Míra schvalování pro vítání uprchlíků a pro podporu globalismu je po celé Evropě nízká, kdy rostoucí počet respondentů si myslí, že jim osobně globalizační proces ubližuje, zjišťuje výzkum.
Počet Britů, kteří si myslí, že jim osobně globalizace ubližuje, během jednoho roku vzrostl třikrát, počet Švédů, kteří si to myslí také, se zdvojnásobil, a v Německu vyskočil o skoro 90 procent. Spolu s tím ani ne jedné třetině Dánů nevadí, že do jejich země proudí uprchlíci, a ani ne polovina průzkumů ve všech evropských zemích říká to samé. To bylo odhaleno z částečné databáze výzkumu o stavu globalizace na Západě, o němž referují německé noviny Die Welt.
Každoroční průzkum ‚Projekt globalismu‘ vytvořený YouGov ve spolupráci s Cambridge University a Institutem Tonyho Blaira pro globální změnu je teď ve svém čtvrtém roce. Ač předchozí vydání se využívala k vytrubování uniformní podpory veřejnosti pro globalismus a jeho ideologii v celém světě, teď to vypadá, že tentokrát toho moc nepodporuje jásání centristů, kdy Welt ve svém vlastním nadpisu uvádí: „Němci jsou k uprchlíkům a k azylům zvláště skeptičtí.“
A opravdu to, co ukazuje pár čísel z širší studie, kterou Welt otiskl, zjevně podporuje toto tvrzení: s odpovědí na otázku ve znění: „Je dobře, že lidé mohou před válkou a vyhnanstvím uprchnout do naší země?“ souhlasilo jen 34 procent. Je zajímavé, že toto číslo je údajně velice stabilní a zůstává kolem jedné třetiny po celé ty roky, což poukazuje, že ruská invaze na Ukrajinu v této nejbohatší evropské zemi sympatie k uprchlíkům nezvýšila.
Jen Dánsko na 30 procentech bylo nižší, ale všechny euro-země ve zprávě potvrdily, že méně než polovině vítání uprchlíků nevadí s 39 procenty ve Španělsku, 41 procenty v Itálii, 44 procenty v Británii a 47 procenty ve Francii.
V porovnání jsou čísla např. z Austrálie, která má zároveň jeden z nejúčinnějších programů pohraniční kontroly v Západním světě, ale zároveň nejvyšší podporu pro uprchlíky ze všech zemí, a tam s tím souhlasí 53 procent dotazovaných v průzkumu.
Co se týče přístupu ke globalismu samotnému, průzkum zjišťuje rozdíly mezi dopady otevření země světu ohledně dopadů na zemi stejně jako na život lidí v ní. U dotazů, zda souhlasí, že „globalizace je pro ekonomiku dobrá,“ jsou odpovědi lidí z evropských zemí relativně stabilní po celé čtyři roky studie, kdy letos došlo k lehkému poklesu podpory pro globalizaci.
Nejmenší pravděpodobnost, že si budou myslet, že globalismus je pro jejich zemi dobrý, mají francouzští respondenti, kdy jich s tím souhlasí jen 19 procent. V Británii, Polsku a Švédsku je všude registrována asi jedna třetina respondentů vyjadřujících podporu pro projekt globalistů. V Dánsku v tom pozitivní dopady na jejich ekonomiku vidí celkem nejvíce lidí, kdy 50 procent souhlasí, což je pokles oproti 54 procentům před rokem.
Opravdu dramatické změny v uplynulém roce výzkum zjišťuje, že jsou u těch, co si myslí, že jim globalismu osobně ublížil. V odpovědi na otázku, zda souhlasí s prohlášením: „Globalizace mi osobně ublížila,“ čísla v Británii vyrostla z loňských osmi procent na 24 procent letos, tedy trojnásobný vzestup.
Ač nikde se to neblíží k jasné většině, tak je nárůst za 12 měsíců ohromující. Itálie také vyskočila z 18 na 28 procent s pocity osobních dopadů, Německo vyrostlo z 13 na 22 procent a Dánové z šesti procent na 13. Největší podíl ze všech v projektu zkoumaných zemí byl u Francouzů, kde značných 33 procent nám říká, že jim osobně globalizace ublížila.
Spolu-ředitel Cambridgeského centra YouGov Joel Rogers při interpretaci výsledků pro noviny řekl, že „od počátku studie jasně vidíme pokles pozitivního vnímání určitých aspektů globalizace.“ Uvedl však, že „přístupy se mění“ a podle jeho názoru je provádění „prostých generalizací“ o tom, zda lidé podporují globalizaci, nebo ne, těžké.
Getty Images
26 Dec 2022