 1,1 procenta, respektive o půl procenta. Navíc v obou letech byla velmi nízká inflace, pouhých 1,7 procenta v ročním průměru. Tohle že je nějaké škrtání?
Ministr Kalousek na jednání NERV nechodí. Když přijde – což se stalo asi dvakrát – vytáhne plachtu s rozpočtem a dramaticky deklamuje: „Tak mi tedy ukažte, kde chcete škrtat!“ Což pochopitelně nelze, neboť skutečně seriózní analýza veřejných výdajů se nedá dělat na jedné plachtě papíru.
Nicméně, abych byl objektivní: na ministerstvu financí existují úředníci, kterým není jedno, jak se hospodaří. Uvědomují si, že u velkých zakázek dochází ke ztrátám v hodnotě desítek procent a vědí, jaké jsou mechanismy korupce a plýtvání. Od uvědomění lze potom přejít k nápravě. Je proto velmi dobře možné, že v případě skutečné vůle bude možné upravit podmínky pro veřejné zakázky a dotace takovým způsobem, aby bylo možné dosáhnout podstatných a makroekonomicky citelných úspor v rozumném čase.
Jiným aspektem problému je, že ke zneužívání zvláště často dochází u tzv. evropských peněz. To je konkrétní ukázka, jak dotace podporují korupci. Existuje konflikt: buď budeme dávat pozor a omezíme korupci, ale za tu cenu, že budeme čerpat méně dotací – anebo přivřeme oči, bude se sice více krást, ale dostaneme více „evropských peněz“. Pokud jde o mě, byl bych tvrdě pro první variantu. Vymýcení korupce i za cenu, že nebudou žádné dotace. Ať je peněz třeba méně, ale ať jsou čisté.
Kdybyste byl v tuto chvíli ministrem financí, co byste udělal jako první?
Nejspíš bych celé ministerstvo zrušil pro jeho nadměrnost, je tam příliš mnoho agend, příliš mnoho koncentrované moci. Rozdělil bych ho na úřad pro přípravu státního rozpočtu, na úřad pro výběr daní, na správu státního majetku a úřad pro státní dluh. Úplně zvlášť by byla finanční policie.
Stejně tak ministerstva: Švýcarsko jich má jenom sedm a jde to. Je to otázka jednotlivých agend, které jsou spravovány ministerstvy. Je otázka, co je opravdu nutné mít na úrovni ministerstva. Švýcarsko třeba nemá ministerstvo zdravotnictví, abych byl konkrétní.
Většina z nás pečlivě čte články předních ekonomů a říká si – tak s tím mohu souhlasit, jako by to řekl za mne. Ale co dál? Jaký je výhled do budoucnosti? Levice patrně vyhraje volby a budeme se zadlužovat ještě větším tempem než dosud. Mám z toho hodně velké obavy a žádnou optimistickou vizi před sebou. Snad že nám socani budou přidávat na důchody (jak dlouho, že?).
Volební průzkumy jsou jen průzkumy. Pokud bych měl dát voličům jednu radu – kašlete na ně. V první řadě, obvykle nefungují. Před dvěma předchozími volbami to rovněž vypadalo na drtivý vzestup levice. Nakonec to dopadlo trochu jinak: v posledních volbách zvítězila pravice a začala provádět levicovou politiku.
Za druhé, termíny „pravice“ a „levice“ jsou rozmlžené. Hodně lidí si ještě dnes mylně myslí, že například TOP 09 je pravicová strana. Kdepak. Nikdo nezvyšoval daně tak, jak to dělala TOP 09.
Pokud jde o socialisty a důchody – Miloš Zeman ve své knize objasnil, jak to bylo s pověstným Špidlovým výrokem „zdroje tu jsou“. Špidla měl na mysli státní dluhopisy. Takže toto je určitá indikace, kterým směrem se případná budoucí oranžová vláda může vydat.
Otázky kladla Věra Hubená členka Strany svobodných občanů, vyšlo na novaustava.cz