Kdyby mi někdo před dvaceti lety tvrdil, že jednou budu opovrhovat téměř celou českou pravicí, vysmál bych se mu. Kdyby mi před deseti lety někdo tvrdil, že ODS bude v koalici s jinou pravicovou stranou zvyšovat daně jako šílená, kroutil bych nevěřícně hlavou. A kdyby mi po volbách v roce 2010 někdo vyprávěl, že rozpad pravicové koalice přijmu s pocitem úlevy, ťukal bych si na čelo.
Jenomže to není zlý sen. Toto vše se opravdu stalo. Pravicová – nebo spíše TAKZVANĚ pravicová koalice – zvyšovala daně jako zběsilá. Její celkový výkon byl amatérský takřka ve všem, na co ukážete prstem. Zahraniční politika, sociální záležitosti, zdravotnictví, kultura, vše katastrofa. Rušení ambasád jako úsporné opatření byl ovšem geniální tah. Geniální pro Číňany, kteří rádi zaplní naše místo na trzích v Latinské Americe nebo v Africe. O kultuře raději nebudu mluvit. Pokud jde o penzijní reformu, ignorování prakticky všech doporučení Bezděkovy komise a NERVu nemohlo dopadnout dobře.
„Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj tvořily celkové výdaje vlády v roce 2008 41,2 % hrubého domácího produktu, zatímco v roce 2012 vláda rozhoduje již o 43,3 % HDP. Příjmy vlády z daní, poplatků a dalších plateb vzrostly z 39 % v roce 2008 na 40,8 % v roce 2012.“
Každý může pochopit, že když se zvýší DPH a daně z příjmů, občanům zůstane méně na utrácení. Když budou občané méně utrácet, poklesne soukromá spotřeba, podstatná součást HDP. Konečná spotřeba domácností v Česku obnáší zhruba polovinu HDP. A když ochabne spotřeba, totéž čeká i soukromé investice, další významnou část hrubého domácího produktu (necelá čtvrtina).
Každému, z výjimkou Kalouska a jemu podobných „pravicových“ politiků musí nutně dojít, že vzít lidem peníze nutně znamená zpomalit hospodářský růst. Socialista by dodal, že vyšší zdanění lze kompenzovat vyššími vládními investicemi a sociálními transfery. Ale ano, Kalouskova vláda s Nečasem v roli podřízeného předsedy vlády zvyšovala daně i výdaje. V „úsporném“ roce 2012 se na sociální účely vydávalo 20,4 % HDP. Bylo to o 1,6 procenta HDP více než v roce 2007, kdy rozpočet ještě nesl paroubkovské stopy. (Údaje pochází z OECD.)
Vláda TOP 09, ODS a jejich asistentů z nikým nevolené strany LIDEM byla ve skutečnosti socialistická. Když se konečně zhroutila, byla to úleva. Pro pravicového voliče, jako jsem já.
Dříve jsem párkrát volil ODS, ale to se už nestane. Spálil jsem se o horká kamna, pak ještě jednou, a nejsem tak velký hlupák, abych to dělal ještě jednou. TOP 09 jsem nikdy nevolil, jsem velmi rád, že jsem nikdy nikoho z této strany ani jednou nevolil, a neumím si představit, že bych někdy mohl. Ani si neumím představit, kdo TOP 09 vůbec mohl kdy volit a proč. Ani jeden ze členů této strany pro mě není přijatelný.
O vedení ani nemluvě: předseda, který Čechy považuje za méněcenné východoevropské podlidi, není podle mého názoru gentleman, s nímž bych chtěl mít cokoli společného. Hrané falešné svatouškovství TOP 09 je mi odpornější než celá levice.
Najednou já, pravicový volič, který by nejraději snížil daně na naprosté minimum, hlasoval by pro vystoupení z EU a zredukoval státní aparát na polovinu, se přistihuji při hrozné myšlence: řeči levicových poslanců mi zní přijatelněji než hysterické výlevy poslanců pravicových. Co horšího, pravicoví poslanci mi přijdou absolutně nemožní. Všichni svorně, jako jedna žena a jeden muž.
Česká pravice ve smyslu ODS+TOP 09 je mrtvá. Obě strany sice dostanou více než pět procent, čistě ze setrvačnosti, ale mrtvé jsou po myšlenkové stránce. A to již řadu let.
Koho tedy volit? Ne, levici volit nebudu. Ani ji nebudu propagovat.
Vyhraněný pravicový volič má ale stále možnost. Například zmínění Svobodní. Mám k nim ovšem také výhrady. Ne sice tolik zásadního rázu, ale pokud se Svobodní nepoučí a nezmění alespoň ve dvou nebo ve třech důležitých bodech, mají omezené šance ujmout se osiřelých pravicových voličů, kteří dříve volili ODS nebo TOP 09. Které výhrady to jsou, proberu v některém z dalších článků. Jenom stručně uvedu, že všechny zmíněné výhrady považuji za řešitelné.
Pak je tu ještě jiná alternativa. Pro mnohé překvapivá. Tolikrát pomlouvaná, špiněná, mediálně okopávaná strana Věci veřejné. Ačkoli se stala obětí ničivé, stalinisticky vedené kampaně ze strany svých bývalých koaličních “partnerů”, ve skutečnosti jde o docela rozumnou stranu napravo od středu. Já vím, je to těžké vykládat někomu, kdo konzumuje pouze státní televizi. Anebo tisk, kde inzerují státní podniky a který je tudíž nepřímo, ale účinně kontrolován ministerstvem financí. Ale je to tak. Tisíckrát raději bych volil VV než ODS. Ani to jsem si neuměl představit v roce 2010, že jednou řeknu. (Poznámka redakce Reformy.cz: Hlavní pozitivní věc na projektu VV vnímáme především to, že si nechala radit od Pavla Kohout 🙂
A pravicoví voliči potřebují stranu, kterou by mohli volit a nestydět se po pár letech za svoji volbu. Jinak se klidně může opakovat švédská zkušenost. Ve Švédsku sociální demokracie vládla nepřetržitě 44 let. Uvážíme-li stupeň rozkladu české pravice, historie se může opakovat.
Pavel Kohout, vyšlo na novaustava.cz