V roce 1885 se s mnoha fanfárami stanovilo Africe Obecné ustanovení Berlínské konference (její rozparcelování), od nějž je kontinent, původně pospojovaný jen volnými agregacemi různých kmenů, rozdělen do těch samých zemí, které v současnosti tvoří tento jižní kontinent. A to z vůle dominantních supervelmocí, z nichž všechny tehdy byly evropské. Afrika byla následně vyrabována, vyplundrována a na mnoha místech ponechána smrti. Ovšem ze skutečnosti, že se úvěrovému systému spočívajícímu na petrodolarech nikdy nepovedlo ji uchvátit, jen vykrystalizovalo zklamání „rozvinutého světa“ z Afriky, ať si různí ti osvícení, humanističtí zpěváci, spisovatelé, básníci, vizionáři aj. říkají, co chtějí. A tak kontinent strádal. Alespoň dokud potichu nedošlo k tomu, čemu jsme dali přezdívku „Pekingská konference“ a k čemu byl přizván jedině Goldman Sachs, který potichu, zato však agresivně, v Africe expanduje. Jak ukazuje mapa Stratforu, od roku 2010, kdy Čína určila 100 miliard dolarů k rozvoji komerčních projektů v Africe, kontinent se nyní de facto stal čínským územím. Ovšem tam, kde dojde k výdajům do infrastruktury, následují strategické státní investice a další cesty k modernizaci, dokud se Afrika postupně nestane ničím jiným než Pekingem anektovaným územím, po okraj naplněným kriticky důležitými surovinami, zdroji a zbožím. Zatímco „rozvinutý svět“ pořád popíral fakt, že je už úplně zbankrotovaný, takže má na investice do expanze přesně nulový peněžní obnos, Čína si potichoučku přebírá svět. A to doslova.
Více ze Stratforu:
Článek pochází z ekonomického zpravodajského serveru ZeroHedge.com (pokud máte rádi ekonomiku a sarkasmus, težko najdete lepší místo ;))
Překlad provedl Miroslav Pavlíček