Nová čísla zveřejněná švédskou Radou prevence zločinnosti (Bra) ukázala, že v roce 2019 bylo v zemi hlášeno celkem 257 výbuchů a bombových útoků, což je nárůst o 59 procent oproti roku 2018, hlásí vysílač SVT.
Další revize tohoto vysílače ukázala, že počet lidí odsouzených za tyto útoky je dost ubohý, když došlo k pouze k sedmi rozsudkům za veřejné ohrožení v důsledku použití výbušnin.
Marie Borgh, která šéfuje národní ochraně proti bombovým útokům, tvrdila, že hlavním důvodem skoro žádných dopadení v případech výbuchů jsou obtíže při možnosti stíhání pachatelů.
„Když to bouchne, je těžké najít technické důkazy. Většina všeho je ve spojitosti s detonací rozmetána. Často si to někdo objedná kvůli nějakému probíhajícímu konfliktu. Výrobce bomb tu bombu postaví a pak ji někdo jiný použije,“ řekla Borgh.
Dodala, že policie si nemyslí, že by ty bombové útoky byly vedeny za účelem zabíjení lidí: „Někdy byly ale nálože tak silné, že hrozilo, že to přeci jen jako vedlejší účinek někoho zabije. Toto riziko pachatelé zjevně ignorují, ale přeci jen zabití není základním účelem.“
V minulosti švédské gangy, o kterých se z větší části předpokládá, že jsou za těmito bombovými útoky, používaly proti konkurenčním gangům ruční granáty, aby tak šířily hrůzu, uvádí policista Gunnar Apelgren, který sdělil, že v roce 2018 bylo možno ruční granáty opatřit velmi snadno a levně.
„Řada takových skupin vycházela z odhadů, že ruční granáty jsou pro zastrašující útoky na jiné skupiny velice dobré. Tím jsme se dostali do spirály, v níž se ruční granáty staly standardní součástí výzbroje v konfliktech takových gangů,“ řekl.
Jeppe Gustafsson/TT News Agency via AP
28 Jan 2020