„Nejsou na úrovni, s jakou bychom šli rádi do boje,“ řekl The Wall Street Journal činitel amerického ministerstva obrany o rychle vyčerpávaných zásobách kvůli bezprecedentní obranné pomoci Ukrajině a konkrétně zdůraznil, že zásoby dělostřelecké munice jsou teď „nepříjemně nízké“.
Ten nedostatek navíc nejspíš přetrvá i do budoucnosti, jelikož podle předpisů nákupní procedury a následné dodávky výrobců představují proces, který trvá roky.
„USA během posledních šesti měsíců Ukrajině dodaly 16 amerických raketometů známých jako Himars, tisíce zbraní, dronů, raket a další techniky. Spousta z toho, včetně munice, šla z amerických teď vybrakovaných zásob určených pro neočekávané hrozby, říká tento obranný činitel,“ jak se píše ve zprávě.
USA zatím po pouhých šesti měsících konfliktu slíbily dohromady na Ukrajinu poslat zbraně za asi 13 miliard $. Vzhledem k alarmu nad vybrakovanými zásobami Washingtonu se Ministerstvo obrany rozhodlo na Ukrajinu poslat 105 mm dělostřeleckou munici místo 155 mm řízených ‚chytrých‘ dělostřeleckých granátů.
Počátkem července řekl reportérům při tiskovém briefingu vysoký obranný činitel USA, že Ukrajinská armáda v tomto okamžiku pálí asi 3 000 155 mm granátů denně:
K tomuto odhalení došlo během otázek o poslední tranši zbraní a munice posílané na Ukrajinu včetně v první řadě 1 000 řízených 155 mm ‚chytrých‘ granátů.
Tento činitel řekl, že ukrajinské síly pořád ještě mají i přes vysokou spotřebu „značné zásoby“ 155 mm střel a ještě zdaleka jim nedochází, kdy další střelivo je na cestě. Spojenci z USA a z NATO Ukrajině věnovali statisíce 155 mm střel.
V tomto okamžiku to však už vypadá, že pro Pentagonu je to tempo ‚darů‘ čím dál nepříjemnější.
Zpráva od The Wall Street Journal dále poukazuje, že US Army požádala Kongres o dalších 500 milionů $ ročně ke zvětšení svých vlastních továren na munici. Zůstává to tedy tak, že největšími vítězi toho všeho jsou velcí dodavatelé a výrobci obraných dodávek.
Mezitím se se stejným problémem potýkají i další spojenci z NATO a dělá jim to starosti, zvláště ‚neutrálnímu‘ Německu, které se dramaticky posunulo od svého historicky vždy dodržovaného názoru o neposílání zbraní do zahraničních konfliktních zón. Mnozí němečtí politici varovali, že Berlín by se neměl dělit o zbraně ze svých vlastních arzenálů, neboť je „Nepříjemnou skutečností, že my sami máme absolutní deficit ve vlastních zásobách,“ jak se o tom nedávno vyjadřovala ministryně zahraničí Annalena Baerbock.
Když mluvila s německou mediální agenturou ZDF, tak řekla: „Německo však musí myslet i ve střednědobém výhledu. Kvůli německým problémům se zbraněmi to musel být německý zbrojní průmysl, kdo přesměroval výrobu na Ukrajinu.“
BY TYLER DURDEN
TUESDAY, AUG 30, 2022 – 03:35 PM
